14.07.2014
Pozor, aby se do projednávaného zákona o odpadech nedostala chyba
Poslanecká sněmovna se zabývá novelou zákona o odpadech. I když právní předpis částečně reaguje na praktické podněty měst a obcí, kvůli poslanecké iniciativě by se do něj během legislativního procesu mohla dostat chyba.
Poslanecká sněmovna se zabývá novelou zákona o odpadech. I když právní předpis částečně reaguje na praktické podněty měst a obcí, kvůli poslanecké iniciativě by se do něj během legislativního procesu mohla dostat chyba. A to ustanovení, že rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování komunálních odpadů by mělo zajišťovat Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). Jak to má MŽP u více než 6 200 měst a obcí v praxi zvládnout, už poslanecký pozměňovací návrh neříká.
Systém odděleného soustřeďování komunálního odpadu má být – a dosud samozřejmě je - v kompetenci měst a obcí. Nastavují ho podle místních podmínek v souladu se zákonem o odpadech. To, že projednávaná novela navrhuje něco jiného, je další ukázkou nešťastné tvořivosti zákonodárců, kteří své podněty v některých případech vůbec neprojednávají s veřejnou správou.
„Senátní novelu zákona o odpadech jako takovou města a obce vítají, protože se zpřísněním sankcí snaží zlepšit situaci s nelegálním výkupem kovů“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Bohužel během legislativního procesu by se do ní kvůli poslaneckým pozměňovacím návrhům mohla dostat chyba týkající se kompetencí a také řada v praxi nerealizovatelných úprav, které by znamenaly další povinnosti pro města a obce bez toho, aniž by k jejich plnění měly potřebné nástroje.“
Kromě dříve zmiňované chyby, že by soustřeďování komunálního odpadu mělo mít na starosti MŽP, aktuální podoba novely zákona o odpadech (sněmovní tisk č. 153) počítá s tím, že by se v plné míře zavedl oddělený sběr „biologicky rozložitelného odpadu“. Široce definovaný pojem by však v praxi znamenal, že by města a obce musely garantovat i oddělený sběr odpadu z restaurací nebo zemědělství. V praxi je však samospráva reálně schopna zajistit oddělený sběr biodpadu rostlinného původů, tedy ze zahrad a veřejné zeleně, za ten z restaurací a zemědělství by si měly odpovídat dané subjekty samy. Potřebují k tomu vybudovat síť zařízení na zpracování komunálních biodpadů a stanovit jasné podmínky (povinnost) pro zemědělce, aby odebírali produkty, které takto vznikají. Kompostem či digestátem by se měla o chybějící organickou složku obohacovat půda.
„Za neuvážené považují města a obce také fakt, že právní předpis navrhuje, aby občané měli více možností, jak nakládat s odpadem mimo odpadové hospodářství obce“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Města a obce však mají za odpadové hospodářství ve své působnosti plnou odpovědnost a je žádoucí, aby pravidla, která stanoví, dodržovali všichni občané. Jinak by totiž vznikaly černé skládky, což by ve výsledku zvýšilo náklady obcí, a tedy i všech jejích obyvatel.“
Projednávaný zákon také počítá s úplným zákazem skládkování „recyklovatelného a využitelného odpad a směsného komunálního odpadu“, a to od roku 2024. Co přesně se však takto specifikovaným odpadem myslí, právní předpis nikde neuvádí. Současná vágní definice by tak ve výsledku vedla pouze ke změnám v evidenci a pojmenování odpadů. Zákon by proto měl, jak už dříve požadoval Svaz měst a obcí ČR, jasně a srozumitelně stanovit parametry odpadu, který nebude možné skládkovat.