13.01.2017
Zvýšení autorských poplatků, kterým se opět zabývají poslanci, považují samosprávy za nemravné
Poslanci rozhodují o budoucnosti autorských poplatků, které by měly platit nejen samosprávy a jejich organizace. Pozměňovací návrhy novely autorského zákona přitom počítají s úpravou, která by v řádu až čtyř stovek milionů korun ročně navíc zatížila veřejné rozpočty. Není k tomu však žádný důvod, města a obce nesouhlasí.
Poslanci rozhodují o budoucnosti autorských poplatků, které by měly platit nejen samosprávy a jejich organizace. Zabývají se sněmovním tiskem č. 724, novelizujícím autorský zákon č. 121/2000 Sb. I když má být jeho hlavním záměrem transpozice evropské směrnice, pozměňovací návrhy počítají s úpravou, která by v řádu až čtyř stovek milionů korun ročně navíc zatížila veřejné rozpočty. Mimo jiné se navrhuje až čtyřnásobné zvýšit poplatky za půjčování knih a zavést paušální poplatky za kopírovací stroje ve školách, archivech, knihovnách, státních i samosprávných organizacích. Příjmy z poplatků jdou přitom kolektivním správcům autorských práv, tedy zájmovým skupinám jako jsou OSA, DILIA apod.
Důvody ke zvýšení autorských poplatků žádné nejsou. Evropská unie chce po České republice, aby poplatky byly přiměřené. A také to, aby se sjednotila pravidla k užívání hudebních děl on-line, především u youtube a spotify.
"Nedá se rozumět tomu, proč některé poslanecké iniciativy pod záminkou transpozice evropské legislativy do tuzemského práva navrhují zatížit veřejné rozpočty," říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: "Ve výsledku by to vedlo k tomu, že by tyto náklady museli zaplatit lidé - instituce by půjčovné za knihy a částky za kopírování z důvodů omezených rozpočtů musely zvýšit, nebo je platit ze svého. Pak by na to ale potřebovaly další peníze z veřejných rozpočtů, tedy víc financí od daňových poplatníků."
Členka předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostka Jílového u Prahy Květa Halanová upozorňuje také na fakt, že projednávaný sněmovní tisk chce zrušit výjimku z placení autorských poplatků pro univerzitní a vědecké knihovny. "Pokud by byly přijaty některé pozměňovací návrhy, univerzitní a vědecké knihovny by nově musely kolektivnímu správci práv odvádět za každou vypůjčenou knihu 2 koruny. Dnes neplatí nic. Týkalo by se to například Státní Národní technické knihovny, Národní lékařské knihovny nebo Knihovny Národního filmového archivu. V součtu by šlo o desítky až stovky milionů korun z veřejných rozpočtů ročně opět směrem k vybraným skupinám. Přijde nám to minimálně nerozumné, spíše však proti dobrým mravům a jde to proti systému veřejného vzdělávání, které je zdarma," říká Květa Halanová.
Podle návrhu se má rovněž zrušit možnost uzavírat hromadné smlouvy v případě využívání záznamů, které podléhají autorským právům, ve školách, školských zařízeních a vysokých školách. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to obrovský nárůst administrativy. Ke každému jednomu využití záznamu při výuce by se totiž musela uzavřít samostatná smlouva.
Města a obce tak s výše uvedenými návrhy, které vzešly z poslaneckých iniciativ, nemohou souhlasit.
V praxi to ale neznamená, že jsou proti všem podnětům zákonodárců. To, co samosprávy naopak podporují, je, aby na kanálu youtube bylo konečně možné využívat části děl nebo celá drobná díla z důvodu parodie, karikatury nebo parafráze či koláže. Pravidla kanálu youtube to povolují a celosvětově je to běžné. Humor a nadsázka jsou totiž zcela jistě nedílnou součástí svobody projevu. A právě kvůli novým médiím, které upřednostňuje generace 14 - 40 let, vznikla evropská směrnice 2014/26/EU, na níž má novela tuzemského autorského zákona reagovat. Jejím smyslem mimo jiné je srovnat práva nejen autorů, která by byla chráněna globálně, ale také uživatelů youtube a spotify, kteří celosvětově (mimo ČR) mohou pod pojmem „fair use“ užívat díla právě i výše popsaným způsobem.
Podrobnosti najdete v dopise vedení Svazu měst a obcí ČR adresovaném poslancům, který je dostupný zde, dříve vydanou tiskovou zprávu k danému tématu pak na tomto místě.