14.05.2010

Příjmy z RUD musí zohledňovat poskytované služby

Rozpočtové určení daní a jeho budoucnost se opět stalo předvolebním tématem, s čímž souvisí riziko zjednodušujících hodnocení a interpretací. V uplynulém týdnu obdrželi někteří z kandidátů v kraji Vysočina otázky zjišťující jejich názor na sdílené daně. Se souhlasem jednoho z dotázaných zveřejňujeme plné znění otázek a odpovědí.

Vážený pane Hermanne,

jakožto lídra politické strany, která má podle šanci získat křesla v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v nadcházejících květnových volbách, se na Vás dovoluji obrátit jménem krajské organizace Sdružení místních samospráv České republiky, která sdružuje obce a města našeho kraje, s následujícími dotazy. Vaše odpovědi následně rozešleme představitelům všech obcí a měst našeho kraje. Děkujeme za Vaši reakci, kterou bychom rádi obdrželi do 14. května.

S pozdravem

Vlastimil Bařinka

předseda krajské organizace SMS ČR

*****************************************************************

Vážený pane starosto,

děkuji za Váš zájem o názor Strany zelených na problematiku financování obcí a měst v České republice. Ve své pozici člena Rady města Havlíčkův Brod se samozřejmě setkávám i s materiály, které se dotýkají právě způsobu financování různých našich záměrů. Věřte, že v oblasti kultury, školství a sociálních věcí, za niž jsem odpovědný, pociťujeme nedostatek finančních prostředků takřka trvale. Ostatně na půdě školské i sociální komise SMO ČR, jichž jsem za naše město členem, je diskuse ke způsobu financování obecních škol, domovů pro seniory, pečovatelské služby a dalších veřejných služeb na pořadu téměř každého jednání.

Vaše dotazy mě znovu vedly k zamyšlení nad financováním samosprávy. Zároveň si však kladu otázku, jaký je jejich skutečný smysl a důvod tak zavádějících formulací. Navíc mi není zřejmé, proč mě oslovujete jako člen celostátního sdružení starostů převážně menších sídel a nikoliv jako přední kandidát za TOP 09 v kraji Vysočina? A nebude nakonec zaslání mých odpovědí všem starostům z Vysočiny doplněno agitací pro jednu zvolenou stranu? Promiňte, že jsem takto otevřený, ale nedovedu si představit, že by např. Oldřich Vlasák rozesílal za SMO ČR dotazy stranickým kandidátům a jejich odpovědi přeposílal starostům všech členských měst SMO, kteří přirozeně zastupují různé volební strany. Přijde mi to mírně absurdní.

Vážený pane starosto, níže zasílám odpovědi na Vaše dotazy, neboť nijak nezpochybňuji důležitost diskuze nad možnými změnami ve financování samosprávy. Dovolte mi však doplnit, že hledání řešení nemůže mít podobu konfrontace velcí versus malí. Jistě víte, že každá shoda, na úrovni obce nebo státu, je vždy kompromisem. Mediálně zajímavé výzvy a boje nezřídka způsobí spíše více škody. Věřím, že moje odpovědi, které jsou označeny červeně, a komentáře využijete v zaslané verzi bez omezení kontextu.

S pozdravem

Ing. Tomáš Hermann

volební lídr Strany zelených v kraji Vysočina

člen rady města Havlíčkův Brod

___________________________________________________________________________

1. Považujete za odůvodněné a nadále přijatelné, aby při financování místních samospráv polovina všech prostředků ze sdílených daní státního rozpočtu směřovala čtyřem největším městům (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) s 20% obyvatel, přičemž na zbylých 80% obyvatel, žijících ve všech ostatních městech a obcích (cca 6000 obcí a měst), zbyla druhá polovina prostředků?

ANO - NE

Příp. zdůvodnění: Otázka je položena tak, že nelze jinak odpovědět. Financování by mělo zohledňovat objem služeb, který jednotlivé obce a města zajišťují. Nelze opomíjet historickou a administrativní spádovost území. Nedomnívám se však, že struktura výdajů v malé obci je shodná např. s Brnem. Myslím, že Praha je v tomto případě úplně jiný příklad, neboť je jako kraj také zřizovatelem středních škol. Ale nemusíme srovnávat nesrovnatelné. Havlíčkův Brod jako zřizovatel pěti základních a devíti mateřských škol a poskytovatel sociálních služeb (mj. domova pro seniory se 126 lůžky), jejichž dosah je širší než pouze v rámci města, by měl mít jistě nárok na více finančních zdrojů než obec, která takové činnosti nefinancuje. Hradíme rovněž systém hromadné dopravy, což se menších obcí opět pravděpodobně nedotýká. Nejsem obhájcem velkých měst, v jejich rozpočtu určitě existují rezervy, ale nelze na tuto problematiku nahlížet černobíle.

