14.07.2026

Berlínský blackout: deset dní, které změnily pohled na krizovou připravenost měst. A proč by měl zajímat i české obce

Na začátku ledna 2026 ochromil část Berlína největší výpadek elektřiny v poválečné historii města. Nešlo o technickou poruchu ani o přetíženou síť. Příčinou byl žhářský útok na kabelový most u elektrárny Lichterfelde.

Více než 100 tisíc obyvatel městské části Steglitz-Zehlendorf zůstalo několik dní bez proudu, a to v době mrazů a sněžení. Politická reakce byla rychlá. Berlínský starosta Kai Wegner ustanovil expertní komisi vedenou bývalým prezidentem Technisches Hilfswerk (THW) Albrechtem Broemmem. Výsledkem je zpráva obsahující sedm strategických doporučení a přibližně 150 konkrétních opatření. Jejich společným cílem je ambiciózní, ale logický požadavek: aby všechny klíčové instituce dokázaly do roku 2029 fungovat autonomně alespoň deset dní. Přestože zpráva vznikla pro Berlín, většina jejích závěrů se netýká jen metropole s téměř čtyřmi miliony obyvatel. Jsou překvapivě dobře přenositelné i na česká města a obce.

Největší překvapení? Solární panely byly téměř k ničemu

Jedním z největších zjištění expertů bylo, že přibližně 95 % fotovoltaických elektráren během výpadku elektřiny vůbec nevyrábělo. Ne proto, že by nesvítilo slunce nebo byly panely poškozené. Naopak. Standardní síťové fotovoltaické elektrárny se při výpadku distribuční sítě automaticky odpojí z bezpečnostních důvodů. Pokud nejsou vybaveny bateriovým úložištěm a tzv. ostrovním provozem, nedokážou zásobovat ani vlastní budovu. Pro mnoho vlastníků šlo o nepříjemné překvapení. Měli na střeše elektrárnu, ale doma nesvítilo ani nefungovalo topení. Expertní komise proto doporučuje, aby nové fotovoltaické instalace byly standardně připravené na ostrovní provoz a aby se postupně podporovala modernizace těch stávajících.

Někdy rozhoduje jen dvacet wattů

Stejně překvapivé byly závěry týkající se vytápění. Ve většině domů zůstával plyn i dálkové teplo fyzicky dostupné. Přesto lidé mrzli. Chybělo totiž pouhých 20 až 30 wattů elektřiny, které potřebuje oběhové čerpadlo nebo zapalování kotle. Jinými slovy – nešlo o nedostatek energie, ale o absenci malého záložního zdroje. Několik desítek wattů by rozhodovalo o tom, zda bude byt obyvatelný. Právě proto komise doporučuje, aby se nouzové napájení stalo běžnou součástí technického vybavení budov.

Nestačí mít generátor. Je potřeba i nafta

Další lekcí byla logistika. Nemocnice s dieselovým agregátem měla zásobu přibližně 1 800 litrů nafty, což vystačilo asi na dvacet hodin provozu. Každá organizace si zpočátku sháněla palivo sama. Až později se podařilo logistiku koordinovat za pomoci armády. Současně se ukázalo, že některé mobilní agregáty THW vůbec nebyly nasazeny, protože chyběla koordinace a přehled.

Komise proto doporučuje, aby každá samospráva měla přehled všech záložních zdrojů energie, předem uzavřené smlouvy s dodavateli pohonných hmot, jasně určené odpovědnosti a minimální požadavky na energetickou soběstačnost u kritické infrastruktury. Pro české obce je to možná nejpraktičtější doporučení celé zprávy. Krize není vhodná chvíle pro vyjednávání smluv.

