26.06.2005
Rozbor novely zákona o střetu zájmů
Pod číslem 96/2005 Sb. byla 28. února 2005 ve Sbírce zákonů publikována změna zákona o střetu zájmů.
Na úvod několik slov o legislativní procesu, nyní hojně medializovaném. Z právního hlediska se jedná o poslaneckou iniciativu, jejíž záměrem bylo novelizovat zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů. Návrh byl předložen 18. prosince 2003 skupinou poslanců, která si za svého zástupce zvolila Ing. Miloslava Kalu (sám byl v letech 2000 – 2002 starostou Blanska). 22. ledna 2004 organizační výbor Sněmovny určil zpravodaje JUDr. Stanislava Křečka. Poslední březnový den roku 2004 se zákonem zabývalo plénum Sněmovny a přikázalo ho k projednání 3 výborům (ústavně právnímu, petičnímu a výboru pro veřejnou správu). Ve výborech poté zákon půl roku „ležel“. Jednání výborů, speciálně výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, se pravidelně účastnili zástupci Svazu. Dva výbory nakonec zákon doporučili ke schválení (byť s pozměňovacími návrhy), výbor pro veřejnou správu doporučil projednávání přerušit s poukazem na vládou připravovaný zcela nový zákon o střetu zájmů. Druhým čtením zákon prošel v říjnu roku 2004, třetím pak o měsíc později. V mezidobí se Svaz spojil s organizací Transparency International a vypracoval společné prohlášení v němž doporučoval zákon zamítnout. To bylo rozesláno všem poslancům a také použito proti Svazu v rámci rozpravy před schvalováním návrhu poslancem Křečkem: „Pokud jde o stanoviska Svazu měst a obcí, je očekáváno, dotýká se jich to bytostně, takže nelze vytýkat. Pokud jde o Transparency International, tato organizace nebude spokojena nikdy s ničím. Její náplní práce je nebýt spokojen s ničím, čili odsoudila i vládní návrh zákona, odsoudí i další vládní návrh zákona. Tím se nenechme rozptylovat.“ Návrh byl nakonec schválen a 6. prosince 2004 postoupen Senátu.
Zde začalo druhé kolo jednání výborů, a to dokonce čtyř různých (ústavně-právní, mandátový a imunitní, výbor pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice), kterých se opět účastnili pracovníci Kanceláře Svazu. Na naši stranu se přidala ministerstva spravedlnosti a vnitra, k návrhu se skepticky vyjádřil legislativní odbor Senátu. Návrh byl všemi výbory a posléze také plénem 28. ledna zamítnut. V ten samý den však Sněmovna poslala návrh k podpisu prezidentovi s tím, že Senát nedodržel lhůtu 30 dnů k vyjádření stanovenou článkem 46 odst. 1 Ústavy. V tomto okamžiku se o kauzu začínala zajímat média, protože podle čl. 40 Ústavy se musí obě komory parlamentu dohodnout na znění volebního zákona. Existuje dlouhodobý výkladový spor, co všechno se míní termínem volební zákon. Sněmovna však doposavad zastávala stanovisko, že se ustanovení vztahuje nejen na zákon o volbách do Parlamentu, ale i na volební zákony dotýkající se samosprávných celků či Evropského parlamentu. Na toto poukázal i prezident v dopise, v němž zákon vetoval v souladu s článkem 50 Ústavy České republiky. Byl ale přehlasován, a tak 28. února vyšla novela ve sbírce s účinností od 1. března.
Skupina senátorů chce před Ústavním soudem vyvolat řízení o zrušení zákona a vzhledem k citlivosti tématu lze předpokládat začátek řízení v dohledné době. Zároveň se ve vnějším připomínkovém řízení nachází zákon, který kompletně nahrazuje zákon o střetu zájmů. Je možné, že dojde dříve k nahrazení zákona než ke zrušení sporné novely. Problém ale spočívá v tom, že i pokud by novela byla zrušena Ústavním soudem, právní vztahy založené podle ní (např. zaplacená pokuta za neodevzdané oznámení o příjmech a darech, ztráta mandátu z důvodu neslučitelnosti funkce) zůstávají nedotčeny. A to je důvod, proč by od 1. března zákon o střetu zájmů měl zajímat zastupitele.
