23.10.2017

Plnění rozpočtu ke konci září 2017

Přinášíme přehled plnění rozpočtů ke konci měsíce září 2017.

Za devět měsíců roku 2017 dosáhly celkové příjmy státní ho rozpočtu 940,1 mld. Kč, výdaje 922,7 mld. Kč. Přebytek rozpočtu tak dosáhl 17,4 mld. Kč. Za srovnatelné období v roce 2016 činil přebytek 82,3 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu
Inkaso všech daňových příjmů vzrostlo meziročně o 55,9 miliard Kč. To je o 3,2 procentní body více, než předpokládal rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016. V této souvislosti je vhodné zmínit, že se jedná se o inkaso včetně pojistného na sociální zabezpečení.

Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 16,18 mld Kč, to je o 9,7 % na úrovni státního rozpočtu. Díky změně rozpočtového určení daní klesl výnos ze 70,25 %n a 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Na druhou stranu, na úrovni veřejných rozpočtů (ne jen státního) inkaso vzrostlo meziročně o 26,1 ml. Kč, tj. o 10, 6 %. V současné době je celostátní rozpočet DPH plněn na 73,6 %. Oproti minulému roku je to číslo o 3,7 procentního bodu vyšší.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci vzrostlo o 9,1 miliardy Kč, což je o 12,9 %. Hlavním důvodem je vysoká úroveň zaměstnanosti, růst mezd v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře 2017. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě. Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky dosáhlo 3,2 mld. Kč, což představuje 62,0 % rozpočtu a meziroční růst o 1,5 mld. Kč, tj. o 84,4 %. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 p. b., a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které je účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč). Pozitivní dopady z EET se v inkasu této daně projeví až v příštím roce. Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,2 mld. Kč zatím dosáhlo 8,3 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 9 měsíců roku 88,2 mld. Kč, tj. 77,2 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně kleslo o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,7 %, nicméně na úrovni veřejných rozpočtů vzrostlo o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,2 %. Rozpočtovaná výše této daně na rok 2017 je o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. Inkaso daně v samotném měsíci září činilo 21,5 mld. Kč, zatímco v září 2016 to bylo 23,0 mld. Kč (k 15. září byla splatnost čtvrtletní zálohy na daň). Výběr této daně v roce 2017 neovlivňují žádné výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce. U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 9,1 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly zásadní dopad na inkaso daně. Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 25,8 mld. Kč, tj. o 8,1 %, dosáhly 343,7 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak vyšší růst zaměstnanosti, tak především vyšší růst průměrných pracovních příjmů. Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 95,5 mld. Kč (meziroční pokles o 81,0 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 61,5 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 83,6 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje v objemu 922,7 mld. Kč čerpané ke konci září 2017 byly o 39,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 50,1 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 13,9 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 10,3 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 10,2 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 51,4 mld. Kč, což je o 10,2 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 30. září 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 396,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 13,9 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 12,3 mld. Kč, tj. o 4,1 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 111,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 82,5 mld. Kč. Šlo o 5 záloh regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 78,7 mld. Kč (v září 2016 to bylo 72,9 mld. Kč) a 3 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,8 mld. Kč (v září 2016 to bylo 3,4 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016 a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %.

 

Jan Kotrba, Ilona Masopustová