Lidé potřebují vědět, kam jít

Během výpadku se ukázalo, že obyvatelé často nevěděli, kde získají informace, teplo nebo pomoc. Komise proto navrhla síť tří typů krizových míst.
Nejvýše stojí resilience huby – energeticky soběstačná centra schopná poskytovat základní služby obyvatelům i záchranným složkám.
Druhou úroveň tvoří krizová kontaktní místa rozmístěná v jednotlivých čtvrtích, například ve školách, kulturních domech nebo na nádražích.
Nejnižší úroveň představují malé komunikační body umožňující výměnu informací mezi samosprávou a obyvateli i při úplném výpadku digitálních sítí.
Zajímavé je doporučení využívat tato místa i v běžném provozu například pro informace o životním prostředí nebo komunitních aktivitách. Lidé pak budou vědět, kam se obrátit ještě před krizí.

Mobil přestal fungovat za půl hodiny

Moderní společnost je zvyklá, že informace přicházejí prostřednictvím mobilního telefonu. Jenže mobilní sítě vydržely fungovat přibližně 30 minut. Experti proto doporučují posílit jejich záložní napájení minimálně na 72 hodin. Do té doby zůstávají nejspolehlivějšími informačními kanály klasické rozhlasové vysílání FM a DAB+, případně fyzické informační tabule. Stejně důležitá byla i organizace komunikace. Paralelní tiskové konference různých krizových štábů vedly spíše ke zmatku. Informace by měl poskytovat jeden důvěryhodný zdroj.

Nejzranitelnější nesmějí zůstat neviditelní

V postižené oblasti se nacházelo více než sedmdesát pečovatelských zařízení a mnoho lidí závislých na elektrických zdravotnických pomůckách. Ukázalo se však, že samospráva neměla přehled o tom, kdo bude potřebovat pomoc jako první. Komise proto doporučuje vytvořit dobrovolný registr osob závislých na elektřině, připravit zásoby pro zranitelné skupiny a nastavit jasný systém jejich kontaktování během krizových situací.

Krizové řízení se musí pravidelně cvičit

Jedno z nejdůležitějších doporučení se netýká technologií, ale organizace. Experti navrhují každoroční krizová cvičení na úrovni země, pravidelná cvičení jednotlivých městských částí i společné nácviky s provozovateli kritické infrastruktury. Součástí systému má být také povinné vyhodnocení každé větší mimořádné události. Smyslem není hledat viníky, ale systematicky zlepšovat připravenost.

Co z toho plyne pro české obce?

Berlínská zkušenost ukazuje jednu důležitou věc. Odolnost města nestojí především na nových technologiích ani na velkých investicích. Rozhodují příprava, koordinace a schopnost myslet několik kroků dopředu.

Pro české municipality z toho vyplývá několik praktických otázek, na které by měli její odborníci na krizové řízení znát odpověď:

Ví obec, které budovy dokážou fungovat několik dní bez dodávky elektřiny?
Má přehled o záložních zdrojích energie a jejich zásobování palivem?
Existuje místo, kam mohou obyvatelé přijít pro informace, teplo nebo pomoc?
Je připravena komunikace i pro případ úplného výpadku mobilních sítí?
Jsou vytipováni nejzranitelnější obyvatelé a způsob jejich kontaktování?
Probíhají pravidelná krizová cvičení společně s hasiči, zdravotníky, energetiky i dalšími správci infrastruktury?

Blackout v Berlíně není jen příběhem o výpadku elektřiny. Je především příběhem o tom, jak velký je rozdíl mezi obecnou připraveností a skutečně prověřenou odolností. Mnohá rizika byla známá již dříve, teprve reálná krize ale odhalila zdánlivé detaily – od nefunkčních fotovoltaických systémů přes chybějící záložní napájení až po logistiku paliva – které rozhodují o fungování města. Závěry berlínské expertní komise proto představují cennou inspiraci i pro české obce a města.

Celou zprávu Komise najdete na stránkách berlínského Senátu zde: Expertenkommission stellt Bericht zur Resilienz in Berlin vor - Berlin.de

Mgr. Monika Štěpánová