Na koho se novela vztahuje?
Novela mění několik předpisů. Zákon o střetu zájmů se nyní vztahuje na členy zastupitelstev krajů, zastupitelstva hlavního města Prahy, zastupitelstev obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy, které vykonávají působnost obcí s rozšířenou působností (dále jen zastupitelé). Zákon o střetu zájmů se nadále v žádném případě netýká zastupitelů obcí s pověřeným obecním úřadem ani obcí prvního typu. Novela rovněž neukládá přímé povinnosti rodinným příslušníkům, jak mylně informovala některá média. Je však pravda, že někde se jich dotýká nepřímo (zastupitel i za ně činí např. oznámení o osobním prospěchu z projednávané věci). Na území Prahy se dotýká všech zastupitelů městských částí Prahy 1 – 22. Městských částí dalších statutárních měst se novela nedotýká až na změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí v souvislosti s neslučitelností funkcí. Úprava zákona o střetu zájmů často rozlišuje uvolněného a neuvolněného zastupitele a každému stanoví jiná omezení. Je nutné toto brát v úvahu.
Novela však mění i zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách do zastupitelstev obcí). A ten se dotýká všech obcí bez ohledu na jejich velikost! Změna se dotýká nového doplnění ustanovení o neslučitelnosti funkcí.
Jaké povinnosti jsou ukládány?
V zákoně neexistuje, a to je na škodu přehlednosti, část věnovaná výhradně zastupitelům. Zastupitelé byli podřazeni pod legislativní zkratku „veřejný funkcionář“ a těm už zákon některé povinnosti ukládal. Zároveň však novela přinesla nové povinnosti a začala rozlišovat u některých povinností okruh subjektů (zastupitelé oproti ostatním veřejným funkcionářům, tak jak byli vymezeni před novelou).
Každé z nových povinností člena zastupitelstva věnuji odstavec. Pokud jsou ukládány odlišné povinnosti uvolněným a neuvolněným zastupitelům, bude na to v textu upozorněno.
1) Zneužívání postavení v obchodních záležitostech (§ 2 odst. 1, písmeno b)
Zákon demonstrativně zakazuje chování v určitých typech situací. Velice důležité je si uvědomit, že se jedná pouze o demonstrativní výčet a chováním v rozporu se zákonem se rozumí každá neoprávněná výhoda pro zastupitele nebo jinou osobu, která vyplynula z postavení, pravomoci nebo informací získaných v souvislosti s výkonem funkce.
Výslovně je uveden v první řadě zákaz jednání ve vybraných obchodních záležitostech. Zastupitel nesmí osobně za sebe ani za jiného jednat vůči obci, v níž je zvolený. Dále pak se zakazuje vést obchodní jednání i s právnickými osobami a obchodními společnostmi, které obec zřídila nebo ve kterých má majetkovou účast.
Zákaz podnikání není absolutní, zastupitel může vést obchodní jednání s jinou obcí, či právnickou osobou/obchodní společností jí zřízenou. Zákaz se také vztahuje pouze na osobní jednání. Nabízí se tedy výklad, že pokud by zastupitel poslal za sebe na jednání někoho jiného, vše je v souladu se zákonem.
2) Získávání neoprávněných výhod (§ 2 odst. 1, písmeno c)
Pokud by zastupitel získal nějakou výhodu v soukromém životě nebo při podnikatelské činnosti proto, že se odvolal na svou funkci, jedná v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Ustanovení se vztahuje i na neuvolněné zastupitele, kterým se zakazuje takto získávat výhody v zaměstnání. Za výhodu získanou v zaměstnání se samozřejmě nepovažuje poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy pro výkon funkce podle § 71 odst. 4 zákona o obcích.
