01.03.2019

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů v období 16.2. 2019 – 28.2.2019

Přinášíme přehled předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů v období 16.2. 2019 - 28.2. 2019, které mohou mít dopad do činnosti obcí. 

    ·  21.2.2019 – Nález Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, č. 51/2019 Sb. – Napadená ustanovení zákona o potravinách zavádějí pro provozovatele potravinářských podniků s prodejnami s prodejní plochou větší než 400 m² povinnost poskytovat v nich blíže vymezené potraviny bezplatně neziskové organizaci (tzv. potravinová banka), přičemž za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.

    Ústavní soud po posouzení námitek navrhovatelky a provedení testu proporcionality, stejně jako po přihlédnutí k obecným východiskům úsilí o zamezení plýtvání potravinami v rámci EU a dalších mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dospěl k závěru, že v rámci abstraktní kontroly ústavnosti napadená ustanovení zákona o potravinách obstojí, a návrh je proto třeba jako nedůvodný zamítnout.

     ·  21.2.2019 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, č. 54/2019 Sb. - povinnost nabízet k prodeji věci nemovité i movité na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

     ·  21.2.2019 - Nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 2019 sp. zn. PL. ÚS 30/18 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města Postoloprty č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, č. 56/2019 Sb. – Z obsahu napadených ustanovení vyhlášky vyplývá zákaz sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, nacházejících se na veřejném prostranství, které nejsou svou povahou k sezení určeny (palisády, zděné a betonové zídky, odpadkové koše apod.) a vlastník veřejného prostranství k sezení na nich neudělil souhlas, a dále zákaz sezení i na těch zařízeních, která sice svou povahou jsou k sezení určena, ale byla na veřejné prostranství umístěna bez souhlasu vlastníka prostranství.

    Při přezkoumání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, zda obec při jejím vydání nevykročila z mezí zákonného zmocnění, zda nezneužila svoji působnost či neporušila zákon, a konečně poměřuje obsah obecně závazné vyhlášky kritériem „rozumnosti“. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení neobstála již v druhém kroku tohoto testu, neboť byla zastupitelstvem statutárního města Postoloprty přijata mimo věcnou působnost vymezenou mu zákonem. K dalším krokům testu tak nebylo nutné přikročit.

    Podobnou problematikou se Ústavní soud zabýval i v nálezech sp. n. Pl. ÚS 34/15 ze dne 13. června 2017 (obecně závazné vyhlášky měst Litvínova a Varnsdorfu) a sp. zn. Pl. ÚS 42/18 ze dne 11. prosince 2018 (obecně závazná vyhláška města Most).

     Zdroj: Sbírka právních předpisů