08.06.2012
Rozpočtová odpovědnost nesmí ohrožovat samotné fungování obcí
V připomínkovém řízení se nachází návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který podstatným způsobem zasahuje do současného způsobu hospodaření obcí. Předsednictvo Svazu na dnešním jednání vyslovilo zásadní nesouhlas s některými nereálnými požadavky.
V připomínkovém řízení se nachází návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který podstatným způsobem zasahuje do současného způsobu hospodaření obcí. Předsednictvo Svazu na dnešním jednání vyslovilo zásadní nesouhlas s některými nereálnými požadavky.
Svaz měst a obcí zcela podporuje myšlenku rozpočtové odpovědnosti a domnívá se, že hospodaření obcí a měst vzhledem k nastavené legislativě lze za odpovědné označit. Samotný průběh zadlužení obcí se značně odlišuje od exponenciálního růstu dluhu státního rozpočtu. Obávané dopady vracení prostředků z evropských fondů mohou samozřejmě stabilitu některých měst či obcí ovlivnit, nicméně zdá se, že sankce se spíše než jednotlivých konečných příjemců budou dotýkat České republiky jako celku.
Svaz uplatňoval již v připomínkách k věcnému záměru nesouhlas s některými myšlenkami. Konečná podoba návrhu však přesahuje rámec věcného záměru. Také z tohoto důvodu byl na jednání pozván Jan Zikl z Ministerstva financí, které návrh připravilo. V následujících týdnech Svaz předpokládá přípravu kulatého stolu, kde by bylo možné dále diskutovat o požadavcích a jejich dopadech.
Problematická ustanovení:
1. „Územní samosprávný celek hospodaří tak, aby za osm po sobě následujících let jeho celkové výdaje nepřevýšily jeho celkové příjmy.“
Komentář SMO ČR – Vzhledem k nastaveným parametrům by obce a města, která přijala dlouhodobé závazky na financování infrastruktury, nemohla z objektivních důvodů dostát požadavku ústavního zákona. Většina úvěrů od národních i mezinárodních institucí má splatnost v průměru 15 – 20 let. Svaz bude požadovat odstranění tohoto kritéria nebo alespoň prodloužení délky sledovaného období a dále pak doplnění přechodného opatření, podle kterého by bylo možné výdaje očistit o úroky a splátky z již uzavřených smluv.
2. „Dosáhne-li zadlužení výše podle odstavce 1 (různá procenta v různých částech zákona do max. 60 %, pozn. SMO ČR), územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok pouze jako vyrovnaný nebo přebytkový.“
Komentář SMO ČR – Považujeme za nelogické, aby existovala takto úzká vazba mezi zadlužením státního a územních rozpočtů, neboť charakter výdajů i příjmy je odlišný. Státní dluh představuje téměř 95 % veřejného zadlužení a riziko překročení hranic daných ústavních zákonem je velmi vysoké. Restriktivní pravidla by měla platit především na centrální úroveň. Navrhovaná ustanovení zásadně limitují možnost obecních zastupitelstev ovlivňovat hospodaření obce a zcela ignorují možné rozvojové strategie. Navíc, dle zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků, musí obecní rozpočty již dnes být schvalovány jako vyrovnané (i když možno s využitím smluvně zajištěného financování).
3. „Územní samosprávný celek a jím zřizované veřejné instituce zveřejňují v jednotné struktuře
a) návrh rozpočtu a střednědobý výhled každoročně nejpozději do 30. září,
b) rozpočet nejpozději do třiceti dnů od jeho schválení,
c) skutečnosti rozpočtu po jednotlivých čtvrtletích do dvaceti dnů po ukončení čtvrtletí.“
Komentář SMO ČR – Je zcela nereálné, aby návrhy obecního rozpočtu, který má mít alespoň nějakou vypovídací schopnost, byl zveřejněn do 30. září. V situaci, kdy se daňové příjmy vyvíjejí značně nestabilně a kdy příjmy z dotací závisí na schválení státního či krajských rozpočtů, vyčkávají obce se schvalováním vlastních rozpočtů na prosinec a nezřídka i leden běžného roku. Pro hospodaření obce nepředstavuje prosincové či lednové schválení rozpočtu žádný problém, naopak snižuje se počet následných rozpočtových opatření.
I nadále trvá nesouhlas Svazu s krácením nároků ze sdílených daní (RUD), které návrh rovněž obsahuje.