3) Vystupování v reklamě (§ 2 odst. 1 písmeno d)
Ačkoliv si nemyslím, že by k tomuto nějak masově docházelo, je nutné do výčtu povinností zahrnout i výše zmíněné. Uvedení jména nebo vyobrazení k reklamním účelům se považuje za zakázané pouze v případě, že za to byla poskytnuta úplata nebo jiný majetkový prospěch. Takže například známá reklama soukromé vysoké školy s profesorem Klausem jako bezdomovcem na lavičce je v pořádku, protože za ni nebyl vyplacen žádný honorář (odhlédněme od toho, že byl už v té době prezidentem, na kterého se zákon o střetu zájmu nevztahuje).
Pokud by však přesto zastupitel byl zároveň podnikatelem a chtěl vystoupit v reklamě na svojí společnost, lze jen doporučit, aby se prezentoval jako Jan Novák, podnikatel a nikoliv Jan Novák podnikatel a zároveň zastupitel.
4) Výkon funkce v orgánu právnické osoby (§ 2 odst. 6)
Opět se nejedná o všechny právnické osoby, ale pouze o ty, jejichž zřizovatelem je příslušná obec nebo o ty, kde má obec většinovou majetkovou účast či většinový podíl na hlasovacích právech. Termín většinového podílu na hlasovacích právech se vykládá podle § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výkladem se ovšem lze dobrat toho, že u právnických osob, které obec nezřizuje a kde má podíl menšinový nebo stejně velký jako ostatní společníci (každý má 1/3, atp.), se ustanovení neuplatní.
Samotný výkon funkce v řídícím, dozorčím nebo kontrolním orgánu zakázán není, ale uvolněný zastupitel za něj nedostane odměnu a to ani zpětně po vypršení mandátu. Je otázkou, zda pouhé hájení zájmu obce bude dostatečným motivačním faktorem pro uvolněné zastupitele. Na jejich místo sice mohou nastoupit neuvolnění zastupitelé, kteří odměnu dostanou, ale je otázka nakolik mezi nimi o tyto pozice bude zájem. Na výši odměny nemá zastupitelstvo vliv, pouze ho usnesením vezme na vědomí.
5) Oznámení o osobním prospěchu (§ 4)
Oznámení činí zastupitel před projednáváním věci, na které má osobní zájem nebo osobní prospěch on, manžel nebo manželka, děti, rodiče, sourozenci, druh nebo družka. Ideální zastupitel by měl hájit zájmy obce, které jsou samozřejmě i jeho osobními zájmy jako občana obce. Na to zákon pamatuje tak, že se oznámení nemusí činit, bude-li výsledkem zároveň obecně zřejmý prospěch. Termín obecně zřejmého prospěchu v kontextu tohoto zákona není zatím nijak literaturou ani judikaturou definován.
6) Oznámení o činnostech (§ 5)
Zastupitel musí kontrolnímu výboru oznámit zda provozuje podnikatelskou činnost, v kterých orgánech podnikajících právnických osob sedí a zda vykonává nějakou činnost v pracovním, služebním nebo jiném obdobném poměru. Oznámení se podává do 30 dnů od získání mandátu, od zahájení jedné z činností výše uvedených nebo od jejího ukončení.
Podle zákona musí podat zastupitel přiznání dvě, zvlášť za sebe a zvlášť za manžela či manželku. Nikoliv za druha/družku, zákon u této povinnosti výslovně zmiňuje manžela (což je legislativní termín zahrnující i manželku). Dnem účinnosti novely začala plynout podle jejího článku II 30 denní lhůta k provedení takových oznámení pro současné zastupitele. Do konce března by tak všechny kontrolní výbory měly zasednout a přijmout oznámení o činnostech. Zákon tak zároveň ukládá nepřímo povinnost kontrolním výborům zasednout do 30 dnů od nastoupení každého nového zastupitele, aby ten mohl podat své oznámení o činnostech.
7) Oznámení o příjmech a darech (§ 6)
Podmínky pro podávání tzv. majetkových přiznání stanovuje § 6 zákona o střetu zájmů. Opět se nevztahují na neuvolněné zastupitele. Příjmy a dary zahrnují všechny zdroje peněz či nehmotného plnění kromě poskytnutí dopravy, noclehu, stravy a dalších přiměřených požitků při cestách v zájmu obce (především z termínu přiměřený požitek je vidět, že zákon původně směřoval na poslance, senátory, členy vlády a vedoucí ústředních správních úřadů).
Přiznání se podává vždy k 30. červnu následujícího roku. Avšak pouze za období, po které byl vykonáván mandát (v extrémním případě třeba za jeden jediný den – viz. § 6 odst. 1 zákona o střetu zájmů). Důležité je vědět, že první přiznání se budou podávat za období leden-prosinec roku 2005. Nejzažší termín odevzdání je červen 2006, tedy až za 15 měsíců. Skončí-li však mandát dříve, lze samozřejmě oznámení podat okamžitě.
Pokud příjmy a dary nedosáhnou za rok výše měsíční platové základny poslance (pro rok 2005 činí výše částky 54 432 Kč, je otázka, zda se toto číslo pro příští rok změní a jak), není nutné uvádět od koho a jak příjem pocházel a v jaké byl výši. Pouze souhrnnou výši všech darů. Nutno upozornit i na to, že přiznání se formálně podává i v případě, kdy vedlejší příjmy a dary byly nulové. Rovněž se povinnosti nelze vyhnout tím, že se zastupitel vzdá mandátu, protože novela výslovně stanovuje, že přiznání se podává bez ohledu na to, že mandát v průběhu roku zanikl. Pouze úmrtí nebo zrušení příslušných ustanovení zákona (jiným zákonem nebo Ústavním soudem v rámci posuzování novely) do 30. června 2006 zastupitele zbaví této povinnosti.
8) Oznámení o nemovitém majetku (§ 7)
Druhou skupinu majetkových přiznání, která se vztahuje i na neuvolněné zastupitele, tvoří oznámení o nabytí vlastnických nebo dalších věcných práv k nemovitostem. Nejtypičtějšími dalšími věcnými právy jsou právo spoluvlastnické (včetně společného jmění manželů), věcné břemeno zřízené ve prospěch zastupitele, právo zástavní či předkupní.
Špatnou kvalitu legislativní úpravy dokládá i fakt, že v tomto případě není povinnost provést oznámení o nemovitém majetku v případě, že dojde k zániku mandátu. Lze si představit situaci, kdy zastupitel nabude vlastnického práva a následně se vzdá mandátu. Přiznání nemovitostí pak nemusí podávat a zákon nesplní očekávání předkladatele. Částečnou kontrolou ale zůstává veřejný přístup do informačního systému katastru nemovitostí. Údaj je i tak snadno veřejnosti dostupný, což dokládá i současná aféra premiéra České republiky
Přiznání se podává odděleně i za manžela, což je druhý výrazný rozdíl oproti oznámení o příjmech a darech.
9) Neslučitelnost funkcí (§ 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
Největší problémy při projednávání v Parlamentu, největší mediální pozornost a pravděpodobně i největší dopad na faktické fungování samosprávy má ustanovení, které ani nebude součástí zákona o střetu zájmů. Novela totiž mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů, kde bude nadále stanoveno, že funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce a strážníka obecní policie. Rozšiřuje tak stávající kategorie neslučitelných funkcí. Velice důležité je si uvědomit, že vymezení obcí, jichž se tato povinnost týká se nekryje s rozsahem vymezeným zákonem o střetu zájmů. Toto ustanovení se dotýká všech obcí, městských obvodů a městských částí. Novela nejvýrazněji zasáhne menší obce, kde jsou mandáty vykonávány převážně neuvolněnými zastupiteli. Doufejme, že to nebude znamenat faktický konec místní samosprávy na této úrovni.
Není stanoveno žádné přechodné období (a to byl jeden ze základních argumentů Senátu) pro postižené, aby se mohli rozhodnout, kterou funkci upřednostní. Statutární orgán příspěvkové organizace není zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nijak přesně definován. Vždy záleží na tom, co přesně obsahuje zřizovatelská listina. Zákaz vykonávat funkci zastupitele se vztahuje pouze na zastupitelstvo obce, která zřizuje příspěvkovou organizaci nebo obecní policii. V souladu se zákonem je i nadále situace, kdy ředitel základní školy zřizované jednou městskou částí je řádným členem zastupitelstva městské části jiné.
