26.03.2020

Jak likvidovat dezinfekční prostředky

Běžné užití dezinfekčních prostředků nevyžaduje speciální nakládání a v rámci standardní likvidace odpadních vod nepředstavuje riziko pro životní prostředí.

1) Používané dezinfekční přípravky na komerční bázi - SAVO (chlornan), směsi obsahující etanol, isopropanol, glycerin, mýdla a desinfekční gely, které případně obsahují nějakou zlepšující látku na ochranu pokožky- jsou označeny podle nařízení CLP a obsahují jak symboly nebezpečnosti, tak pokyny pro bezpečné použití. Prostředky, které připravují v současnosti různé subjekty (např. university) takto označeny zřejmě nejsou, ale pravděpodobně mají velmi podobné či stejné složení.

2) Výše uvedené látky nejsou uvedeny v příloze 1 vodního zákona a nespadají pod §39 vodního zákona. Nejedná se tedy o zvláště nebezpečné závadné látky a patrně ani o látky nebezpečné a při daném použití ani o látky toxické (specifické limity pro tyto látky nejsou - ani pro vypouštění do kanalizace ve smyslu kanalizačního řádu ani NEK pro povrchové vody - látky se projevují jako organické zatížení, tj. CHSK, BSK, tedy spotřebou rozpuštěného kyslíku při jejich rozkladu, o toxicitě v nízkých koncentracích cca jednotek g/l není třeba uvažovat). Po vniku do kanalizace a nátoku na biologickou ČOV dojde k úplnému rozkladu, jedná se o běžné sloučeniny, jež jsou v odpadních vodách normálně přítomny a tudíž kal je na ně adaptovaný. Peroxid se rozloží ještě v kanalizaci. Desinfekce by před vypuštěním do kanalizace měla být naředěna vodou, což je při použití v principu splněno a lze předpokládat, že dnes nikdo záměrně sudy nepoužité desinfekce do kanalizace vylévat nebude.

3) Plošné využití dezinfekčních prostředků zřejmě neumožňuje jejich sběr po použití, ale lze se domnívat že nebudou představovat závažné environmentální riziko.