29.01.2016

RUD, loterie a veřejné opatrovnictví – hlavní body jednání zástupců Svazu s ministrem financí.

Změny zákona o rozpočtovém určení daní, jako jsou zvýšení váhy kritéria počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí z 0,07 na 0,09, navrácení nedávno zrušené 30 % motivační složky, možnost zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“, a dále navrácení příspěvku na výkon

Změny zákona o rozpočtovém určení daní, jako jsou zvýšení váhy kritéria počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí z 0,07 na 0,09, navrácení nedávno zrušené 30 % motivační složky, možnost zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“, a dále navrácení příspěvku na výkon státní správy na úroveň roku 2011, zajištění zhruba 1 mld. Kč pro obce na agendu veřejného opatrovnictví a změny loterijního zákona, se dnes projednávaly na jednání zástupců Svazu s ministrem financí Andrejem Babišem.

RUD - zvýšení váhy kritéria počtu dětí a žáků ze 7 % na 9 %

Navýšení kritéria počtu dětí MŠ a ZŠ ze 7 % na 9 % by znamenalo pro obce zřizující MŠ či ZŠ nárůst objemu „prostředků plynoucích za žákem“ z cca 8,02 tis. Kč/žák na cca 10,3 tis. Kč/žák, tj. šlo by o víc než 28 % nárůst. Propočet vychází z vyhlášky č. 186/2014 Sb. a objemu sdílených daní za všechny obce za rok 2014. Propočet nezahrnuje jakékoliv navýšení objemu sdílených daní pro obce.

Zrušení motivační složky – DPFO z přiznání (30 % motivace)

Schválená novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům od 1. 1. 2017:

1.      -   zvyšuje podíl obcí na hodnotu výnosu z DPH na 21,4 %

2.      -   odnímá motivační složku - daň z příjmu fyzických osob z přiznání - 30 % motivace.

I když celkové inkaso této daně kontinuálně klesá; v roce 2005 dosáhla tato daň hodnoty kolem 8 mld. Kč, zatímco v roce 2014 to byly už pouze 1,3 mld. Kč a pro rok 2015 se prognózuje další pokles až na cca 1 mld. Kč (po zohlednění vratek bude skutečný nárok obcí ještě nižší), tak i přes tyto skutečnosti je tato daň pro některé obce smysluplná a výnosná. Jedná se zejména o města s velkým počtem podnikatelských subjektů, jako je například Praha anebo obce v blízkosti velkých měst, jako jsou Černošice. Jedná se zhruba o 23 % obcí (1 456 obcí). Asi 77 % obcím (4 796 obcí) nebylo z této daně převáděno nic a některým z nich bylo ještě strháváno z ostatních daní. Ty obce, které měly záporné inkaso této daně, touto změnou získají, jelikož zvýšení podílu na DPH jim přinese vyšší příjmy a ke krácení DPFO z přiznání (30 % motivace) či jiných daní (DPH) u nich nedojde. Například Karviná přicházela na této dani ročně zhruba o 10 milionů korun. Zástupci Svazu požadovali změnu stejnou jako u krajů, tedy jenom navýšení podílu na DPH, jelikož ke snížení došlo v roce 2011 z důvodu důchodové reformy (stejně jako u krajů). Není tedy logické jinou daň obcím odebírat.

Další diskuse k této věci proběhne na příštím jednání pracovní skupiny k RUD 31. března 2016 od 10.00 hodin na MF.

Možnost zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“.

Dále byla diskutována možnost zavedení nového kritéria „počet obyvatel nad 65 let“, které bylo navrhováno již dříve na jednání pracovní skupiny k RUD. Ministerstvo financí zpracuje zprávu dopadů ohledně zavedení tohoto kritéria.

Jedna miliarda pro obce na veřejné opatrovnictví

Veřejné opatrovnictví je výkonem přenesené působnosti, na kterou by měl dávat peníze stát. Obce by jej neměly hradit ze svých rozpočtů. Bohužel tomu tak není. Obce totiž tuto finančně, materiálně i personálně náročnou činnost vykonávají, bez příspěvku státu, a to i přesto, že Ústavní soud již dříve judikoval výkon veřejného opatrovníka jako výkon tzv. přenesené působnosti.

Podle odhadů obce ročně vynaloží na veřejné opatrovnictví téměř 1 mld. Kč. Proto zástupci Svazu vznesli na ministra financí požadavek na zajištění této částky, která by pokryla obcím náklady na zajištění pracovníků na veřejné opatrovnictví.

V současné době aplikovaný model, kdy práce veřejného opatrovníka je vykonávána starostkami a starosty ve svém volném čase a zdarma, je dlouhodobě neudržitelný. Tento model vůbec nepřihlíží k nutné profesní způsobilosti a úskalí odpovědnosti za způsobenou škodu.

Příspěvek na přenesenou působnost

Opětovně byl zmíněn požadavek navrácení výše příspěvku na výkon státní správy na úroveň před důchodovou reformou, tj. navýšení o 17 %. Zástupci ministerstva zmínili možnost navracet tento příspěvek obcím postupně během tří let, počínaje rokem 2017.