25.10.2016
Finanční ústava sněmovnou neprošla. Rozpočtová odpovědnost byla schválena běžným zákonem!
O pět procent sdílených daní měla přijít každá obec, jejíž zadluženost by byla vyšší než 60 % průměrného příjmu za poslední čtyři roky. Počítal s tím ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústava). Návrh ústavního zákona proti nadměrnému zadlužování obcí v Poslanecké sněmovně neprošel. Rozpočtová odpovědnost tak byla přesunuta do běžného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl schválen, spolu se změnou malých rozpočtových pravidel.
O 5 % sdílených daní by měla přijít každá obec, jejíž zadluženost by byla vyšší než 60 % průměrného příjmu za poslední čtyři roky. S tím počítal vládní návrh ústavního zákona proti nadměrnému zadlužování, který byl 19. října 2016 projednáván v Poslanecké sněmovně. Vládní koalice však potřebnou kvalifikovanou většinu pro jeho schválení nenašla. Proti návrhu se vyslovil např. předseda rozpočtového výboru Václav Votava s tím, že ústavní zákon má být obecný, nemají být do něho zaváděny konkrétní parametry. Rozpočtová odpovědnost byla přesunuta do běžného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který však sněmovna schválila, spolu se změnou malých rozpočtových pravidel. To ale považujeme za protiústavní. Pokud úpravu schválí Senát, přibude obcím další administrativa a omezení pravomocí volně nakládat se svými finančními prostředky.
Bez ústavního zákona je ale běžný doprovodný zákon – zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, do kterého je navrhováno přesunutí úpravy, protiústavní. Omezuje totiž právo obcí volně nakládat s majetkem. Ve své podstatě by jim znemožnil nakládat s podílem z daní, který je výlučným a nezcizitelným majetkem územního samosprávného celku. Návrh je navíc v rozporu i s Evropskou chartou místních samospráv, kde v článku 9, odst. 1 stojí: „Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.“ Úprava rozpočtové odpovědnosti „běžným“ zákonem bez ústavní změny proto skutečně vede k pochybnostem o ústavnosti takového řešení.
Finanční komise Svazu, v které byl návrh zákona projednáván, se vyslovila jednoznačně pro to, aby Svaz dluhovou brzdu nepodpořil, a to ani v případě, že by tzv. finanční ústava přijata byla. Stejně tak rozhodlo i Předsednictvo Svazu, které zasedalo 21. října 2016. Zásadně tedy nesouhlasilo s tím, aby „běžným“ zákonem byly územně samosprávným celkům stanovovány sankce. Tento postup považuje za nepřiměřený zásah do ústavou garantovaného práva na samosprávu. Vypadá to, že návrh jako takový chce samosprávy „trestat“ za špatné hospodaření státu, aniž by bral v potaz, že právě obce v celém veřejném sektoru nejlépe hospodaří. Nad úroveň 60 % průměru příjmů za poslední čtyři kalendářní roky bylo v roce 2015 zadluženo 445 obcí, což je zhruba 7 % samospráv v České republice. Navrhovaná regulace by se tak týkala naprostého minima měst a obcí a její smysl tak není jasný.
V případě, že návrh zákona schválí Senát, budou pravidla rozpočtové odpovědnosti účinná od 1. ledna 2018. Rozpočtová odpovědnost vyvolá změny dalších zákonů, například malých rozpočtových pravidel (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), které výrazně zvýší administrativní náročnost obcí. Tato novela je částí čtrnáctou sněmovního tisku 413 a její účinnost je navržena již od 1. ledna 2017. Mimo rozpočtovou zodpovědnost obsahuje i další změny, které významným způsobem zkomplikují život obcím, jejich příspěvkovkám, svazkům obcí ale i krajům. Jedná se především o požadavek umístění návrhu rozpočtového opatření před jejím projednáním alespoň 15 dnů předem na úřední desce obcí. Po jeho schválení musí být zase rozpočtové opatření zveřejněno na úřední desce. To se týká i svazku obcí, kde to musí být zveřejněno na úředních deskách všech členských obcí. U krajů je to téměř neřešitelné – u každého kraje existují stovky rozpočtových opatření v souvislosti se státními dotacemi na regionální školství, sociální služby apod.
Výčet hlavních změn zákona č. 250/2000 Sb.:
1. Rozpočtový výhled se bude nazývat střednědobým výhledem rozpočtu (dále SVR)
2. SVR bude schvalovat zastupitelstvo, návrh SRV se bude zveřejňovat na úřední desce a webu obce nejméně 15 dnů před projednáním na zasedání zastupitelstva. Schválený SRV musí být zveřejněn do 30 dnů na webu obce/kraje a na úřední desce musí být zveřejněno oznámení o jeho zveřejnění a přístupnosti (nahlédnutí do listinné podoby); toto zveřejnění musí trvat až do schválení nového SVR. Obdobným způsobem se bude zveřejňovat:
· rozpočet a jeho návrh,
· rozpočtové opatření,
· pravidla rozpočtového provizoria,
· závěrečný účet a jeho návrh.
3. V případě uplatnění opatření rozpočtové odpovědnosti novela stanovuje limity. Měsíční výdaje ÚSC stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria nesmí překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Tyto limity způsobí problémy ve financování především sezónní činnosti obcí, které i přesto, že budou mít na účtu dostatek finančních prostředků, nebudou moci zaplatit svým dodavatelům, například za úklid sněhu, nákup paliva na zimu či zajištění financování příspěvkových organizací, které mají sezonní výkyvy v tržbách. Nedodržení měsíčního limitu 1/12 výdajů minulého roku je navrhováno k vyhodnocení jako správní delikt. V široké náplni činnosti obcí je měsíční limit výdajů nesmyslný a nedodržitelný v praxi.
Obdobně budou nová pravidla platit pro příspěvkové organizace. Příspěvková organizace bude sestavovat rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu a dávat ho ke schválení svému zřizovateli a rovněž zveřejňovat na svých internetových stránkách a na stránkách svého zřizovatele. Stejně tak i dobrovolné svazky obcí (DSO) a regionální rady regionu soudržnosti (RRRS). Nezveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu nebo jeho návrhu, pravidel provizoria nebo jejich návrhu, rozpočtu nebo jeho návrhu, rozpočtového opatření nebo jeho návrhu, závěrečného účtu nebo jeho návrhu bude správním deliktem.
Všechny tyto nové povinnosti přinášejí vysokou administrativní zátěž obcím, příspěvkovým organizacím, ale i dobrovolným svazkům obcí. Přitom jde pouze o formální záležitosti, které nikterak nemohou přispět ke zlepšení hospodaření těchto subjektů a informační přínos pro občana není tak významný a aktuální (např. kvůli prováděným rozpočtovým opatřením), jak předkladatel předpokládá.
Navíc pokud se podíváme na výsledky hospodaření obcí a jejich zadlužení, zjistíme, že problém s dluhy má nanejvýš 500 obcí (4 statutární města) a to ani ne tak velký (dluhy kryjí peníze na účtech). Přesto se významně zpřísňují rozpočtová pravidla pro ÚSC. Důvody toho kroku nám zůstávají utajeny. Přesto věříme ve zdravý rozum. Novela míří do Senátu a Svaz doufá, že se podaří vysvětlit důvody odmítavého stanoviska a dojde k zamítnutí tohoto nesmyslného zákona.
Ing. Jana Chládková
legislativní a právní sekce Kanceláře Svazu