15.04.2016

Změny v RUD opět „na stole“.

Ve čtvrtek 31. března 2016 se opět sešla pracovní skupina k rozpočtovému určení daní na ministerstvu financí. Ministerstvo financí se ve své prezentaci věnovalo třem bodům; výsledkům hospodaření ÚSC za rok 2015 (vývoj daňových příjmů a jejich plnění), novele RUD (zákon č. 391/2015 Sb.) a výsledkům analýz

Obce v roce 2015 hospodařily velmi dobře a skončily s přebytkem téměř 22 mld. Kč. Daňové příjmy obcí činily 175,4 mld. Kč a oproti roku 2014 byly vyšší o 5,3 mld. Kč. Novelou zákona č. 391/2015 Sb., dojde od ledna 2017 k navýšení podílu obcí na DPH z 20,83 % na 21,4 %, tj. o 2,1 mld. Kč a ke zrušení 30 % podílu obcí na DPFO z přiznání, tj. ke snížení o 1,1 mld. Kč. Obce novelou zákona získají přibližně 1 mld. Kč. Ministerstvo financí navrhne zvýšení příspěvku na výkon státní správy pro roky 2017 a 2018 o 5 % ročně. Spolu s navýšením příspěvku v roce 2016 o 1 % by v roce 2018 měl být příspěvek celkově navýšen o 11 %. Připomeňme, že příspěvek na výkon státní správy byl v roce 2011 snížen o 17,6 %.

Konečně byly vyslyšeny i hlasy obcí k hrazení nákladů za veřejné opatrovnictví (alespoň nějakému), i když jiným způsobem, než požaduje Svaz a zřejmě i v jiné výši, než by bylo žádoucí. Zajisté je třeba ocenit snahu ministerstva financí, že po téměř 9 letech, od judikování Ústavního soudu, že výkon veřejného opatrovníka je výkonem přenesené působnosti a stát za něj má obcím hradit vynaložené náklady, nalézt alespoň „nějaké“ řešení k zaplacení práce obcí, jakožto veřejných opatrovníků. Ministerstvo financí poskytne finanční prostředky obcím v rámci navýšení příspěvku na VSS a to nad rámec slíbených 5 %, pokud Ministerstvo vnitra upraví stávající vzorec propočtu. Svaz sice vidí, jakožto nejvhodnější formu financování veřejného opatrovnictví, financování platbami obdobnými jako u OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), tzn. formou účelové dotace, avšak výše uvedené řešení formou navýšení příspěvku na VSS vnímá jako možnost dočasnou, která by šla využít pouze do doby, než bude stanoveno systémové řešení. Paušální příspěvek pro financování veřejného opatrovnictví je výrazně nespravedlivý, jelikož skutečné náklady na jednoho opatrovance se v obcích diametrálně liší.

Zástupci ministerstva financí detailně rozebraly dopady zrušení 30 % motivační složky na jednotlivé obce. Podrobnější informace jsou v přiložené prezentaci na str. 12 – 15 a v zápise z jednání PS.

Dále byly předloženy analýzy dopadů navržených změn kritérií v RUD. Navýšení váhy kritéria počtu dětí MŠ a ZŠ ze 7 % na 9 % by bylo provedeno ze stávajícího objemu sdílených daní snížením váhy kritéria postupných přechodů z 80 % na 78 %. Předpokládaná výše objemu „prostředků plynoucích za žáky“ v roce 2016 je 8 550 Kč, navýšení o 2 % počítané z této částky by tudíž činilo 11 230 Kč, tj. o 31,3 % (2 450 Kč na žáka). Přitom negativní dopad bude mít toto opatření na 3 790 obcí v objemu 962 mil. Kč a pozitivní dopad bude mít na 2 458 obcí. Zástupci Svazu proto vidí realizaci navýšení tohoto kritéria za současného posílení příjmů obcí. Z dotazníkového šetření Svazu, které proběhlo na počátku roku 2016 u vzorku obcí různých velikostí, dosahovala průměrná částka na žáka ZŠ a dítě MŠ (souhrnně) v roce 2014 celkem 9 411 Kč a v roce 2015 činila 9 524 Kč. Přitom částky neinvestičních nákladů (NIV) na jednoho žáka ve škole či dítě se pohybují v rozmezí od 5 670 Kč do 30 099 Kč (max. hranice rozptylu), přičemž vyšší náklady byly zaznamenány u NIV za dítě v MŠ. Průměrná částka na dítě v MŠ za rok v roce 2014 činila 10 465 Kč a v roce 2015 dosáhla 9 784 Kč. Průměrná částka na žáka ZŠ v roce 2014 byla 9 223 Kč a v roce 2015 činila 8 514 Kč. Tento velký rozptyl je dán zejména neexistující metodikou výkaznictví, kdy každá obec zahrnula do NIV náklady dle vlastního uvážení. Některé obce zahrnují i náklady na školní jídelny a družiny, jiné obce pouze náklady provozní. Nižší částky znamenají, že byly zahrnuty pouze provozní náklady, jelikož nedošlo k realizaci jiných NIV například na opravy a údržby budov (tělocvična, střecha školy atp.). V případě, že obec provedla opravu budovy, která nebyla technickým zhodnocením a v účetnictví byla vedena jako neinvestiční, promítly se tyto náklady významně do výše částky na žáka či dítě.

