26.03.2014
Moravskoslezský kraj chce zlepšit životní prostředí a vyřešit sociální bydlení
S nízkou kvalitou ovzduší, stejně jako s nedostatkem bytů pro sociálně slabé, se v současné době zejména potýká Moravskoslezský kraj. I o tom se mimo jiné debatovalo na Krajském setkání v Moravskoslezském kraji, které uspořádal Svaz měst a obcí ČR. V Ostravě se ho zúčastnilo na sto starostů a dalších představitelů samosprávy. Zástupci tamních měst a obcí říkají, že i když se životní prostředí v regionu zlepšuje, je mimo jiné třeba změnit zákon o ochraně ovzduší.
S nízkou kvalitou ovzduší, stejně jako s nedostatkem bytů pro sociálně slabé, se v současné době zejména potýká Moravskoslezský kraj. I o tom se mimo jiné debatovalo na Krajském setkání v Moravskoslezském kraji, které uspořádal Svaz měst a obcí ČR. V Ostravě se ho zúčastnilo na sto starostů a dalších představitelů samosprávy. Zástupci tamních měst a obcí říkají, že i když se životní prostředí v regionu zlepšuje, je mimo jiné třeba změnit zákon o ochraně ovzduší.
„Právě od toho jsou Krajská setkání, abychom přímo na místě zjistili, jaká konkrétní témata nejvíc trápí města a obce v jednotlivých krajích“, říká člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk a dodává: „Získané podněty budeme konzultovat se zástupci státní správy, vlády a zákonodárci tak, aby na ně pamatovali při legislativním procesu. Zákony mají vznikat a fungovat pro lidi, nikoliv proti nim. Tak tomu je i v Moravskoslezském kraji, kde je jednou z priorit životní prostředí.“
Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější místa v České republice. Pokles průmyslové výroby a investice do ekologie situaci sice zlepšily, stále je však co dělat. „Usilujeme o tom, aby se zpět do kraje vracely poplatky vybrané od subjektů, které znečisťují životní prostředí,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a dodává: „Tyto peníze bychom chtěli investovat do ekologických projektů. K tomu je však třeba změna zákona o ochraně ovzduší. Potřebujeme ji i proto, abychom mohli kontrolovat, čím topí majitelé rodinných domů, chat či bytů. Často totiž nevhodným palivem škodí životnímu prostředí. Jenže současná legislativa neumožňuje prověřit vytápění přímo v domácnosti.“
Problémy, o kterých hovoří hejtman kraje, se dotýkají mimo jiné také Opavy. Tady se do boje proti vlastníkům domů, kteří vytápěním domů zamořují prostředí, dali i studenti. Do ulic vyrazili tzv. emisní komisaři z řad studentů Slezského gymnázia, kteří informují obyvatele o škodlivosti neekologického vytápění a na základě podnětů občanů fotí i domy, z jejichž komínů vychází znečišťující kouř.
"Jsou to jen střípky z toho, co se dá pro ekologii udělat, ale každý takovýto střípek je velmi podstatný. Proto jsem rád, že tento projekt vznikl právě v Opavě. Na projektu participuje i město Opava, veškeré poznatky z projektu i domy, které studenti vyfotí, zveřejňujeme na městském webu. Těší mě, že stejně jako vedení města, projekt ocenil i ministr životního prostředí, se kterým jsem se nedávno setkal na půdě Slezského gymnázia. Přímo tam se rozhodl projekt zaštítit a rozšířit ho i do dalších měst po celé České republice,“ říká primátor města Opavy Zdeněk Jirásek. „Právě s novým ministrem životního prostředí Richardem Brabcem jednalo nedávno i vedení Svazu měst a obcí ČR“, říká člen jeho předsednictva a starosta Vítkova Pavel Smolka a dodává: „Ubezpečil nás, že zpětnou vazbu a spolupráci s obcemi v souvislosti se životním prostředím považuje za naprosto zásadní. Podle něj Svaz musí být zapojen do jednání k úpravám i zcela novým právním předpisům, a to od jejich začátku.“
Do životního prostředí se v Moravskoslezském kraji investují nemalé peníze. Jen město Ostrava od roku 2007 do současnosti do této oblasti vložilo víc než 14,1 miliardy korun. Šlo zejména o peníze na ochranu ovzduší, jednalo se o téměř 8,8 miliard korun. Finance sloužily také k opatřením na ochranu přírody a krajiny, na vodní či odpadové hospodářství apod. Právě odpadová legislativa – konkrétně příprava zákona o odpadech a Plánu odpadového hospodářství ČR na 2015-2024, včetně jeho vazby na Operační program Životní prostředí - je jednou z priorit nového vedení resortu životního prostředí.
Významným tématem Moravskoslezského kraje je také vysoká nezaměstnanost, patří k jedné z nejvyšších v České republice. Nedostatek práce, a tedy chybějící příjmy, pak vedou k růstu výdajů na sociální dávky a lidem často neumožňují najít si a zaplatit odpovídající bydlení. V takovém případě potřebují pomoc od státu. Jenže pro sociální bydlení, neexistuje v ČR komplexní zákon, ani jasná gesční odpovědnost. Dnes se tato oblast týká zejména dvou resortů – ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva práce a sociálních věcí.
„Za velmi důležité považujeme, aby vznikla a byla přijata komplexní právní úprava sociálního bydlení“, říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Jana Vildumetzová a dodává: „Vyřešila by se tak situace, kdy lidé v obtížné životní situaci často platí ze státních sociálních dávek velmi neadekvátní poplatky provozovatelům ubytoven. Významnou roli by v tomto případě mohlo sehrát nájemní bydlení v městských a obecních bytech podporovaných státem.“
Aby se tak stalo, stát by měl dát na sociální oblast, tedy i na sociální bydlení, víc peněz. A daným tématem se zabývat v intenzivní spolupráci s městy a obcemi. Ubytovny totiž nejsou dlouhodobým řešením sociálního bydlení, pomoci může pouze
Lidem, kteří se ocitnou v obtížné životní situaci, nemají dostatečné příjmy a kde bydlet, může Úřad práce ČR – při splnění zákonem stanovených podmínek - vyplácet doplatek na bydlení či příspěvek na živobytí. Tyto dávky spadají do systému pomoci v hmotné nouzi. Srovnáme-li rok 2011 s rokem 2013, pak se počet a výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi zvýšily až o 180 procent, resp. 211 procent. V konkrétních číslech: Zatímco v prosinci 2011 se vyplatilo cca 136 tisíc dávek za téměř 461 milionů korun, koncem loňského roku to bylo už zhruba 245 tisíc dávek za téměř 973 milionů korun.