01.10.2010

Zástupci Svazu jednali ve Strakově akademii

Ve středu 29. září 2010 se uskutečnilo další jednání zástupců Svazu s vládou ČR, které se každoročně koná na základě Dohody uzavřené mezi oběma subjekty v roce 2005. Pozornost byla soustředěna především na otázku financování obcí, problematiku hazardu, převodů majetku ze státu na obce, financování sociálních služeb, veřejný pořádek a další. Kancelář Svazu připravila pro všechny projednávané oblasti podkladové pracovní materiály. Svazovou delegaci vedl Oldřich Vlasák, jejími členy byli dále čestný předseda Svazu Pavel Bém, předsedové komor Daniela Pastorková, Dan Jiránek a Josef Bezdíček, výkonný místopředseda Jaromír Jech a pracovníci Kanceláře Svazu. Ze strany vlády se jednání zúčastnilo všech 15 ministrů v čele s premiérem Nečasem.

Rozpočtové určení daní (RUD)

Poslední novela zákona o rozpočtovém určení daní platná od roku 2008 vyřešila pouze dílčí problémy. Zákon v současné době poškozuje skupinu obcí s počtem obyvatel okolo 5 tisíc, které, přestože zajišťují řadu veřejných služeb také pro okolní obce, získávají na jednoho obyvatele nejmenší daňové výnosy. Podle Svazu by nový zákon měl zohlednil i některé další skutečnosti. Např.: Nový způsob financování by měl posílit finanční zdroje obcí při respektování zajišťovaného objemu mandatorních i quasi-mandatorních výdajů. Do systému sdílených daní by měl být zahrnut objem prostředků, který prochází rozdělováním při schvalování státního rozpočtu (tzv. porcování medvěda). Jedním z kritérií rozdělování by se měl stát počet žáků základních škol. V portfoliu daní chybí daně spotřební a ekologické. Členové vlády byli upozorněni také na fakt, že stanovování počtu obyvatel podle údajů Českého statistického úřadu namísto údajů, které vede ministerstvo vnitra, neodráží skutečný stav a současná legislativa také neobsahuje žádnou garanci příjmů v případě výpadků způsobených změnou v celostátně platných daňových zákonech

Vyjádření členů vlády:

Podle ministra financí Kalouska je předložení nového zákona nutností. Další jednání mezirezortní pracovní skupiny, která se rozpočtovým určením daní zabývá, se ale rozhodl svolat až po komunálních volbách, tedy někdy na přelomu října a listopadu. Tam by mělo zaznít, s jakým košem daní je možno počítat a jaká kritéria pro rozdělování zvolit. Osobně nic nenamítá proti požadavku Svazu zařadit jako jedno z kritérií počet žáků ve školách. Uznává také, že je třeba odstranit disproporce v příjmech měst a obcí a narovnat onu potenciálovou jámu, v které se ocitly obce II. typu. První návrh zákona by měl být široké veřejnosti předložen v polovině příštího roku. Ze svého pohledu by ale doporučoval, aby nový zákon vešel v platnost až od 1. 1. 2013, nikoli 2012. Kvalitu zpracování zákona upřednostňuje před rychlostí. Ministra Kalouska podpořil svým vyjádřením i premiér Nečas. I dle jeho přesvědčení je třeba, aby se našlo dlouhodobé stabilní řešení a zákon mohl platit alespoň v horizontu 10 let.

Snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy

V návrhu rozpočtu na rok 2011 se objevuje krácení příspěvku na přenesený výkon státní správy pro všechny typy obcí o 17,6 %. Takové snížení však nepředstavuje úsporu veřejných financí, pouze přenáší náklady ze státu na obce. V roce 2010 došlo k navýšení příspěvku pro obce I. a II. typu, stát ze svého rozpočtu uvolnil 2 mld. Kč. Zvýšení se však netýkalo obcí III. typu, které zajišťují nejvyšší objem státní správy. Těm byla kompenzace nákladů slíbena v roce 2011. I města a obce se ale musejí vyrovnávat s dopady ekonomické krize a dnes již nedisponují dodatečnými prostředky, které by mohly na úhradu státní správy vynakládat. Snížení příspěvku může tedy ohrozit kvalitu přeneseného výkonu státní správy. Tento neuspokojivý stav nevyřeší ani případné navýšení příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní. RUD se vztahuje především k velikosti obce samotné a službám, jež na svém území poskytuje. Obce II. a III. typu ale přenesený výkon státní správy zajišťují pro celé své spádové území. Nepoměr mezi počtem obyvatel obce a jejího správního obvodu je však v mnoha případech značný (např. Černošice s 6000 obyvateli spravují 120tisícový obvod). Svaz proto požádal o zachování parametrů výpočtu příspěvku na přenesený výkon státní správy na úrovni roku 2010 bez dodatečného a neodůvodněného krácení.

Příspěvek na přenesený výkon státní správy - vývoj v letech 2009 až 2011 - přehledná tabulka k nahlédnutí zde.

Vyjádření členů vlády:

Ministr Kalousek odmítl tvrzení, že obce nemohou výkon státní správy dotovat ze svých prostředků a příspěvek má krýt náklady z plných 100 %. Zdůraznil, že přijetím smíšeného modelu veřejné správy se od počátku jednalo pouze o příspěvek, nikoli celkovou úhradu. Podle jeho slov by plánované snížení příspěvku o 17,6 % mělo obcím částečně kompenzovat administrativní zvýšení daňových příjmů v důsledku připravovaných návrhů v oblasti daňové legislativy (např. padesátiprocentní srážková daň na státní příspěvek u stavebního spoření), vyšší výnos daní z příjmů právnických osob atd. Navýšení objemu sdílených daňových příjmůbude představovat zhruba 3 miliardy Kč, z nichž dvě by měly směřovat do rozpočtů obcí.

Primátor Kladna Dan Jiránek v diskusi k tomuto tématu podotkl, že administrativní navýšení daňových příjmů bude rozděleno mezi obce plošně, což neřeší otázku obcí s rozšířenou působností, kterým bylo narovnání slibováno. Pražský primátor Pavel Bém jako příklad uvedl, že Praha doplácí na výkon státní správy asi z 35 %. Se starostkou Bělé pod Bezdězem Danielou Pastorkovou pak apeloval na vládu, aby úspory hledala především ve zjednodušení a zefektivnění výkonu státní správy. Zástupci Svazu poukázali ještě na dlouhodobě neměněnou výši správních poplatků a na obávané zpoplatnění datových schránek, které by obecní rozpočty rovněž velmi zatížilo. Miroslav Kalousek poznamenal, že otázka zpoplatnění je stále otevřenou věcí, žádné rozhodnutí prozatím nepadlo. Premiér Nečas zakončil rozpravu k tomuto bodu slovy, že šetřit musí opravdu všichni, ale i v případě příspěvku na výkon přenesené státní správy je třeba najít řešení, které bude stabilní a nebude se každoročně měnit.

Regulace hazardu

Svaz žádá vládu o možnost stanovit místa a čas pro provozování všech hazardní her prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, popř. jejich provozování zcela zakázat. Zároveň požaduje, aby část výtěžku z výnosů hazardních her byla směřována do rozpočtu obcí, kde jsou hry provozovány, k pokrytí nákladů na řešení jejich negativních důsledků. Platnost stávajících či později vydaných povolení k provozování hazardních her požaduje Svaz zkrátit na maximálně 3 roky od účinnosti vydané obecně závazné vyhlášky obce. Více o požadavcích Svazu zde.

Vyjádření členů vlády:

Ministr financí Kalousek hned v úvodu zkonstatoval, že ve věci hazardu není se Svazem v žádném rozporu. Na schůzi vlády, která následuje bezprostředně po jednání se Svazem, předloží návrh novely zákona o loteriích (pozn. red.: návrh byl v odpoledních hodinách vládou schválen), který obcím přináší možnost regulovat prostřednictvím obecně závazné vyhlášky výherní hrací přístroje, hry v kasinech, internetové hry, dálkově provozované hry, videoloterní terminály a další moderní technologie. Obce budou moci určit místo a čas jejich provozování či je zcela zakázat. Problém vidí pouze ve zkracování doby platnosti již vydaných povolení. Ta tedy zůstanou v platnosti na dobu, na kterou byla vydána, tj. až na 10 let. Zkrácení na tři roky by mohlo vyvolat ze strany provozovatelů hazardních her vlnu žalob. Dodal, že součástí připravovaného nového zákona o loteriích bude i směřování části výtěžku do obecních rozpočtů.

Primátor Pavel Bém v reakci na Kalouskova slova připomněl tristní stav, který v oblasti hazardu panuje v hlavním městě. Ačkoli se za posední tři roky podařilo snížit počet výherních hracích přístrojů o téměř 2 300, počet videoloterních terminálů za to samé období narostl z nuly na téměř 6 a půl tisíce. Praha se může pochlubit rovněž nezáviděníhodnou přední příčkou v počtu kasin. Podle primátora Béma je neúnosné, aby tento stav trval dalších deset let. Vzhledem ke zkušenostem, které Praha má s rušením VHP, by se hromadného podávání žalob neobával. Zdůraznil, že je třeba hledat určitou míru shody i s provozovateli hazardních her a snažit se standardizovat smlouvy z původních deseti na tři roky.

Ministr kultury Jiří Besser upozornil také na vzrůstající tlaky ze strany majitelů nemovitostí, kteří prostory pro provozování hazardních her pronajímají. Doporučoval by v těchto případech zauvažovat o zvýšení daně z nemovitostí.

Současné programovací období – Operační programy

Úvodem tohoto bodu jednání poděkoval Oldřich Vlasák členům vlády, že na apel Svazu a Asociace krajů přehodnotili své rozhodnutí o zrušení kofinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu. Upozornil ale na dva další problémy, které jsou pro obce z hlediska financování současných operačních programů stále nanejvýš aktuální. Prvním je stále probíhající debata nad rozdělením 6 miliard Kč, které byly ČR umožněny čerpat z fondů EU jako dodatečné prostředky coby kompenzace za nepřesný odhad růstu HDP v ČR v roce 2005. Svaz apeloval na vládu, aby z této částky byly posíleny regionální operační programy a alespoň 50 % alokováno do Operačního programu Životní prostředí na odstraňování povodňových škod a budování protipovodňových opatření.

Druhou problematickou oblastí, která trápí zejména malé obce, je otázka uznatelnosti DPH v Programu rozvoje venkova. Svaz vyzval vládu, aby zvážila, zda není možné znovu vytvořit fond, ze kterého by se DPH obcím proplácelo tak jako v minulých letech.

Vyjádření členů vlády:

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský sdělil, že do regionálních operačních programů by mělo směřovat 30 % z oněch šesti miliard. Není ale možné, aby prostředky byly použity na řešení povodňových škod, neboť evropské fondy nejsou na likvidaci následků škod určeny. Využity by měly být spíše preventivně. Ministr zemědělství Ivan Fuksa se pak vyjádřil k problematice uznatelnosti DPH v Programu rozvoje venkova. Uvedl, že Evropská komise zůstává v této otázce neoblomná a ministerstvo zemědělství, které tyto náklady do počátku roku 2009 proplácelo, v současnosti nemá na tyto účely prostředky.

Starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček poukázal také na zpožděné proplácení faktur v PRV. Obce jsou nuceny k uzavírání nevýhodných překlenovacích úvěrů, které pak často nejsou schopny splácet a dostávají se do dluhových pastí. Časový skluz přiznal i ministr Fuksa.

Ministr školství Josef Dobeš upozornil na Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Program, pro který je vyčleněno 1,5 miliard Kč, je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání a na zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Ministr apeloval na obce, aby alokované peníze co nejrychleji redistribuovaly svým školám.

Církevní restituce a bezúplatné převody majetku na obce

Svaz již od roku 2000 usiluje o zjednodušení a zpřehlednění procesu převodu státního, státem však nevyužívaného, majetku do vlastnictví obcí, které jej využívají ve veřejně prospěšném zájmu. Zástupci Svazu proto požádali vládu o zahájení prací na přípravě změn právních předpisů umožňujících bezúplatné vydávání státního majetku obcím. Dále žádali o rozšíření výčtu nemovitého majetku, který je možno na obce převést, a o nastavení jednotných procesních pravidel. Upozornili také na problém, který obcím působí přístup Pozemkového fondu, jež v rámci vypořádání restitučních nároků vydává náhradní pozemky bez ohledu na to, zda se na nich nachází komunikace v majetku obcí a měst. A v souvislosti s převody majetků vyzvali vládu i k bezodkladnému učinění patřičných kroků k narovnání vztahů mezi státem a církvemi.

Vyjádření členů vlády:

Ministr kultury Jiří Besser konstatoval, že vyřešení církevních restitucí patří mezi vládní priority. Dobrá vůle je podle jeho slov i na straně církví. Ministerstvo kultury již má připraven určitý návrh, který ani církvím nepřipadá nereálný, k širší diskusi však bude předložen až v roce 2011. Ministr Besser Svazu nabídl, aby do komise, která se církevními restitucemi zabývá, delegovala svého zástupce. Miroslav Kalousek se vyjádřil k problematice převodů pozemků. Sdělil, že připravují novelu zákona o majetku státu, kde by měl být lépe vymezen pojem „veřejný zájem“, jehož nejasná definice velmi často převodům brání. Ministerstvo chce novelu předložit ještě tento rok. Premiér Nečas dodal, že blízká spolupráce Svazu a vlády bude i v tomto případě přínosem, a to i ve vztahu k veřejnosti.

Transformace financování sociálních služeb a přechod dotačního řízení na kraje

Při transformaci sociálních služeb je nutné si uvědomit, že i přes nezpochybnitelnou úlohu neziskového sektoru je to především veřejná správa, která v sociální oblasti zaujímá klíčovou úlohu. A města obce jsou její nedílnou součástí. Mají ale obavu z přechodu určité části dotačního řízení na kraje. Svaz, mimo jiné i v návaznosti na výstupy individuálního projektu „Podpora procesů v sociálních službách“, doporučuje vládě posunutí ustanovení, které přechod dotačního řízení upravuje, alespoň o jeden rok, tedy na rok 2013.

Vyjádření členů vlády:

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ujistil zástupce Svazu, že otázka transformace je stále otevřená. Odkládat účinnost zmiňovaného ustanovení zákona o sociálních službách by ale nechtěl. Souhlasí však s tím, že zajištění sociálních služeb je třeba řešit na všech třech úrovních veřejné správy. Uvědomuje si, že řadu činností zajišťují obce a města. Počítá s tím, že v souvislosti s přechodem dotačního řízení na kraje bude třeba stanovit jasná pravidla rovného přístupu k dotačním titulům.

Bezpečnost a veřejný pořádek

Menší města a obce mají v souvislosti se snižováním nákladů na provoz policie obavy z možného rušení či omezení provozu některých obvodních oddělení Policie ČR. Je počítáno i s možným slučováním dvou obvodů dohromady, což může způsobit delší dobu dojezdu, nedostatečné zajištění bezpečnosti občanů a nevyhovující ochranu jejich majetku. Svaz požaduje, aby byla nejprve zpracována důkladná analýza stávajícího stavu a teprve poté přijímána případná opatření. Také zavedení metropolitní policie není podle Svazu potřebné. Jako efektivnější se jeví možnost zpracování návrhu koordinační dohody mezi Policií ČR a městy, která městům umožní ve vymezeném rozsahu zadávat pořádkové a dopravní složce policie úkoly.