Nejčastějším problémem pravděpodobně bude neslučitelnost funkce ředitele školy nebo mateřské školy s funkcí zastupitele. Rád bych ovšem upozornil na to, že ustanovení zákona o střetu zájmů se dotýká jenom příspěvkových organizací. Podle § 187 a následujících zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon se však školy mohou transformovat na školské právnické osoby. tento fakt pouze dokládá špatnou právní kvalitu úpravy.
Rád bych ještě zdůraznil, že ačkoliv zastupitel tímto způsobem ztratil mandát, nemá naději na jeho navrácení, i kdyby novela byla zrušena Ústavním soudem. Zároveň se však na něj vztahuje povinnost podat majetkové přiznání týkající se příjmů a darů, pokud byl zároveň uvolněným zastupitelem. Nikdo však nemá povinnost podávat oznámení o nabytých nemovitostech v případě, že už nevykonává mandát.
Problematika zániku mandátu
Na úvod bych rád poznamenal, že bohužel nelze využít z praxe známé ustanovení, které umožňuje nově zvolenému zastupiteli do 3 dnů provést právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru zakládajícímu neslučitelnost funkcí a do 3 měsíců poté předložit doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul. Důvod je následující. V tomto případě totiž nejde o nově zvoleného zastupitele a pouze s ním počítá § 55 odst. 6 zákona o volbách do obecních zastupitelstev. Tento proces je tak nadále použitelný pouze pro nově zvolené zastupitele a neslučitelnost funkcí u stávajících zastupitelů se musí řešit jinak.
Je přesto mylné se domnívat, že mandát zaniká bez dalšího ze zákona dnem účinnosti novely, kdy fakticky dojde k neslučitelnosti funkcí. Narozdíl od nastupování náhradníků, jimž skutečně mandát vzniká ze zákona a zastupitelstvo jej pouze ověřuje, je mechanismus zániku mandátu pro ztrátu volitelnosti odlišný. Podle § 55 odst. 3 zaniká mandát až vyslovením této skutečnosti zastupitelstvem, nikoliv samotnou neslučitelností. Jsem tedy toho názoru, že pokud v den jednání zastupitelstva již nebude existovat neslučitelnost funkcí, zastupitelstvo ji nebude moci vyslovit.
Lze předpokládat, že řada zastupitelstev nebude ochotná zánik mandátu vyslovovat i v případě, že neslučitelnost funkcí potrvá i v době jednání zastupitelstva. Pokud tedy nesplní svou zákonnou povinnost, vstupuje do problému ředitel krajského úřadu. Ten musí svolat mimořádné zasedání zastupitelstva, které vysloví zánik mandátu. Nedojde-li k takovému vyslovení (ať už proto, že se zastupitelstvo nesejde nebo odmítne toto vyslovit), zákon stanoví, že mandát zaniká rozhodnutím ředitele krajského úřadu. Postižený se o tomto kroku formálně dozví doručením, nejdéle pak 7. den od vyslovení zániku mandátu fikcí doručení skrze vyvěšení na úřední desce. Zastupitel se samozřejmě může bránit u soudu, ale podání musí stihnout do 2 pracovních dní (§ 59 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Dále se vše odehrává v režimu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Příslušným je místně příslušný krajský soud podle § 91 tohoto zákona. Ten musí do 20 dnů rozhodnout usnesením, přičemž nemusí ani nařizovat jednání. Rozhodnutí soudu je poslední možnost obrany, protože opravný prostředek (kterým je kasační stížnost) není ve věcech volebních přípustný (§ 104 odst. 1 soudního řádu správního).
Sankce podle nové úpravy
V otázce sankcí proběhla v Parlamentu bouřlivá debata. Především senátním výborům se nelíbila koncepce peněžité pokuty a už vůbec ne její výše. Nicméně schválené bylo znění navrhované předkladatelem, a tak v § 11 odst. 6 úpravy po novele hrozí tomu, kdo by jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo jej ani neučinil, pokuta až do výše 30 000 Kč. Čestné prohlášení zákon definoval již v minulosti v § 3 jako oznámení o osobním prospěchu, oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku (tedy body 5, 6, 7, 8 předchozího textu). Problémem je, že proti rozhodnutí kontrolního výboru se nelze odvolat. Zákon o střetu zájmů tak nyní výslovně stanoví. Kontrolní výbor samozřejmě není orgánem státní správy, takže nelze použít ani procesní postup podle správního řádu. Na druhou stranu není stanoven způsob vymáhání případné dlužné částky, takže je jakási možnost obrany v momentě soudního vymáhání.
Doplňkovou sankcí je pak veřejné vyhlášení pochybení. V průběhu rozprav nad novelou zaznělo, že jediná správná cesta je ponechat pouze tuto morální sankci (ve spojení s medializací, která by pravděpodobně následovala).
Kontrolní výbory v nové úpravě
Již bylo zmíněno, že poměrně důležitou roly hrají kontrolní výbory zastupitelstva. Zásadním argumentem předkladatele bylo, že jsou v rukou opozice a proto nebudou zkorumpované. Tento jediný argument úplně převládl nad argumenty ostatními, jak právními, tak věcnými. Z hlediska právního je přinejmenším sporné, zda orgán, o kterém hovoří pouze zákon o obcích může mít takový vliv na výkon samosprávy. Dochází k jakési kontrole, omezování a navíc i sankcionování zastupitelů. Členů orgánu, jemuž je svěřen výkon práva samosprávy, což by mohlo být vykládáno i jako rozpor s článkem 101 odst. 4 Ústavy.
Věcně potom navrhovaná konstrukce naráží ještě vážněji. Kontrolní výbory sice bývají v rukou opozice, ale i opoziční zastupitelé podávají všechna zmíněná ohlášení a přiznání. Zcela oprávněně lze pochybovat o rovném přístupu ke všem. Podle záměru novely by pak v kterýkoliv pracovní den mohl přijít občan do sídla výboru a zažádat o nahlédnutí do evidence. Předkladatel zjevně předpokládá, že se kontrolnímu výboru na radnici vyhradí nějaká místnost, aby měl sídlo, a že každý pracovní den bude k dispozici zaměstnanec příslušného výboru. To je reálné možná v poměrech Parlamentu, na standardní trojkové obci kontrolní výbory však moc zaměstnanců nemívají. Ti navíc budou muset být proškoleni v legislativě a v praxi týkající se elektronického podpisu, neboť podání lze samozřejmě od 1. ledna 2006 činit i elektronickou formou. Kontrolní výbor žádosti občanů, jejich podněty a čestná prohlášení zastupitelů zkoumá a archivuje. Mám za to, že kontrolní výbor má ze zákona o obcí jisté poslání, kterému odpovídá i kvalifikace osob v něm zasedajících, a že to rozhodně není zkoumání čestných prohlášení a podnětů na jejich neúplnost. Může dojít i k ohrožení činnosti kontrolních výborů podle § 119 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, protože mohou být prakticky zahlceny administrativou.
Shrnutí:
Ve vztahu k obcím je novela důležitá tím, že mění zákon o volbách do zastupitelstev obcí a rozšiřuje působnost zákona o střetu zájmů na vybrané zastupitele.
Dne 1. března 2005 tak vznikla ze zákona neslučitelnost funkcí mnoha zastupitelům obcí, městských částí a obvodů, kteří vykonávali funkce statutárních orgánů příspěvkových organizací obce, byli oprávněni za ně jednat nebo byli strážníky obecní policie. Mandát jim však prakticky zanikne až poté, co se sejde zastupitelstvo a pokud danou skutečnost vysloví. Do té doby má zastupitel prostor neslučitelnost vyřešit.
Všichni zastupitelé „trojkových“ obcí a vybraných městských částí Prahy musí do 30. března 2005 podat kontrolnímu výboru oznámení o činnostech. V příštím roce musí být do 30. června 2006 podána oznámení o příjmech a darech a o nemovitém majetku nabytém za rok 2005. Povinnost podat oznámení o příjmech se týká pouze uvolněných zastupitelů, a to i těch, kteří pozbyli v průběhu roku mandát. V přiznání musí být uvedena výše příjmů a dárci, pokud souhrnná částka za rok překročí stanovený limit.
Zpracoval: Jakub Pôbiš, legislativní oddělení SMO ČR