20.11.2015

Samosprávy by měly dostat vyšší podíl z daní, shoduje se prezident Miloš Zeman se Svazem měst a obcí

Koeficient, který města a obce dostávají z DPH v rámci rozpočtového určení daní (RUD), by se měl vrátit na výši dohodnutou před důchodovou reformou. Shoduje se na tom prezident České republiky Miloš Zeman se Svazem měst a obcí ČR. 

Koeficient, který města a obce dostávají z DPH v rámci rozpočtového určení daní (RUD), by se měl vrátit na výši dohodnutou před důchodovou reformou. Shoduje se na tom prezident České republiky Miloš Zeman se Svazem měst a obcí ČR. Vede je k tomu mimo jiné fakt, že byl zrušen 2. pilíř důchodové reformy. Svaz při tom upozorňuje, že samosprávy jsou dlouhodobě podfinancované a situaci je třeba řešit tak, aby se mohly rozvíjet ku prospěchu široké veřejnosti.

„Pan prezident nám přislíbil, že o změně rozpočtového určení daní ve prospěch měst a obcí bude jednat s ministrem financí. Rádi bychom, aby k ní došlo nejpozději od 1. ledna 2017. Samozřejmě to nesmí ohrozit financování krajů a dohodnuté zvýšení jejich podílu v rámci RUD od ledna příštího roku, které podporujeme,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Ve 2. fázi budeme usilovat o to, aby města a obce měly také podíl na daních od podnikatelů, kteří na jejich území působí.“

Tématem jednání prezidenta s předsednictvem Svazu měst a obcí ČR byla také přímá volba starostů. I v této otázce panuje shoda. Vedení samospráv sdílí názor Miloše Zemana, že v čele města či obce by měl stát kandidát s největším počtem preferenčních hlasů. Rovněž by se měly vrátit většinové prvky volebního systému tak, aby se konkrétní člověk do vedení samosprávy vybral naprosto transparentně podle hlasů veřejnosti. Přímá volba starostů sice není reálná u voleb v roce 2018, nestihlo by se to - s ohledem na legislativní proces a související úkony - připravit, Svaz ale bude usilovat o to, aby se podařila od roku 2022.

Na Pražském hradě starostové s hlavou státu debatovali také o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Zde jsou názory odlišné, kompromisním řešením by mohlo být, aby se stanovil finanční limit, od kterého by NKÚ radnice kontroloval. Města a obce se kontrolám nebrání, požadují však odstranit jejich duplicitu či dokonce multiplicitu. Za logické rovněž považují to, aby NKÚ kontroloval zákonnost nakládání s veřejnými financemi, nikoliv účelnost. NKÚ těžko posoudí, zda šly peníze tam, kde byly skutečně třeba. Nezná totiž konkrétní situaci v místě.