26.07.2021

Balíček „Fit for 55“ představen

Evropská komise představila soubor opatření, jejichž cílem je učinit politiky EU v oblasti klimatu, využívání půdy, energetiky, dopravy a zdanění vhodné ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu, která byla Evropskou komisí představena již v prosinci 2019 si stanovila za cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.

Takovýto krok je samozřejmě finančně velmi náročný, a proto ekologickou transformaci podpoří dlouhodobý rozpočet EU na příštích sedm let.

Na podporu opatření v oblasti klimatu bylo vyčleněno 30 % z tzv. víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (cca 2 biliony eur), tak i prostředky z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Na opatření v oblasti klimatu je věnováno 37 % z Nástroje pro oživení a odolnost v hodnotě 723,8 miliardy eur, které budou financovat vnitrostátní programy členských států v rámci nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. V České republice se jedná například o Národní plán obnovy.

 

Proč musíme emise snížit?

Snížení emisí v příštím desetiletí je nezbytné k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu stala skutečností.

Evropská Komise proto návrhy, které oficiálně představila 14. července 2021 přinesla legislativní nástroje k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima a k zásadní transformaci hospodářství a společnosti pro spravedlivou, ekologickou a prosperující budoucnost.

Tyto nové návrhy umožní nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí.

Co vše balíček Fit for 55 obsahuje?

Balíček obsahuje celkem 13 legislativních návrhů, z nichž některé upravují již existující legislativu, zatímco jiné přinášejí zcela nový právní rámec.

Návrhy upravující již existující legislativu:

  • Revize systému emisního obchodování (EU ETS)
    • Revize systému stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Úspěšně za posledních 16 let snížil emise z výroby elektřiny a energeticky náročných výrobních odvětví o 42,8 %.
    • V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhuje zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.
  • Revize nařízení o využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)
    • Členské státy mají rovněž společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanoví celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 milionům tun emisí CO2 do roku 2030. Vnitrostátní cíle budou po členských státech požadovat, aby pečovaly o své propady uhlíku a usilovaly o jejich rozšíření. EU by měla usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2035, pokud jde o využívání půdy, lesnictví a zemědělství, také včetně emisí jiných než emisí CO2, jako jsou emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zlepšit kvalitu, kvantitu a odolnost lesů v EU. Strategie podporuje lesníky a lesní biohospodářství, zachovává udržitelnost těžby a využívání biomasy, udržuje biologickou rozmanitost a stanoví plán výsadby tří miliard stromů v celé Evropě do roku 2030.
  • Revize nařízení o sdílení úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů (ESR)
    • Nařízení o „sdílení úsilí“ přiřazuje každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost.
  • Změna směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED)
    • Výroba a využívání energie představují 75 % emisí EU, takže urychlení přechodu na ekologičtější energetický systém je nezbytné. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie vytyčí zvýšený cíl vyrábět 40 % naší energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K této ambici přispějí všechny členské státy a konkrétní cíle se navrhují pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, pro vytápění a chlazení, v budovách a průmyslu. Aby byly splněny cíle v oblasti klimatu i životního prostředí, zpřísňují se kritéria udržitelnosti pro využívání bioenergie a členské státy musí koncipovat veškeré režimy na podporu bioenergie způsobem, který respektuje kaskádový princip využívání dřevní biomasy.
  • Změna směrnice o energetické účinnosti (EED)
    • K omezení celkové spotřeby energie, snížení emisí a řešení energetické chudoby stanoví směrnice o energetické účinnosti ambicióznější závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie na úrovni EU. Bude vodítkem pro stanovení vnitrostátních příspěvků a téměř zdvojnásobí roční povinné úspory energie pro členské státy. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat 3 % svých budov, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky.
  • Revize směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID)
  • Změna nařízení stanovující výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla (Směrnice (EU) 2019/631)
    • Pro řešení problému zvyšujících se emisí v silniční dopravě je zapotřebí kombinace opatření, která doplní obchodování s emisemi. Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky urychlí přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 budou tedy vozidly s nulovými emisemi. Aby se zajistilo, že řidiči budou moci po celé Evropě nabíjet nebo napájet svá vozidla ve spolehlivé síti, bude zrevidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva od členských států vyžadovat, aby rozšířily kapacitu nabíjení v souladu s prodejem automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních silničních tazích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv.
    • Daňový systém pro energetické produkty musí chránit a zlepšovat jednotný trh a podporovat ekologickou transformaci stanovením správných pobídek. Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Cílem nových pravidel je omezit škodlivé účinky soutěže v oblasti zdanění energie a pomoci členským státům zajistit příjmy z ekologických daní, které mají na růst menší negativní dopad než zdanění práce.

Nové legislativní návrhy

  • Nový evropský akční plán pro lesnictví
  • Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)
  • Fond sociální politiky a klimatu (Climate Action Social Facility)
  • Návrh týkající se udržitelných pohonných hmotách v letecké dopravě (ReFuelEU Aviation)
  • Návrh „ekologizace“ námořní dopravy (FuelEU Maritime)

 

Tyto návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují. Je nutné připomenout, že Evropa takový vyvážený balíček a příjmy, které balíček vytvoří, potřebuje. Energetická transformace, díky níž bude Evropa spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná

 

Sociálně spravedlivý přechod

Přestože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přínosy politik EU v oblasti klimatu jednoznačně převažují nad náklady na tento přechod, v krátkodobém horizontu hrozí, že tyto politiky ještě více zatíží zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Koncepce politik obsažených v dnešním balíčku proto spravedlivě rozděluje náklady na boj proti změně klimatu a na přizpůsobení se této změně.

Nástroje pro stanovení cen uhlíku navíc zvyšují příjmy, které lze znovu investovat do stimulace inovací, hospodářského růstu a investic do čistých technologií. Navrhuje se vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským státům vyčleněné finanční prostředky na pomoc občanům s investicemi do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a čistší mobility. Sociální fond pro změnu klimatu by byl financován z rozpočtu EU s použitím částky odpovídající 25 % očekávaných příjmů z obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Poskytne členským státům na období 2025–2032 finanční prostředky ve výši 72,2 miliardy eur na základě cílené změny víceletého finančního rámce. Díky návrhu čerpat odpovídající příslušné finanční prostředky členských států by fond mobilizoval 144,4 miliardy eur na sociálně spravedlivý přechod.

Přínos dnešního úsilí na ochranu lidí a planety je jasný: čistší ovzduší, chladnější a ekologičtější města, zdravější občané, nižší spotřeba energie a nižší účty, evropská pracovní místa, technologie a průmyslové příležitosti, více prostoru pro přírodu a zdravější planeta, která bude předána budoucím generacím. Výzvou, která je těžištěm ekologické transformace Evropy, je zajistit, aby výhody a příležitosti, které z ní plynou, byly dostupné všem, a to co nejrychleji a co nejspravedlivěji. Využíváním různých dostupných nástrojů politiky na úrovni EU můžeme zajistit, aby byla rychlost změn dostatečná, avšak nikoliv zbytečně rušivá.

Mgr. Pavlína Toporská

Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů

 

MMR

Projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj