10.10.2017

Výklad nejasných částí pravidel rozpočtové odpovědnosti

Mezi představiteli měst a obcí České republiky ještě donedávna panovaly nejistoty spojené s výkladem nové právní úpravy rozpočtové odpovědnosti a s ní spojené novely zákona o rozpočtových pravidlech. Svaz, aby zajistil řešení pro členské obce, se obrátil na Ministerstvo financí ČR s žádostí o interpretaci sporných bodů. Následující text přináší kýžené osvětlení nejasností, které vychází ze stanoviska Ministerstva financí.

Mezi představiteli měst a obcí České republiky ještě donedávna panovaly nejistoty spojené s výkladem nové právní úpravy rozpočtové odpovědnosti a s ní spojené novely zákona o rozpočtových pravidlech. Svaz měst a obcí ČR, aby zajistil řešení pro členské obce, se obrátil na Ministerstvo financí ČR (dále také „MF“) s žádostí o interpretaci sporných bodů. Následující text přináší kýžené osvětlení nejasností, které vychází ze stanoviska Ministerstva financí.

První okruh výkladu je zaměřen na postup vyhodnocení splnění fiskálního pravidla obcí. V tomto případě Ministerstvo financí rozhodne o pozastavení převodu podílu obce na výnosu daní, pokud obec nesníží svůj dluh a současně tento dluh obce k následujícími rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru příjmů obce za poslední 4 rozpočtové roky. V praxi musejí být splněny obě uvedené podmínky k pozastavení převodu podílu obce na výnosu daní. Za 4 rozpočtové roky se při vyhodnocení fiskálního pravidla k 31. 12. 2018 budou považovat rozpočtové roky 2015-2018.

Uvedená legislativa rovněž upravuje u jednotlivých dokumentů rozpočtového procesu obce povinnost oznámit na úřední desce, kde je příslušný dokument zveřejněn (na internetových stránkách) a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tato povinnost se vztahuje na návrh střednědobého výhledu rozpočtu, schválený střednědobý výhled rozpočtu, návrh rozpočtu, schválený rozpočet, schválená pravidla rozpočtového provizoria, schválená rozpočtová opatření a schválený závěrečný účet. U jediného dokumentu rozpočtového procesu obce s povinností zveřejnění – u návrhu závěrečného účtu – povinnost oznámení na úřední desce, kde je dokument zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby, v zákoně zakotvena není. Podle MF je důvod takový, že i přes skutečnost, že k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku nebo občané členských obcí dobrovolných svazků obcí (dále také „DSO“) uplatnit své připomínky, nemohou tyto uplatněné připomínky fakticky ovlivnit již uskutečněné plnění rozpočtu, hospodaření s majetkem ani další uskutečněné finanční operace.

V rámci změn zákona doznala úpravu i zveřejňovací povinnost DSO, které zveřejňují schválený střednědobý výhled rozpočtu, schválený rozpočet, schválená pravidla rozpočtového provizoria, schválená rozpočtová opatření, schválený závěrečný účet mj. „na internetových stránkách.“ Byť se zákonodárce dopustil sjednocení pojmosloví se stávající legislativou, DSO mohou postupovat při zveřejňování výše uvedených dokumentů obdobně, jako postupovali před nabytím účinnosti nového právního předpisu. To znamená, že obce mohou uvedené dokumenty zveřejňovat způsobem umožňující dálkový přístup. Pokud DSO nemá vlastní internetové stránky (vlastní doménu a webhostingové služby), může zveřejňovat uvedené dokumenty v rozsahu stanoveném zákonem na internetových stránkách členských obcí (vhodné je vytvoření záložek na webových stránkách členských obcí).

Čtvrtý okruh výkladu je zaměřen na rozpočet a změny rozpočtu příspěvkové organizace (dále také „PO“). Pokud vycházíme z toho, že rozpočet PO schvaluje její zřizovatel, tedy rada obce, z logiky věci by jeho změny měla schvalovat rovněž rada. Rada obce by tedy měla měnit rozpočet v takové podobě, v jaké jej schválila. Pokud rada obce schválí rozpočet PO, v němž budou obsaženy pouze celkové plánované výnosy a celkové plánované výdaje, rada obce bude schvalovat pouze změnu těchto údajů. Pokud ovšem rada obce uloží obecnímu úřadu, aby provedl rozpis schváleného rozpočtu nebo střednědobého výhledu příspěvkové organizace (odbory a oddělení, do jejichž činnosti spadá činnost PO), popř. uloží PO, aby si sama provedla rozpis schváleného rozpočtu, změnu by měl schvalovat věcně příslušný odbor, který provedl jejich rozpis, příp. sama PO. Rada obce by pak schvalovala pouze změnu celkových výnosů a nákladů.

Pokud by se měnil rozpočet PO, tak se hovoří o „změně rozpočtu“, protože se rozpočtovým opatřením mění schválený rozpočet.

Rada obce může pro sjednocení sestavování rozpočtu vypracovat metodiku pro všechny PO zřízené obcí. Pokud bude rada obce schvalovat takto sestavené rozpočty, měla by je i schvalovat.

V případě, že rozpočet PO na následující nebude schválen do 31. 12., měla by PO hospodařit do doby schválení rozpočtu podle návrhu rozpočtu (plánu výnosů a nákladů).

V případě sestavování návrhu rozpočtu mají veřejné instituce (mj. obce, DSO) zveřejnit informace o schváleném rozpočtu na předcházející rok a o očekávaném nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok. Podle MF záleží na obci, v jakých podrobnostech předmětnou informaci zpracuje, protože míra rozsahu a podrobností není zákonem stanovena. Povinnost zveřejnění informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházejícího roku, na který je předkládán návrh rozpočtu, lze považovat za splněnou odkazem na internetové stránky obce, kde je zveřejněn předchozí rozpočet.

 

Ilona Masopustová, SMO ČR