07.04.2022

Jak na dostupnost a udržitelnost bydlení? Význam strategických plánů a proč je vhodné je využít

Proč může být strategický plán využit na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení?

Protože je to právě strategický plán, skrze který řeší mnohá města a obce otázku udržitelného rozvoje, kvality života svých obyvatel i základní rámec spolupráce všech zainteresovaných aktérů.

Na začátku je potřeba říci, že zdaleka ne všechny strategické plány měst a obcí jsou kvalitní, a že zdaleka ne všechny přístupy k tvorbě strategických plánů odrážejí skutečnou podstatu strategického myšlení. Mezi charakteristiky užitečného strategického plánu patří tyto: Je to dokument dobrovolný, města a obce ho tvoří proto, že skutečně chtějí. Je založen na víře, že široký konsenzus o aktuální situaci i o představách možných budoucností je zárukou vzájemného porozumění, hledání nejlepšího možného řešení, akceptace navrhovaného přístupu a motivací k implementaci definovaných cílů. Spíše než konkrétní projekty hledá dobrý strategický plán principy rozvoje, které se budou odrážet v každé další aktivitě. Např. pokud je vizí města být SMART, tak by všechny (nejen vybrané) priority, opatření i alokované zdroje měli být SMART. Není to tudíž směs nápadů, ale široce sdílené poznání klíčových faktorů rozvoje, odhodlání k výběru priorit a akceptace společné odpovědnosti.

Pokud je strategický plán chápán v tomto skutečně strategickém smyslu, pak nastavení adekvátní bytové politiky, která je založena na poznání situace i budoucích potřeb a zaměřena na dlouhodobou udržitelnost, se stane samozřejmostí a jednou nastavená politika bude potvrzována skrze všechny realizované projekty. Povýšení problematiky dostupnosti a udržitelnosti bydlení na úroveň hodnotové priority (tj. na úroveň obecně akceptovaných pojmů jako udržitelnost, sociální koheze, adaptace na klimatickou změnu či konkurenceschopnost) vytváří ve struktuře strategického plánu předpoklad k tomu, aby byly všechny rozvojové záměry a budoucí projekty posuzovány optikou toho, jak dostupnost a udržitelnost bydlení podporují či naopak oslabují. Pokud je bytová politika posunuta do role klíčového paradigmatu, pak jsou cíle a opatření strategického plánu posuzovány prizmatem jejich vlivu na dostupnost bydlení. Nadřazením bytové politiky lze pak dosáhnout účinnější intervence.

K důležitým charakteristikám strategického plánu, které umocňují výše zmíněný princip, patří:

- Strategický plán je dokument, který umožňuje hledání průniků, styčných bodů a synergických efektů mezi dílčími zájmy nejrůznějších aktérů. Poskytuje procesy ke hledání a formulaci společných cílů a skrze nastavení synergických efektů vytváří vzájemnou závislost mezi aktéry. Tím vytváří bázi pro formalizaci pravidel fungování jednotlivých aktérů i jejich vzájemných vztahů, a následně i podklady umožňující vzájemnou důvěru a kontrolu všech zapojených stran.

- Strategický plán je založen na kvalitě spíše než kvantitě a svou povahou inspiruje ke kooperaci. Jde o vnitřní nastavení klíčových aktérů, které je do značné míry spojeno s abstraktní vírou, že dobře řízené město bude zajímavé pro všechny, že se v něm bude všem dobře žít, a že zpětně bude oceněna i práce samosprávy. Nepřímo může strategický plán podporovat pozitivní vnitřní postoje zúčastněných stran tím, že nabídne synergie a tzv. win-win přístup.

- Strategický plán je dokument, kterému rozumějí subjekty veřejné správy, komerčního sektoru i neziskové sféry. Vytváří tak platformu pro jednání, která začínají větou „pojďme se podívat na naše i vaše dlouhodobé cíle a najít také řešení, která zvednou hodnotu našeho města i vašich organizací“. Obecně uznávaný nástroj (dokument) zvyšuje míru ochoty spolupracovat na společné budoucnosti.

- Strategický plán využívá širokou škálu volných pojmů a významových interpretací. Tím se stává srozumitelnějším nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro laiky, flexibilnějším při hledání společně akceptovaných symbolů a jednodušším pro širokou dohodu.

- Z hlediska bytové politiky by mezi společné cíle definované v strategickém plánu měl být zařazen i obraz budoucího složení obyvatel města a jeho sdílená identita. Město by si mělo zodpovědět otázku, jakou demografickou sktrukturu obyvatel chce dosáhnout, a od této představy by měli být odvozeny dispozice města i výstavby (či přestavby) ve všech aspektech potřebných pro danou skupinu obyvatel (podmínky pro adekvátní bydlení, práci, vybavenost i rekreaci). Kromě tohoto „ideálu“ je ovšem taky nutné zohlednit řešení reálných situací a podporu těch, kteří to potřebují.

- Z hlediska zabezpečení realizace nastavených cílů jsou důležité nejen finance, ale taky synergické využití celkové kapitálové kapacity města či obce. Široce diskutované a obecně akceptované cíle umožňují přerozdělení řízení, zodpovědnosti i financování dohodnutých cílů mezi rozličné aktéry. Velký potenciál mají PPP projekty, neziskové organizace, soukromé zdroje i aktivní jednotlivci, a to z hlediska kapitálu finančního, materiálního, lidského i znalostního. Úlohou samosprávy nemusí být vše financovat, účinnější může být dohlédnout na tvorbu koncepce, zabezpečit reálnost stanovených cílů, a následně pak motivovat a koordinovat aktivity směrující k implementaci.

Více podrobností a 30 opatření na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení je možné najít v brožuře Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí, která je zveřejněna na webstránke SMO ČR v sekci „publikace“ pod heslem „Zajímá vás otázka dostupného a udržitelného bydlení?“ (https://www.smocr.cz/cs/media/publikace/a/zajima-vas-otazka-dostupneho-a-udrzitelneho-bydleni-1).

Lucia Dobrucká, Fakulta architektury ČVUT v Praze