20.12.2019

Analýza dopadů suburbanizace: Jak obce prožívají příliv městského obyvatelstva

Již dříve jsme vás informovali o setkáních se zástupci obcí Olomouckého a Ústeckého kraje, zaměřených na to, jak se obcím a jejich obyvatelům žije v zázemí velkých měst. Setkání byla součástí analýzy suburbanizace, tedy jevu, který je nejen v České republice poměrně běžný. Zjednodušeně řečeno se jedná o odliv obyvatel z měst do obcí v jejich blízkém okolí. Tento jev se projevuje v různé míře ve všech krajích České republiky a do jisté míry ovlivňuje život v desítkách obcí. Velice důležité je zhodnotit jeho vliv a dopady na fungování a rozvoj obcí. Z tohoto důvodu v roce 2019 zpracovala Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem pro Svaz analýzu dopadů suburbanizace do rozpočtů obcí.

Analýza probíhala v několika fázích. Nejprve byly prozkoumány rozpočty vzorku obcí za posledních devět let s cílem zjistit, které výdajové položky jsou suburbanizací ovlivněny. Zajímalo nás, jak rostou jednotlivé druhy výdajů u obcí, kde se suburbanizace projevuje výrazně, oproti těm, kde je tento jev spíše okrajový. Dalším krokem byla zmíněná setkání se zástupci obcí, která pomohla vytvořit ucelený obraz o vlivu blízkosti měst na život obcí v jejich zázemí. Jak se tedy obce s novou situací vyrovnávají a jak čelí všemožným výzvám?

Nic není černobílé

Z výsledků studie rozhodně nevyplývá, že by tento jev byl vnímán pouze negativně. Naopak, jedná se o fenomén, který umožňuje obcím dále se rozvíjet. Na jedné straně totiž díky rostoucím příjmům z rozpočtového určení daní (vlivem nárůstu počtu obyvatel) umožňuje rozšířit nabídku i kvalitu dostupného bydlení a vybraných služeb. Na druhé straně se pak setkáváme s růstem nákladů na zajištění některých veřejných služeb a infrastruktury. Vedle veřejných zdrojů přináší tento fenomén do obcí také soukromé investice. Suburbanizaci lze pozitivně vnímat zejména tam, kde zastupitelé v čele se starostou mají konkrétní vizi a stanovené limity rozvoje obce. Diskuse v rámci setkání s obcemi ukazují, že dnešní správa obcí je často v rukou lidí s profesionálním přístupem, kteří mají široké spektrum odborných znalostí a zároveň bohaté praktické zkušenosti. V těchto případech se pak suburbanizace dá považovat za příležitost pro další rozvoj obce.

Co obcím pomáhá lépe zvládat nové výzvy?

Zajímavým zjištěním je fakt, že velikost obce může hrát důležitou roli v projevu suburbanizace a jejím zvládání. Podle zkušeností dotazovaných starostů je zřejmé, že hranice počtu 1,5 – 2 tisíc obyvatel je určující pro to, jak reálné možnosti má obec aktivně se postavit k novým skutečnostem vyplývajícím z tohoto fenoménu. Obce s menším počtem obyvatel se potýkají jak s nedostatkem finančních prostředků, tak například i s nedostatkem odborného personálu v rámci obecního úřadu. Kromě velikosti obce má svůj význam i fyzická vzdálenost od jádrového města. Obce bezprostředně sousedící s městy zažívají suburbanizaci spíše jako jev projevující se ve statistikách, ale méně už ve společenském životě. Na druhé straně obce vzdálenější od měst jsou vystaveny vyšším nárokům na dobudování široké škály dosud chybějící či nedostatečné infrastruktury pro zajištění plnohodnotného společenského života.

Finance nemusí být největším problémem

Ačkoliv je analýza zaměřena především na finanční stránku suburbanizace, dle starostů zúčastněných obcí nejsou finance nejpalčivějším problémem spojeným s tímto fenoménem. Dokonce pozitivně hodnotí nedávnou změnu rozpočtového určení daní, které přináší více zdrojů do obecních rozpočtů. Na druhou stranu s sebou projevy suburbanizace přináší i nové finanční nároky. V této souvislosti se objevují dva směry: První se zaměřuje na zvýšení příjmů do rozpočtu obce a vidí v něm nové možnosti pro její rozvoj. Druhý z nich předpokládá, že zvýšení počtu obyvatel a změna struktury obyvatelstva představují nové požadavky na investice a zvýšení provozních výdajů (zejména s ohledem na požadavky nového obyvatelstva, které s sebou přináší do obce i prvky městského životního stylu).

Občanské soužití především

Vedle financí upozorňují starostové také na další aspekty fungování obcí ovlivněných suburbanizací. Zásadním tématem je například oblast občanského soužití. Rozhodně neplatí klišé, dle kterého se pouze starousedlíci podílejí na rozvoji obce a noví obyvatelé žijí své životy v uzavřeném světě, často v okrajové části obce s novou výstavbou. Mnohdy se totiž právě přistěhovalí obyvatelé stávají iniciátory rozvoje a spolkového života v obci. Rovněž tak neplatí pravidlo, že mezi těmito dvěma skupinami stojí jakási nepřekonatelná bariéra. Přesto se však obce setkávají s projevy odlišného sociokulturního zázemí obou skupin obyvatel. Velmi často se jedná o určitý typ požadavků na kvalitu života od nově přistěhovalých obyvatel – například zájem o výstavbu cyklostezek či stížnosti na hluk související s hospodářskými zvířaty.

Na závěr bychom chtěli poděkovat zástupcům obcí, kteří se zúčastnili setkání a byli ochotni podělit se s námi o své zkušenosti. Rádi bychom rovněž zmínili, že závěry analýzy nelze považovat za obecně platné, ale je možné z nich vyvodit určité podobné znaky, které se v různých obměnách budou zřejmě opakovat u dalších obcí, ovlivněných suburbanizací. Uvedené příklady tedy nelze zobecňovat, ale pomáhají nám chápat, s jakými novými požadavky se pravděpodobně budou setkávat starostové v obcích, kde se suburbanizace projevuje a také proč je v dnešním individualizovaném světě tak důležité vytvářet v obcích fungující společenství občanů.

Níže si můžete stáhnout celý dokument analýzy vlivu suburbanizace na obce – viz dokumenty ke stažení.

 

Ing. Tomáš Sýkora, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Ing. Barbora Láníčková, SMO ČR

 

 

MMR

Projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj