O struktuře příjmů obcí se jednalo v Senátu podruhé

Oficiálně za všechny přítomné poděkoval za možnost otevřeně hovořit o finančních problémech obcí na půdě Senátu předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. „Je velice důležité, aby si odpovědní pracovníci ministerstva financí i zástupci Parlamentu vyslechli také informace z terénu, ne aby otázku financování obcí řešili pouze u pěkně prostřených kulatých stolů. Nedopusťme, aby se starostové stali štvanci za financemi“, řekl v úvodu semináře starosta Kavala.  

Náměstek ministra financí Eduard Janota přednesl první tematický příspěvek, ve kterém se zaměřil na význam dotací pro financování obcí. Upozornil na některá problematická místa našeho systému dotační politiky, který, jak sám přiznal, je velmi složitý a mnohdy i zbytečně přísně účelový.

Nad otázkou, zda je současná struktura příjmů obcí vyhovující, se zamýšlel předseda Finanční komise Svazu Ivan Černý. „Odpověď na tuto otázku je velice snadná. Není. Mnohem složitější je ale nalézt řešení, jak změnit současnou strukturu daňových příjmů tak, aby rozpočty obcí byly posíleny a přitom aby navržený způsob byl také politicky přijatelný“.

V dalším referátu hovořila o významu obecních daní a místních poplatků pro financování obcí Dr. Jirásková z ministerstva financí.

Poslední příspěvky pak byly věnovány dani z nemovitosti. Měli bychom posílit tuto daň ve prospěch obecních rozpočtů, či nikoli? Tato daň bývá veřejností považována za jednu z nejnespravedlivějších. „Proč by měl být majitel domu, který si na svoji nemovitost léta šetřil a stále investuje do jeho údržby, trestán za svoji píli a uvědomělost ještě placením majetkové daně? Je ale daň z příjmů spravedlivější?“ Tak na tyto otázky se pokoušel odpovědět vedoucí legislativně právního oddělení Kanceláře Svazu Lukáš Váňa.

Stejně tak jako v listopadu loňského roku se k jednotlivým tématům také hodně diskutovalo. Závěrečné slovo patřilo senátorovi Josefu Vaculíkovi, který pracuje ve stálé komisi pro rozvoj venkova. Jeho slova zněla naléhavě: „Nenechme venkov zemřít, mnohde už potřebuje přímo resuscitaci“.

 

Jeden z hlavních referátů přednesl 1. náměstek ministra financí Ing. Eduard Janota. Nejprve v něm obecně zhodnotil hospodaření státní správy a samosprávy v uplynulém roce. Konstatoval, že veřejné rozpočty v roce 2005 skončily velmi dobře. Uvedl, že na rozdíl od roku 2004 obce dosáhly ve svém hospodaření přebytku, a to ve výši 6,9 mld. Kč. To nasvědčuje celkově efektivnějšímu a lepšímu hospodaření.

Podle slov pana náměstka má ale naše hospodaření i svá slabá místa. Za to lze jednoznačně považovat dosavadní využívání a čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V roce 2005 jsme získali z Evropské unie zhruba tolik, kolik jsme odevzdali. A to za dobrý výsledek považovat nelze.

Příspěvek Ing. Janoty byl ale zaměřen především na posouzení významu dotací pro financování obcí. Nejprve seznámil přítomné se strukturou přijatých dotací v roce 2005, s výší poskytnutých investičních dotací v roce 2005 a schválenou výší investičních dotací na rok 2006. Vyjmenoval také hlavní principy tvorby dotačního systému vůči územním samosprávám, jak je uvádí Institute of Governance (Ottawa, 1998). Těmi jsou: rovnost, neutralita, autonomie, odpovědnost, jednoduchost, předvídatelnost a pružnost a v neposlední řadě motivace dobrého hospodaření samospráv.  

Zajímavý byl pohled na mezinárodní třídění dotací. Pan náměstek přitom připustil, že v rámci mezinárodního třídění dotací bychom měli i u nás příjmy ze sdílených daní započítávat mezi neúčelové dotace.  

Závěrem svého vystoupení Eduard Janota znovu potvrdil, že dotačních titulů ze státních fondů a kapitol státního rozpočtu je velké množství. Účelovost dotací omezuje rozhodovací pravomoci obcí, celý systém je příliš složitý a komplikovaný. Obrovská je také administrativní náročnost. Osobně by proto rovněž přivítal snížení množství dotačních titulů a naopak posílení daňových příjmů obcí. Všechny dotační tituly ale pochopitelně do daňových příjmů převést nelze. Jsou to např. úhrady za výkon přenesené působnosti, sociální dávky nebo náhrady výdajů vyplácené obcím podle zvláštních zákonů. Naopak převedeny by dle jeho názoru mohly být některé tituly z oblasti školství.

 

Za Svaz měst a obcí ČR na semináři vystoupili předseda Finanční komise Ing. Ivan Černý a vedoucí legislativně právního oddělení Mgr. Lukáš Váňa.

 

Ing. Černý se věnoval současnému systému rozpočtového určení daní a struktuře příjmů obcí obecně. Ve svém příspěvku se zamýšlel nad tím, jak by bylo možné, a taky politicky průchodné, rozpočty obcí posílit. Nastínil několik možných cest. Zmínil např. vytvoření prostoru pro místní daně, zdůraznil však, že je přitom nutné mít vždy na zřeteli celkové zatížení obyvatelstva. Stejně tak jako náměstek Janota se jednoznačně přiklonil k posílení daňových příjmů obcí na úkor účelových dotací.

Předseda Finanční komise Svazu se pak ještě krátce zaměřil na systém sdílených daní. Mimo jiné konstatoval, že v tomto směru obce přestávají „dýchat“ se státním rozpočtem. Svaz se proto snaží, aby portfolio daní bylo pro obce a města rozšířeno, a to např. o podíl z výnosu spotřebních daní. Pro rozdělování sdílených daní by bylo také možné použít i další kritéria. Zohledněna by jistě měla být např. rozloha katastru obce, tedy péče o volnou krajinu, či nadmořská výška.

 

Mgr. Lukáš Váňa ve svém vystoupení rozebíral otázku daně z nemovitostí. Na toto téma hovořila i Dr. Kociánová z ministerstva financí.

 

Tak jako v listopadu, i nyní se v Senátu hodně diskutovalo. Starostové obcí ve svých vstupech upozorňovali mimo jiné na stále se rozevírající nůžky mezi velkými městy a obcemi. I když nikdo úlohu měst nepopírá, tudíž lze chápat, že výnosy ze sdílených daní na jednoho obyvatele budou ve městech vždy větší, přeci jenom rozdíl, jaký je nyní mezi Prahou a obcemi do 10 tisíc obyvatel je propastný. Údaje z roku 2003 uvádějí následující čísla: výnosy ze sdílených daní na 1 obyvatel činí v obcích do 10 tisíc obyvatel 4 622 Kč, v obcích nad 10 tisíc obyvatel 7 464 Kč a v Praze 22 075 Kč. Náměstek Janota k tomu poznamenal, že na druhé straně je třeba si také uvědomit, jakou měrou se Praha podílí na tvorbě HDP.

 

Ušetřit by se také dle starostů dalo zefektivněním práce centrálních úřadů. Pan náměstek Janota na tuto poznámku reagoval. Ministerstvo financí provedlo personální audit a na jeho základě 250 pracovníků (19 %) toto ministerstvo opustilo. Senátor Kubera však v následné diskusi s trochou sarkasmu poznamenal, že ne jeden z nich skončil na ministerstvu jiném. Pan senátor se vyjádřil ale i k dalším uvedeným problematikám. Zajímavý byl jistě jeho pohled na dotační politiku: „Dotace obecně považuji za trestný čin, nebo minimálně za sprosté slovo, a to pro jejich princip – někomu musím něco vzít, abych jinému mohl dát.“ Dodal, že s penězi získanými z dotace se také zpravidla jinak hospodaří. Nejdou z naší kapsy, tudíž není třeba se příliš zabývat s jejich efektivním využitím. A ještě poznámka senátora Kubery k dani z nemovitosti. Dle jeho názoru by se v žádném případě neměla platit daň podle hodnotového principu. Není přece správné, abych platil tím více, o co více se budu o svoji nemovitost starat a zhodnocovat ji.

 

Dotazů bylo hodně, názory na jednotlivé problematiky se v některých případech shodovaly, někdy se naopak velice různily. Názorovou výměnu ale všichni zúčastnění považovali za velice užitečnou. Doufejme jen, že podněty starostů nezapadnou do úřednických šuplíků.