08.01.2010

Obce by měly vyčkat se žádostí o vracení pojistného

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR nedoporučuje členským obcím žádat o vrácení pojistného na sociální zabezpečení uhrazeného v I. pololetí roku 2007. Z úzce právního pohledu a zatímního soudního rozhodnutí lze dovozovat, že tehdy platná legislativa neobsahovala povinnost pojistné odvádět, avšak je zřejmé, že šlo pouze o chybu technického charakteru.

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR nedoporučuje členským obcím žádat o vrácení pojistného na sociální zabezpečení uhrazeného v I. pololetí roku 2007. Z úzce právního pohledu a zatímního soudního rozhodnutí lze dovozovat, že tehdy platná legislativa neobsahovala povinnost pojistné odvádět, avšak je zřejmé, že šlo pouze o chybu technického charakteru. Jednorázový finanční prospěch se může z dlouhodobého hlediska ukázat (i finančně) jako ztráta.

Předsedu Svazu měst a obcí ČR Oldřicha Vlasáka oslovil ve věci žádostí obcí a měst o vrácení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uhrazených v roce 2007 ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Ve svém dopise předsedovi upozorňuje na širší souvislosti a dopady do financování samosprávy.

Obce a města v současné době již podaly nebo zvažují podání žádosti o vrácení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uhrazeného v roce 2007. Jednají tak na základě dosud neukončeného soudního řízení s jedním podnikatelským subjektem, který pojistné za své zaměstnance záměrně neodváděl.
Situace obcí a jimi zřizovaných organizací, které pojistné uhradily, je z právního hlediska jiná. Pokud by se navíc na již uhrazené pojistné nahlíželo jako na přeplatek, ze zákona vyplývá, že o vrácení lze požádat ve lhůtě 5 kalendářních let, tedy až do roku 2012. „Pro vrácení přeplatků není však v současné době žádný právní podklad, a pojistné odvedené za I. pololetí 2007 není proto možné vracet. Žádosti o vrácení tohoto pojistného jsou tudíž předčasné a navíc, kdyby jejich počet neúměrně narůstal, by začaly ohrožovat i činnost správ sociálního zabezpečení, což by mělo jistě dopady též na pojištěnce,“ uvádí se v dopise ministra práce a sociálních věcí, který byl doručen předsedovi Svazu.
Současná situace souvisí se skutečností, že v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nebyl v období leden až červen 2007 stanoven vyměřovací základ pro organizace a malé organizace, tedy zaměstnavatele. Zákon v I. pololetí 2007 neobsahoval původní ustanovení v § 5 odst. 1 písm. b), které platilo do konce roku 2006. Až novelou č. 153/2007 Sb. došlo k znovuzavedení naprosto totožné definice tentokrát jako § 5 odst. 6. Záměrem ministerstva ani poslanců samozřejmě nebylo zrušení podstatné části pojistného, které se hradilo od roku 1993. Snahu o nápravu představovalo nařízení vlády č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
„Vážený pane předsedo, jsem přesvědčen, že i v I. pololetí 2007 trvala zákonná povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění a že zde nejsou dostatečné právní důvody pro to, aby odvedené pojistné bylo nyní vraceno,“ zdůrazňuje ministr práce a sociálních věcí.
Rozhodnutí krajského či následně Nejvyššího správního soudu je třeba respektovat. Obce a města se nyní nacházejí v situaci omezených finančních zdrojů, a proto lze chápat jejich snahu o získání dodatečných finančních prostředků. Jednorázový prospěch však může mít i negativní dopady. „Vrácení tohoto pojistného, které lze vyčíslit částkou nejméně 100 mld. Kč, by mělo též vážné ekonomické a rozpočtové dopady na celou sféru veřejných financí a muselo by být kompenzováno jinými způsoby.“
Obce a města tvoří nedílnou součást veřejných rozpočtů s výraznou závislostí na dotacích ze státního a jiných rozpočtů. V současné době, kdy se téměř nekontrolovaně prohlubuje deficit státního rozpočtu, a to zejména v důsledku rostoucích výdajů v sociální oblasti, by dva roky staré „přeplatky“ musely vést ke krácení všech ostatních (nemandatorních) výdajů.
Svaz měst a obcí České republiky hájí dlouhodobé zájmy samosprávy, a proto doporučuje starostům a zastupitelům vyčkat s podáváním žádostí o přeplatky a nadále v této záležitosti společně jednat s vládou České republiky.
 
Dopis ministra práce a sociálních věcí je dostupný zde.