03.01.2023
Novela insolvenčního zákona: Odborníci varují před unáhlenými kroky vlády
Praha 3. 1. 2023 – Vláda by se neměla unáhlit a učinit při přípravě novely insolvenčního zákona populistické rozhodnutí. Odborníci se při dnešní expertní diskusi shodli na tom, že plošným zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky může vláda ukázat cestu, jak se vyhýbat plnění závazků, může dojít k rozdělení společnosti a ke zvýšení napětí mezi nesplácejícími a řádně splácejícími občany. Důsledkem nové úpravy bude výrazné snížení výtěžnosti oddlužení, na což mohou doplatit ztrátou více než 100 miliard korun soukromí a státní věřitelé.
Připravovaná novela insolvenčního zákona podle odborníků:
- Ukáže lidem cestu, jak se vyhýbat plnění závazků
- Zvýší napětí mezi nesplácejícími a řádně splácejícími občany
- Může způsobit ztrátu věřitelů ve výši až 100 miliard korun
- Negativně dopadne na státní rozpočet – o 15 miliard korun mohou přijít zdravotní pojišťovny, finanční úřady a Česká správa sociálního zabezpečení
Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh novely oddlužení, podle kterého by mělo dojít ke zmírnění podmínek splácení a k plošnému snížení doby oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky. Proti zmírňování podmínek dlužníkům je podle ankety drtivá většina starostů měst a obcí, insolvenčních soudců a podle průzkumu ze vzorku více než dvou tisícovek respondentů také občané. Kriticky se k návrhu novely staví i zástupci odborné veřejnosti.
"Stát svým požadavkem, aby oddlužení bylo zkráceno všem, rezignoval na analýzu toho, na koho míří. Místo toho, aby cílil na omezenou skupinu obyvatel, která potřebuje pomoc, hledá paušální řešení pro všechny. Stát v podstatě opakovaně vysílá zprávu, že své dluhy není potřeba platit, což je vůči veřejnosti celkem děsivá zpráva,“ řekl při diskusi Bohumil Havel, právník a specialista na korporační a insolvenční právo.
Zkrácení doby oddlužení také znamená snížení výtěžnosti, což negativně ovlivní věřitele a druhotně dopadne i na celou veřejnost. Podle analýzy, kterou prezentovali experti Ministerstva spravedlnosti a podle výpočtů InsolCentra, by měla podle nové právní úpravy klesnout návratnost věřitelům ze současných 56 % na 6,5 %. „O peníze nepřichází jen věřitelé ze soukromého sektoru, ale také veřejné instituce od finanční správy přes zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení až po municipality. Prezentovaný poměr, tedy na 100 Kč nákladu pro věřitele připadá negativní dopad 15 Kč na daních, je zásadní. Obzvláště v této době je třeba opírat se o data a pracovat s čistými ekonomickými dopady legislativních změn – k výnosům stavět i náklady,“ zmínil ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních a tržních analýz s tím, že chybějící peníze budou věřitelé logicky promítat do cen (růst), investic (ochlazení) nebo mezd (strnulost). I tato reakce má ekonomické konsekvence.
„Dopad novely na hospodaření měst a obcí je nepříznivý, což jednoznačně vyjádřili starostové nesouhlasem s její koncepcí. Města a obce musí pracovat s penězi s péčí řádného hospodáře a dluhy vůči obci vymáhat. Dluhy vůči obcím jsou za odpady, jízdné MHD, nebo například nájemné za obecní byt. Pokud někdo neplatí, zaplatí za něj dluh ostatní občané z obce,“ řekla Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR s tím, že předkládaný návrh má zcela zjevně negativní dopad na míru uspokojení pohledávek veřejnoprávních korporací včetně obcí.
Celou tiskovou zprávu z dnešního kulatého stolu o insolvencích si můžete přečíst v příloze.
Antonín Rosa, Insolcentrum s.r.o.