___________________________________________________________________________

2. Považujete za přiměřené, že při rozdělování sdílených daní mezi obce a města jsou pouze 3% těchto prostředků dělena podle prostého počtu obyvatel, ačkoliv téměř 40% výdajů na občana mají samosprávy stejné bez ohledu na velikost obce (tj. stejné u obcí, městeček, měst i velkých měst)?

ANO - NE

Příp. zdůvodnění: Především nevím, odkud vychází informace, že 40 % výdajů je shodných. Domnívám se, že jde o interní propočty Vašeho sdružení, které však nelze vydávat za oficiální statistiky. Jestliže podstatnou část našeho rozpočtu tvoří výdaje na provoz a investice do školských budov, včetně jídelen, v nichž tak ráda vaří bezdotyková ruka hygienika, pak obec, která školu nezřizuje, takové výdaje zkrátka nemá. Koeficienty sdílených daní odrážejí právě spádovost, kterou z vlastních zkušeností považuji za významnou. Domnívám se proto, že by mechanismus sdílení měl zohledňovat také třeba počet žáků v základních školách. Při poslední novele zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, došlo také k zavedení kritéria rozlohy obce. Pokud jsem měl možnost vidět údaje Ministerstva financí, tak nejmenší velikostní kategorie obcí zaznamenaly výrazný meziroční nárůst příjmů. Můžeme se jistě bavit o tom, jestli by koeficient měl mít hodnotu 3 % nebo o něco více, ale ani jeden z nás není schopen propočítat, jaký dopad bude mít změna na všechny druhy obcí.

___________________________________________________________________________

3. Přispívá podle Vás výše uvedený stávající způsob financování obcí k nerovnoměrnému rozvoji obcí a měst a je podle Vašeho názoru diskriminací drtivé většiny občanů naší republiky?

ANO - NE

Příp. zdůvodnění: Rozvoj obcí a měst samozřejmě souvisí s finančními zdroji. Zároveň ale do značné míry souvisí s kvalitou a odhodlaností zvolených představitelů. A hodně záleží i na geografické poloze obce a majetku. Malá obec s výnosným lesním majetkem nemusí na sdílené daně prakticky vůbec spoléhat. Havlíčkův Brod byl nedávno označen za město příznivé pro podnikání, čehož si pochopitelně cením. Nelze však zapomínat na relativně dobrou dopravní dostupnost města. A kdyby nám komunisté nezbourali tři čtvrtiny historického jádra, tak bylo dnes zapsáno do seznamu UNESCO, což by nepochybně výrazně zvýšilo jeho atraktivitu a rozvojový potenciál. Rozpočtové určení daní prostě nevidím jako všelék na nerovnoměrný rozvoj obcí a měst. Nastal možná čas na diskuzi o určité vyrovnávací dotaci určené oblastem, které objektivně nemohou posílit svoje příjmy nebo mají z charakteru své polohy vyšší výdaje. Mohli bychom se také bavit o tom, jak podnítit obce a města k větší spolupráci a zvýšení efektivnosti veřejných výdajů.

___________________________________________________________________________

4. Podpoříte návrh zákona, který bude řešit kritizovanou úpravu financování samospráv a nebude mít výrazný negativní dopad na státní rozpočet?

ANO - NE

Příp. zdůvodnění: Nevím, proč by případná reforma financování obcí neměla mít dopad na státní rozpočet. Naším cílem by mělo být snížení objemu státního rozpočtu a převod kompetencí, ale také dostatečných zdrojů, blíže občanům. Nelze odděleně řešit samosprávu a státní správu, když jde stále o jeden celek veřejných financí. Financování má jistě širší rozměr než pouze sdílené daně, jde také o dotace, příspěvek na přenesenou státní správu, místní poplatky. Určitě není problém podpořit kvalitní vládní či poslanecký návrh. Neberte však tuto odpověď jako automatický souhlas se vším, co SMS ČR či TOP 09 navrhnou v oblasti rozpočtového určení daní.