Nové kritérium „65+“. Zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“ bylo navrženo z důvodu stárnutí populace, které klade vyšší nároky na rozpočty obcí (pečovatelská služba, domovy seniorů atp.). Z analýzy ministerstva financí vyplývá, že nejvíce seniorů žije v malých obcích a v největších městech, nejméně pak ve středně velkých městech. V případě zachování stávajícího objemu sdílených daní, by zavedení tohoto kritéria s váhou 2 %, znamenalo výnos na 1 obyvatele 65+ cca 1 570 Kč a negativní dopad na 280 obcí v objemu cca 736 mil. Kč. Ministerstvo financí zavedení kritéria 65+ nedoporučilo, jelikož jeho dopady by byly zanedbatelné a došlo by k posílení rozpočtu malých obcí na úkor velkých. Dopady byly propočteny na predikci roku 2016.

V průběhu jednání zástupci organizací hájících zájmy samospráv (SMO, SMS a SPOV) předali místopředsedovi vlády a ministrovi financí Ing. Andreji Babišovi memorandum, ve kterém požadují významné posílení daňových příjmů všech obcí, které zajistí i v následující etapě vývoje společnosti odpovídající rozvoj obcí.

Členové pracovní skupiny diskutovali k předloženým analýzám a informovali o svých návrzích na posílení příjmů obcí. Podporu ze strany organizací hájících zájmy samospráv, ale i některých krajů (Liberecký, Pardubický) má navýšení podílu na DPH na úroveň 23,58 %, které znamená navýšení o cca 7 mld. Kč. Přitom po ukončení evropských dotačních titulů po roce 2020 se výpadek v rozpočtech odhaduje na 10 – 14 mld. Kč ročně. Ministerstvo financí si je vědomo tohoto výpadku a s navýšením RUD souhlasí za předpokladu zrušení některých ministerských dotačních programů. Dalšími návrhy byla „modernizace“ majetkových daní, tzn. navýšení sazby daně z nemovitostí rozhodnutím „shora“ se zavedením sdílení. Výběr těchto daní by dále dělala finanční správa, ale výnos by byl příjmem obcí. Pouze určitá část by byla sdílená státem pro pokrytí nákladů FS na výběr. Dalším návrhem bylo, aby výnos z daně z nabytí nemovitých věcí připadl obcím (nyní jde celý státu). Výnos této daně činil v roce 2015 víc jak 11 mld. Kč.

Ministr financí sdělil, že o navýšení podílu na DPH na úroveň 23,58 % lze uvažovat, ale jak protihodnotu a možný námět k diskusi vidí zrušení podílu obcí na výnosu daně z hazardu. K tomu MF připraví analýzu na příští jednání pracovní skupiny.

Závěry z jednání pracovní skupiny ze dne 31. 3. 2016:

Příspěvek na výkon SS – r. 2017 a 2018 – navýšení o 5 % ročně.
RUD – MF připraví analýzu navýšení podílu na DPH na úroveň 23,58 % při paralelním zrušení podílu obcí na hazardu a navýšení váhy kritéria počtu dětí MŠ a žáků ZŠ ze 7 na 9 %
Zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“ – PS nedoporučuje
Veřejné opatrovnictví – prozatím prostředky budou poskytnuty formou zvýšení příspěvku na VSS (nad 5 % roční valorizace). Svaz do budoucna prosazuje financování formou účelové dotace jako je tomu u OSPOD (sociálně právní ochrana dětí)

V příloze naleznete prezentaci, zápis z jednání a memorandum.