12.11.2014

Dostaly spolky novou zbraň v územním plánování?

Ústavní soud vydal v prvním pololetí roku 2014 poměrně důležitý a přelomový nález I. ÚS 59/14, v němž rozšířil okruh aktivně legitimovaných osob k návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části, kterým se vydává územní plán, o spolky (dříve občanská sdružení). (Foto: chanpipat / FreeDigitalPhotos.net)

Ve svém nálezu konstatoval, že výklad interpretuje vnitrostátní normy související s životním prostředím s ohledem na  požadavky Aarhurské úmluvy. Tento nález Ústavního soudu jen doplňuje předchozí nalézací praxi směrem k rozšiřování aktivní legitimace spolků ve věcech, v nichž je spatřován aspekt ústavně zaručených práv na příznivé životní prostředí. Potud se věc zdá jako jasné rozšíření možností různých spolků k nám všem známé obstrukční činnosti pod vlajkou ochrany životního prostředí.

Ústavní soud však svým nálezem nezaložil bezbřehou aktivní legitimitu spolků, ale konstatoval, že pro právo aktivní legitimace musí být splněny podmínky. Za prvé spolek musí tvrdit, že by byl opatřením obecné povahy – územním plánem dotčen na svých subjektivních právech a za druhé musí být dán místní vztah navrhovatele k území, jež je regulováno územním plánem. Někdy půjdou věcné i lokální důvody ruku v ruce, jindy může být pro posouzení aktivní legitimace důležité zaměření spolku na aktivitu, která má lokální opodstatnění, např. Český svaz ochránců přírody v případě ochrany endemických druhů živočichů nebo rostlin. Podle Ústavního soudu není vůbec důležité, zda spolek fungoval již předtím nebo byl založen pouze za účelem územního plánu.

 Mgr. Ludmila Němcová, Kancelář Svazu měst a obcí ČR