22.08.2005
Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice veřejné podpory
Svaz měst a obcí České republiky požádal Úřad pro ochranu hospodářskou soutěž o vyjádření k vybraným otázkám vztahujícím se k problematice veřejné podpory.
1. Město je jediným akcionářem dopravního podniku, který byl zřízen za účelem provozování městské hromadné dopravy. Dopravce je však dlouhodobě ve ztrátě. Za jakých podmínek lze tuto prokazatelnou ztrátu uhradit z rozpočtu města?
Ztrátu dopravního podniku vzniklou z provozování městské hromadné dopravy je možné hradit jako kompenzaci za provozování služby obecného hospodářského zájmu. V takovém případě, jsou-li splněny podmínky Rozhodnutí Evropského soudního dvora C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v Nahverkehrsgesellshaft Altmark GmbH, se nejedná o veřejnou podporu. V opačném případě je třeba postupovat v souladu s nařízeními (konkrétně Nařízením EK č. 1107/70 a Nařízením EK č. 1191/69), které se týkají podpory silniční, železniční a vodní dopravy ve vztahu k článku 73 Smlouvy o založení ES. Kompenzaci lze provádět také pomocí podpory de minimis (viz Nařízení EK č. 69/2001), ale s ohledem na výši podpory (max. 100 000 EUR během tří let) lze tuto podporu využít jen u menších obcí.
2. Město zřídilo příspěvkové organizace. Jednu příspěvkovou organizaci tvoří městské divadlo, druhou příspěvkovou organizací jsou veřejné služby, které zajišťují úkoly na úseku údržby veřejné zeleně a správy a údržby městského mobiliáře. Za jakých podmínek lze uhradit prokazatelnou ztrátu městskému divadlu a za jakých podmínek lze uhradit prokazatelnou ztrátu veřejným službám?
Jedná-li se o podpory kultury či podpory zachování kulturního dědictví, pak je možné poskytnout podporu v souladu s článkem 87 odst. 3., písm d). V případě, že by se jednalo o podporu kultury, jejíž význam nemá vliv na obchod mezi členskými státy (omezený regionální charakter podpory), pak se nejedná vůbec o veřejnou podporu.
Na druhou stranu v případě příspěvkových organizací, které vykonávajíc veřejné služby jako např. údržba zeleně by mělo docházet co k nejefektivnějšímu využití veřejných prostředků, proto v případě, že bude existovat důvod (např. nákladová studie či jiná ekonomická analýza efektivnosti), podle kterého je finančně výhodnější využívat organizaci zřízenou městem, nejedná se o veřejnou podporu. V případě neexistence uvedené studie je doporučeno pro zajištění veřejné služby vypsat výběrové řízení.
Viz také rozsudek Teckal C-107/98, který říká, že pokud zadavatel vykonává kontrolu nad subjektem formou kontroly, jaká je vykonávána nad jeho vlastními odděleními, a zároveň taková osoba provádí podstatnou část aktivit společně s ovládajícím zadavatelem, nejedná se o narušení hospodářské soutěže a není tak splněno jedno z kritérií pro vymezení veřejné podpory.
3. Město poskytuje prostředky na provoz nepodnikatelských subjektů, na jejichž činnosti se město fakticky nepodílí, ale jejichž činnost považuje za prospěšnou pro rozvoj města. Za jakých podmínek lze poskytnout prostředky z rozpočtu města subjektům typu dětské centru, krizové centrum pro děti a rodinu, centrum pro zdravotně postižené občany a další?
V těchto případech se nejedná o veřejnou podporu.
4. Jde o neoprávněnou veřejnou podporu, pokud město poskytuje ze svých prostředků půjčky fyzickým a právnickým osobám se zvýhodněnou úrokovou sazbou? (úroková sazba v rozmezí 3-5%)?
Při posouzení uvedených aktivit z hlediska veřejné podpory je nutno rozlišit půjčky pro občany a půjčky pro podnikatele (fyzické osoby podnikající, právnické osoby). V prvém případě se nejedná o veřejnou podporu. V druhém případě se o veřejnou podporu jednat může, je-li roční úroková sazba nižší než referenční sazba (nyní je ve výši 4,05%), je možné využít pravidla de minimis nebo zamýšlený program nechat před jeho spuštění schválit Evropskou komisí.
5. Jde o neoprávněnou veřejnou podporu, pokud při privatizaci bytového fondu města dochází ke zvýhodněnému odprodeji bytových domů města „družstvu vlastníků“, které je složeno zejména ze současných nájemníků privatizovaného domu?
Ano, taková veřejná podpora, pokud nebyla schválena Evropskou komisí nebo není v souladu s pravidlem de minimis (např. rozdíl odhadní a zvýhodněné ceny je vyšší než 100 000 EUR), je nezákonná. V těchto případech doporučujeme prodej bytů jednotlivým občanům a pak se nejedná o veřejnou podporu.
6. Jde o neoprávněnou veřejnou podporu také v případě, kdy město neziskovým organizacím pronajímá vlastní nemovitosti za snížený nebo symbolický nájem?
Záleží na ekonomické aktivitě neziskové organizace, právní forma není určující. Pokud činnost vykonává neziskovou organizací je běžné vykonávána tržními subjekty, pak jakékoliv zvýhodnění může zakládat veřejnou podporu.
7. Jde o neoprávněnou veřejnou podporu v případě, kdy město uvolňuje ze svého rozpočtu prostředky na činnost nebo investice do domova důchodců nebo do domu s pečovatelskou službou?
Prostředky na činnost nebo investice do domova důchodců nebo do domu s pečovatelskou službou je možné hradit jako kompenzaci za provozování služby obecného hospodářského zájmu. Dále viz. Sdělení EK (2001/C 17/04)
Mgr. Kamil Rudolecký
Ředitel odboru Veřejná podpora
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže