12.12.2016
Výstupy z jednání PS k RUD ze dne 29. 11. 2016
Připravili jsme krátké shrnutí z poslední schůzky pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní v tomto volebním období. Nadále se mj. snažíme o zvýšení podílu samospráv z DPH na 23,58 %.
Na Ministerstvu financí se konala poslední schůzka pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní v tomto volebním období. Členové PS RUD si vyslechli informace o vývoji hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017, závěry analýzy MF, která modelovala situaci převodu daně z hazardu do RUD se současným navýšením váhy kritéria počet dětí a žáků ze 7 na 9 %, a další návrhy na změnu RUD jako jsou podíl RUD jen na DPH, navýšení motivační složky za zaměstnance z 1,5 na 6 %, popř. zavedení nového podílu obcí na výnosu vybrané daně, kdy kritérium alokace mezi jednotlivé obce bude výměra plochy určené k podnikání (např. na základě přiznání k dani z nemovitých věcí).
Ministerstvo financí představilo svoji vizi převodu daně z hazardu do RUD. Dle názoru ministerstva současný systém přerozdělování daně z hazardu motivuje obce k podpoře technických her (hracích přístrojů) na svém území a způsobuje obrovské rozdíly ve výnosu sdílených daní (vč. daně z hazardu) na obyvatele. Cílem navrhovaného řešení je omezit nadprůměrné výnosy obcí „podporujících“ hazard a zároveň zajistit, aby tyto prostředky obdržely všechny obce ČR. Zároveň s tímto krokem MF navrhuje navýšení váhy kritéria počtu dětí a žáků ze 7 % na 9 %. V roce 2015 činil výnos obcí z daně z hazardu 5,5 mld. Kč, v roce 2016 se očekává 5 mld. Kč a predikce na roky 2017 je 4,7 mld. Kč. Zrušení podílu obcí na hazardu (5,5 mld. Kč) a paralelní navýšení RUD obcí o 5,5 mld. Kč (první návrh) odpovídá zvýšení podílu na DPH na úroveň 22,80 % (jedná se o modelový propočet pro rok 2018). Při tomto modelovém případě by byl počet ztrátových obcí 327 při objemu ztráty 1,81 mld. Kč. Druhým návrhem je zrušení podílu obcí na hazardu (5,5 mld. Kč) a navýšení podílu na DPH na 23,58 %. Navýšení podílu z 21,4 % na 23,58 % by obcím přineslo 8,5 mld. Kč. Počet ztrátových obcí by byl 177 a objem ztráty 1,05 mld. Kč. Celkový dopad pro obce by byl plus 3 mld. Kč. Přitom právě navýšení podílu z DPH na úroveň 23,58 % bylo nejvíce prosazováno ze strany organizací hájících zájmy samospráv, ale i senátorů a poslanců a v rámci diskuse na něm panovala shoda. Přítomní se však neshodli na navýšení váhy kritéria počtu dětí a žáků. Shoda nepanovala ani v otázce přesunu hazardu do RUD (na výnosu by participovaly všechny obce), jelikož obce, které hazard na svém území povolily, s ním mají i určité výdaje (bezpečnost, kapacity vodohospodářské infrastruktury, úklid veřejných prostranství, likvidace odpadu atd.), které by po změně peníze z RUD nepokryly. Přesun výnosů z hazardu do RUD tak prosazuje pouze MF. Ministr financí Andrej Babiš řekl, že požadované navýšení podílu na DPH je věcí politické shody a vzhledem k blížícím se parlamentním volbám bude toto rozhodnutí na další vládě.
Ministerstvo financí dále provedlo analýzu řešení, které navrhoval Svaz. Jednou z variant byl i propočet podílu v případě, že by obce měly své daňové příjmy pouze z jedné daně a to z DPH. Podíl na DPH by pak musel být 44,13 % a pro kraje 17,25 % (celkem obce i kraje 61,38 %). Ovšem vázat příjmy pouze na jednu daň je rizikové, menší riziko přináší větší spektrum sdílených daní a pro zjednodušení ministerstvo navrhuje do budoucna zjednodušit systém sdílení tak, že by byl podíl obcí vázán na celkové inkaso DPFO a né na jednotlivé složky této daně. Dalším námětem Svazu bylo navýšení motivační složky na zaměstnance (DPFO ze závislé činnosti) ze stávajících 1,5 % na 6 %. Tato změna by měla dopad na státní rozpočet ve výši 7,2 mld. Kč a částka na 1 zaměstnance by se zvýšila v roce 2017 ze 472 Kč na 1 885 Kč. Zde se nelze vyhnout riziku nespravedlnosti, jelikož navýšení v rámci systému by vedlo ke zvýhodnění určité skupiny obcí na úkor ostatních obcí. U 30 % motivace obcí (DPFO z přiznání) je v současné době podíl obcí alokován na základě místa trvalého bydliště podnikatele (plátce daně). Nově by se alokace mezi jednotlivé obce řídila poměrem počtu podnikatelů v jednotlivých obcích. Problém však nastává se stanovením počtu aktivních podnikatelů, jelikož živnostenský rejstřík zahrnuje všechny osoby se živnostenským oprávněním, včetně těch neaktivních a dále naráží i na mlčenlivost správce daně.
Dále byly představeny ze strany MF návrhy na legislativně technické zpracování zákona o RUD. Nový zákon by měl zahrnovat pravidla pro sdílení „všech“ daní kromě poplatků a veřejných pojistných včetně způsobu přerozdělování mezi obce a kraje. Důvodem je zpřehlednění stávajícího stavu, bez rozdílu zda se jedná o daň sdílenou nebo výlučnou, integrací rozpočtového určení všech daní do jednoho právního předpisu. Vznikl by tak ucelený přehled o daňových příjmech státního rozpočtu, který prozatím neexistuje. Určité riziko tohoto řešení ministerstvo vidí ve snadné možnosti zásahu zákonodárných iniciativ do rozpočtového určení výlučných dání, které nyní nejsou předmětem sdílení (např. daň z minerálních olejů atp.).
Další návrhy komplexní úpravy RUD byly zveřejněny na webu Ministerstva financí byla dne 24. 10. 2016. V rámci veřejné konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů je v kapitole 3. 6 Rozpočtové určení příjmových daní navrženo celkem 5 variant možného řešení úpravy rozpočtového určení daní. Jednou z těchto variant je i zrušení zákona o RUD s tím, že veškeré podíly sdílených daní by byly uvedeny v jednotlivých daňových zákonech. Toto řešení je pro obce značně nekonformní, uživatelsky nepřívětivé a nevhodné. Podíly na jednotlivých sdílených daních by se musely složitě vyhledávat v nepřehledném „moři“ zákonů. Obcím vyhovuje současné nastavení rozpočtového určení daní ve speciálním zákoně o rozpočtovém určení daní – zákon č. 243/2000 Sb., jelikož je pro ně přehledné. V případě změn a úprav preferujeme takovou variantu, která zajistí obdobné nastavení i do budoucna.
Další informace, tabulky, grafy naleznete v prezentaci Ministerstva financí, která je zde ke stažení.