Vyjádření členů vlády:

Podle ministra vnitra Radka Johna ekonomická situace zatím zavedení metropolitní policie nedovoluje. Jejímu vzniku by navíc musela předcházet důkladná analýza a veřejná diskuze.

Teritoriální rozdělení obvodních úřadů a tedy i jejich případné rušení je podle Johna v kompetenci krajských ředitelů, kteří jsou znalí místních poměrů. Města a obce ale nemusí mít obavy z „vyklízení“ území, bude se jednat nanejvýš o ponížení některých služeb. Pořádková a dopravní policie by navíc měla být posílena ze zrušených oddělení cizinecké policie, jejíž reforma se plánuje. John vyzdvihl velmi dobrou spolupráci s obcemi, které v době nutnosti provádění úsporných opatření ponížily nájmy policejních služeben až na symbolickou jednu korunu.

Pavel Bém v diskusi poznamenal, že Praze chybí 1 500 až 2 000 policistů ve výkonu služby. Tento nedostatek je město nuceno kompenzovat zvyšováním stavů městské policie. Praha by přivítala vznik jedné efektivní policie. Myšlenku metropolitní policie vnímá coby snahu o optimalizaci nejen nákladů, ale i celkové situace v oblasti bezpečnosti. Dan Jiránek navrhl, aby ze zrušených oddělení cizinecké policie byly posíleny především příměstské oblasti, které vykazují vysoký nárůst trestné činnosti. Podle Policejního prezidia je ale policistů dostatek. Všichni přítomní se tedy zamysleli nad otázkou: Kam asi mizí policisté mezi křižovatkou, kde nejsou vidět, a Policejním prezidiem, které jich eviduje dostatek?

Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu

Programové prohlášení vlády obsahuje rozšíření kontroly ze strany NKÚ. Obce a města nezpochybňují význam kontrol nakládání s veřejnými prostředky, nicméně hospodaření samospráv podléhá už dnes každoročnímu přezkoumání, několika stupňům kontroly přijatých dotací a také dohledu ze strany voličů. V případě, že dojde k rozšíření pravomocí NKÚ, mělo by dojít k odstranění vzniklé duplicitní kontroly ze strany poskytovatele, finančního úřadu a osoby provádějící přezkoumání hospodaření. Navrhované zvýšení pravomocí NKÚ navíc předpokládá podstatné navýšení jeho rozpočtu. Svaz žádá dopracování zákona o kontrole tak, aby rozšíření pravomocí NKÚ nebylo nutné.

Vyjádření členů vlády:

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ujistil, že vypracovaná novela Ústavy nepředpokládá navýšení kompetencí NKÚ ani navýšení počtu jeho úředníků. Úřad by mohl kontrolovat pouze zákonnost, nikoli účinnost a efektivitu nakládání s veřejnými prostředky. Obce a města nemusí mít podle jeho vyjádření obavy ani z překrývání kontrol.

Primátor Dan Jiránek poznamenal, že když dvě instituce mají stejné kompetence, jsou to pak často právě obce, jež se stávají obětí jejich vzájemného soupeření.

Závěrem je třeba říci, že zasedání proběhlo v opravdu vstřícné atmosféře. Projednání všech bodů byl dán dostatečný časový prostor, místo plánované hodiny nakonec zástupci Svazu v jednacím sále Strakovy akademie setrvali hodiny dvě. Předseda vlády Petr Nečas i na tiskové konferenci zhodnotil společné jednání jako velmi přínosné pro obě strany a z pozice vlády ho ocenil jako cenný zdroj zpětných informací. Předpokládá, že úzká spolupráce se Svazem bude pokračovat i nadále. Předseda Svazu Oldřich Vlasák rovněž vyjádřil spokojenost s průběhem jednání a premiéru Nečasovi za přijetí zástupců Svazu poděkoval.

Na jednání s vládou budou navazovat další setkání předsedy Svazu s jednotlivými ministry.

zpracovaly Lenka Zgrajová a Jana Koubková