03.09.2015

Veřejnost vybere nejkrásnější náměstí a nejkrásnější náves

Soutěž „Nejkrásnější náměstí či náves“ se přehoupla do druhé poloviny. Veřejnost se může na www.moravskehospodarstvi.cz seznámit s finalisty. V anketě lidé svými hlasy rozhodnou, kdo stane na stupních vítězů. Hlasování potrvá až do 15. října 2015. 

Soutěž „Nejkrásnější náměstí či náves“, kterou vyhlásil dvouměsíčník a internetový portál Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací Partnerství, se přehoupla do druhé poloviny. Veřejnost se již může na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz seznámit s finalisty. V anketě lidé svými hlasy rozhodnou, kdo stane na stupních vítězů. Hlasování potrvá až do 15. října 2015. Jednu náves a jedno náměstí dle svého výběru ocení i porotci. Výsledky soutěže organizátoři vyhlásí 24. listopadu 2015 na konferenci Moravské obce a města v Brně.

Architekti Robert Sedlák, Jan Šépka, zahradní architekt Zdenek Sendler a socioekonom bydlení Petr Gibas (více o porotě ZDE) se při výběru finalistů nezaměřili jen na vzhled. Mezi nominovanými hledali znaky citlivého uchopení veřejného prostoru, které dokazují, že se realizátoři zamýšleli nad jeho účelem. Důležitou roli hrálo například i řešení dopravy, práce se zelení a řada dalších faktorů.

Mezi 71 nominovanými z celé České republiky nejlépe naplnilo kritéria poroty pět náměstí a čtyři návsi, které postoupily do finále. V kategorii náměstí to jsou: Havlíčkův Brod, Hlučín, Nový Jičín, Úterý a Velká Bystřice. V kategorii návsí to jsou: Dalešice, Holašovice, Ostopovice a Střížovice. (Více o finalistech a hlasování ZDE.) „Všichni přihlášení prokázali, že péči o svá náměstí a návsi věnují mnoho úsilí, času i prostředků,“ uvedl šéfredaktor Moravského hospodářství Jan Pacas.

„Představu městského veřejného prostoru, který je kulturně upravený, respektuje historické dědictví a je živým místem setkávání, splňuje celá řada náměstí přihlášených do soutěže,“ uvedl jeden z porotců, architekt Robert Sedlák z Nadace Partnerství. „U vybraných náměstí je vidět posun ve způsobu uvažování. Pozornost je věnována citlivému vyřešení dopravy, bezbariérové dostupnosti, kvalitě použitých materiálů, kompozičním principům v detailu i širších vztazích, míře použití zeleně, záznamu historického poselství, zakomponování soudobých kvalitních prvků a vytvoření zázemí pro různé společenské akce,“ vypočetl porotce a zahradní architekt Zdenek Sendler. Zároveň upozornil, že nástrahu, které mnozí podléhají, představuje snaha „okrášlit“ prostor o nádoby s nejrůznějšími květinami a stromy. Porota naopak doporučuje velmi opatrné používání vegetačních prvků na náměstích, zvláště těch s historickou hodnotou parteru a okolních staveb.

 „V soutěži se objevilo také několik příkladných návsí, které jsou udržovány nebo byly obnoveny se zachováním jasného a uceleného vyznění. Základem úspěchu je zde střídmost, přírodní povrchy a zeleň v jednoduché podobě travnatých ploch a tradičních druhů stromů,“ popsal Robert Sedlák. Obce přitom čelí obtížným, často zděděným výzvám. „Na jejich výrazu se podepsala nedávná historie a způsob kolektivního zemědělství, který zničil (a mnohdy nenávratně) mimo jiné i kulturní dědictví, ke kterému patřila také náves a její uspořádání, včetně vazby na vlastní domy a jejich výraz,“ vysvětlil Zdenek Sendler. Další zásah je stále živý a projevuje se v podobě naplňování různých dotačních titulů, které do vesnic a především návsí většinou necitlivě vnáší dětská hřiště, altánky nebo druhově nevhodnou zeleň. Příležitost naopak představuje probíhající renesance kulturních tradic.