22.10.2010

Knihovna roku 2010

Knihovny navštěvujeme, abychom uhasili svoji potřebu vzdělávání a poznání, abychom se inspirovali úspěchy či omyly druhých lidí a dozvěděli se více o všem, co toužíme znát. Knihovny jsou kulturními institucemi, které vytvářejí zázemí pro sebevzdělání, nabízí možnosti kvalitně využít volný čas a poskytují rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací. Malé knihovny v obcích pak mnohdy také představují skutečné centrum kulturního a společenského života obce.

Knihovny navštěvujeme, abychom uhasili svoji potřebu vzdělávání a poznání, abychom se inspirovali úspěchy či omyly druhých lidí a dozvěděli se více o všem, co toužíme znát. Knihovny jsou kulturními institucemi, které vytvářejí zázemí pro sebevzdělání, nabízí možnosti kvalitně využít volný čas a poskytují rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací. Malé knihovny v obcích pak mnohdy také představují skutečné centrum kulturního života dané obce.

Poslední zářijový den v tomto roce byly na Ministerstvu kultury ČR uděleny ceny v soutěži Knihovna roku 2010. Jednalo se již o osmý ročník této soutěže, která oceňuje především dlouhodobé zásluhy o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádné přínosy k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Cenu uděluje ministr kultury, a to v kategoriích „základní knihovna“ a „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“.

Kategorie „základní knihovna“ je určena především knihovnám v malých obcích, kde působí mnohdy i pouze dobrovolní knihovníci, jako vyjádření veřejného uznání této prospěšné práci. V druhé kategorii pak jsou hodnoceny počiny jednotlivců či provozovatelů knihoven typu zpřístupnění nových informačních zdrojů, databází, nabídky nových služeb, zpřístupnění novostaveb a rekonstruovaných prostor knihoven, organizace výjimečných odborných akcí apod.

Smyslem tohoto titulu je především ocenit nejen práci knihoven a knihovníků, ale i obcí, které usilují o rozvoj knihovnictví a hlavně čtenářství v obci. S vybraným zástupcem každé knihovny se tedy předávání cen zúčastnili také starostové z nominovaných obcí.

Vítězná knihovna

Titulem Knihovna roku 2010 se v kategorii „Základní knihovna“ může pyšnit Obecní knihovna v obci Petrůvky, která leží jihovýchodně od Třebíče. V rámci obce Petrůvky je obecní knihovna nejenom službou veřejnosti v oblasti čtenářství, ale především jakýmsi hybatelem jak kulturního, tak společenského života celé obce. Knihovna také výborně spolupracuje s místními spolky a pořádá velkou řadu kulturních akcí, nejenom pro děti, ale i dospělé, a výrazně tak přispívá k soudržnosti celé obce. Obec Petrůvky má pouze necelou stovku obyvatel, většina z nich je však registrovanými členy knihovny.

Zvláštní cenou, udělovanou letos poprvé, byla cena v kategorii Městská knihovna roku 2010. Soutěž vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, ve spolupráci se společností Skanska, a. s. Cílem této soutěže bylo ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány a zřizovány městy, a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb. Hodnoceny byly knihovny zejména z hlediska společenského a komunitního působení pro obyvatele měst a také dle úrovně prostředí knihovny. Městskou knihovnou roku 2010 se stala Knihovna města Ostravy a jako vítěz obdržela od společnosti Skanska, a. s. odměnu ve výši 70 000 Kč.

Významný počin

V druhé kategorii, za významný počin, obdržel cenu ministra kultury Ing. Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny. Cenu získal za realizaci výjimečného projektu Národní technické knihovny, na jehož realizaci pracoval již od roku 1997, od prvních idejí a konceptů přes architektonickou soutěž až po hledání financí, posuzování veřejných zakázek a vlastní realizaci projektu.

Národní technická knihovna je největší knihovna technické literatury v České republice s kapacitou přes 1,5 milionu knih, která byla otevřena 9. září 2009 v Praze 6 – Dejvicích. Nabízí referenční, konzultační a meziknihovní výpůjční služby, badatelnu, archiv historického fondu, studovny odborných časopisů, norem a konferenční sál s 230 místy s moderní audiovizuální technikou, režií a tlumočnickými kabinami. V budově Národní technické knihovny je 29 individuálních studoven (z toho 2 pro tělesně handicapované a 2 individuální multimediální studovny využitelné např. zrakově postiženými), 18 týmových studoven a noční studovna s provozem v době, kdy je knihovna jinak zavřena. Knihovna má více než 500 relaxačních míst, wi-fi signál v celém objektu a mnoho dalších uživatelských předností.

Závěrem

Jak by měly vypadat veřejné knihovny na prahu třetího tisíciletí, dokonce stanovila v roce 2004 směrnice UNESCO. V této směrnici se doslova píše, že „veřejná knihovna je místní brána do světa vědomostí“. Přes rozdílné podmínky v různých zemích by měly mít knihovny hlavní znaky společné. Tedy sídlit poblíž dalších veřejných budov, obchodů a kulturních středisek a mít dobrou dopravní dostupnost, nejlépe pěšky. Zároveň by knihovny měly fungovat tak, aby na jejich návštěvu nebyl nikdo ani příliš mladý, ani příliš starý.

Věřme, že pokud budeme dodržovat výše zmíněné zásady, stanou se knihovny něčím víc, než jen zdrojem užitečných informací. Možná se stanou místem setkávání, místem, kde rádi trávíme volný čas, místem, které nás inspiruje.