09.11.2020
Speciál Právní poradny 5
O novele stavebněprávních předpisů, zákonu o úpravách poskytování ošetřovného či o právech zastupitelů se můžete dočíst v novém speciálu právní poradny.
Novela stavebněprávních předpisů - tzv. liniový zákon
1. 2021 nabyde účinnosti rozsáhlá novela mnoha právních předpisů, a to především zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, či stavebního zákona, ale i zákona o pozemních komunikacích a mnoha předpisů na poli životního prostředí.
O CO V NOVELE JDE?
Hlavním poselstvím této novely je urychlení výstavby důležitých infrastrukturních staveb, jako jsou například dálnice. Novela kromě jiného zavádí pojem tzv. přípolože, jejíž stavba za určitých podmínek nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Novela rovněž podrobněji upravuje problematiku rušení železničních přejezdů anebo zavádí nový nástroj územního plánování – územní rozvojový plán, který je závazný i při pořizování a vydávání územních plánů. Úplné znění novely naleznete na zde.
KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?
- § 1 odst. 6, § 2i odst. 3 a 4 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů
- § 37a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
- § 35a a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
SOUVISEJÍCÍ DOTAZY
K čemu slouží územní rozvojový plán?
Pozor, abyste si odpovědi na dotazy mohli zobrazit, musíte být přihlášeni! Přihlaste se zde.
Zákon o úpravách poskytování ošetřovného
Zákonodárci přijali novelu zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, který nabyl účinnosti okamžikem vyhlášení, tedy již 30. října 2020.
O CO V ZÁKONĚ JDE?
Primárním dopadem této novely je prodloužení tzv. podpůrčí doby u ošetřovného, a to po dobu uzavření škol z důvodu mimořádných a krizových opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. Další podstatnou změnou je i navýšení dávky, která činí namísto 60 % celkem 70 % denního vyměřovacího základu, minimálně však 400 Kč. Ošetřovné se tak poskytuje zaměstnanci, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování či péče o dítě mladší 10 let, nezaopatřené dítě (nejdéle však do 26. roku věku) účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby, osobu starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení, anebo dítě, které se nemůže účastnit výuky z důvodu nařízení karantény v rodině. Úplné znění novely naleznete zde.
KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?
- § 1 a násl. zákona č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
SOUVISEJÍCÍ DOTAZY
Mají nárok na ošetřovné i osoby pracující na základě DPP či DPČ?
Je možné, aby se při čerpání ošetřovného rodiče v péči o dítě střídali?
Poskytuje se ošetřovné i během prázdnin nebo ředitelského volna?
PRÁVA ČLENA ZASTUPITELSTVA
ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ZE DNE 17. ZÁŘÍ 2020, SP. ZN. 1 As 193/2020
V předmětném rozhodnutí se Nejvyšší správní soud zabýval kasační stížností člena zastupitelstva městské části v Praze. Člen zastupitelstva navrhoval v souladu se zákonem o hlavním městě Praze zařazení určitých bodů na program zasedání zastupitelstva. Rada městské části však tyto body nezařadila, proti čemuž se člen zastupitelstva bránil tzv. zásahovou žalobou podle soudního řádu správního. Ačkoliv je úprava zákona o hl. m. Praze v tomto směru mírně odlišná od úpravy zákona o obcích, hlavní poselství rozsudku Nejvyššího správního soudu lze zobecnit i ve vztahu ke všem členům zastupitelstev obcí. Právo člena zastupitelstva předkládat návrhy na projednání mu sice výslovně přiznává zákon o obcích, podle Nejvyššího správního soudu se však nejedná o veřejné subjektivní právo fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana v rámci správního soudnictví, nýbrž o zákonné oprávnění spojené právě s výkonem funkce zastupitele. Člen zastupitelstva se tak vůči orgánům obce nemůže účinně domáhat soudní ochrany před nezákonným zásahem z toho důvodu, že nebyl jím navrhovaný bod zařazen na program zasedání zastupitelstva. K opačnému závěru by však soud mohl dospět za předpokladu, že by se ochraně před nezákonným zásahem domáhal občan obce a nikoliv člen zastupitelstva. V takovém případě by zastupitelstvo vůči občanu jednalo ve vrchnostenském postavení a jeho jednáním by občan mohl být zkrácen na svém veřejném subjektivním právu občana obce, jak tomu v minulosti bylo např. z důvodu neumožnění realizace práva občana obce vyjádřit na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávané věci. Znění celého rozsudku naleznete zde.
DOTČENÁ USTANOVENÍ
- § 82 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů