29.03.2010
18. plenární zasedání Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy
Kongres místních a regionálních orgánů se ve dnech 17. až 19. března 2010 sešel na svém 18. plenárním zasedání ve francouzském Štrasburku. V průběhu třídenního jednání, na jehož počátku byl zvolen nový generální tajemník, bylo přijato několik rezolucí a doporučení týkajících se problematiky klimatických změn, genderu v místní a regionální politice, místní demokracie na Islandu a dalších. Kongres schválil rovněž rezoluci související s prosincovými volbami v Azerbajdžánu.
Kongres místních a regionálních orgánů se ve dnech 17. až 19. března 2010 sešel na svém 18. plenárním zasedání ve francouzském Štrasburku. V průběhu třídenního jednání, na jehož počátku byl zvolen nový generální tajemník, bylo přijato několik rezolucí a doporučení týkajících se problematiky klimatických změn, genderu v místní a regionální politice, místní demokracie na Islandu a dalších. Kongres schválil rovněž rezoluci související s prosincovými volbami v Azerbajdžánu.
Volba generálního tajemníka byla na 18. plenární zasedání odložena ze zasedání předešlého. V průběhu prvního dne jednání zvolili členové Kongresu ze tří kandidátů 137 hlasy z celkových 244 odevzdaných Rakušana Andrease Kiefera, dosavadního ředitele Oddělení evropských záležitostí salzburské zemské vlády.
Závěry z pozorování obecních voleb v Azerbajdžánu, které se konaly 23. prosince 2009 a kam byla delegace zástupců Kongresu pozvána místními orgány, představil ostatním francouzský delegát Francis Lec. Ve svém resumé konstatoval, že ačkoli byly volby velmi dobře připraveny po stránce technické a odehrály se v relativně klidné atmosféře, neodpovídaly základním nárokům kladeným na volby demokratické. Pozorovatelé vyslovili znepokojení nad absencí politického pluralismu v Azerbajdžánu, nad neexistencí opravdové předvolební kampaně, nad mnohdy sporným vyplňováním volebních lístků i nad stavem svobody médií v zemi, kde je mnoho opozičních novinářů v současné době stále vězněno. V této souvislosti zazněla i informace o prezidentské milosti pro šéfredaktora deníku Azadlyg Ganimata Zahida, která byla udělena v předvečer Kongresu. Francis Lec poznamenal, že doufá, že vývoj k lepšímu v této oblasti bude pokračovat. V rezoluci a doporučení, které byly následně schváleny, Kongres mimo jiné požaduje, aby po uplynutí lhůty maximálně dvou let bylo prověřeno, zda a jak Azerbajdžán uplatňuje reformy nezbytné pro posílení místní a regionální demokracie. Nabídl zároveň pomocnou ruku v zavádění těchto reforem do praxe.
Na programu jednání byla rovněž zpráva o stavu místní demokracie na Islandu. Švýcarská delegátka Esther Maurerová v ní mimo jiné konstatovala, že ekonomická krize na Islandu neoslabila pozici, kterou místní samosprávy v zemi mají, naopak posílila spolupráci a sociální solidaritu mezi jednotlivými islandskými administrativními celky. Přesto by podle Kongresu bylo vhodné, aby Islanďané přijali některá opatření. Jedním z nich je zvýšení minimální hranice 50 obyvatel, od které je povinné slučování správních celků. Od roku 1990 klesl počet obcí z 204 na nynějších 77, podle místních autorit ale tento stav stále není uspokojivý. Právě slučování je považováno za základní nástroj decentralizace a delegace státních pravomocí na obce. Pozorovatelé Kongresu v této souvislosti nicméně konstatovali, že v případě slučování obcí je vždy nutné hledat vyvážené řešení mezi vůlí k tomuto kroku a jeho racionalitou. V případě, že by se jednalo o sloučení vynucené, může dojít ke ztrátě obecní identity a marginalizaci těch částí obce, které budou od jejího nového centra nejvíce vzdáleny. Kongres by Islandu dále doporučoval větší diferenciaci právních statutů jednotlivých obcí, zejména s přihlédnutím ke zvláštnímu postavení hlavního města (to má dnes stejný statut jako ostatní) a obcí s nejmenším počtem obyvatel. Island by rovněž měl uvažovat nad legislativou, která by obcím zajistila právo na odvolání proti rozhodnutím zasahujícím do místní autonomie přijatému na národní úrovni. Zástupce Islandu v reakci na přednesený referát oznámil, že země už mimo jiné přijala opatření, která by měla vést k posílení principu subsidiarity.
Členové kongresu si vyslechli rovněž zprávu o místní demokracii ve Švýcarku a v Portugalsku. Mezi diskutovanými tématy nechybělo ani téma ekonomické krize a jejího dopadu na obce a regiony, úloha samospráv při uplatňování lidských práv, spolupráce Severu a Jihu či rovnost mužů a žen v místní a regionální politice. V souvislosti s problematikou klimatických změn a důsledků kongresu v Kodani vyzvali delegáti obce a regiony, aby apelovaly na své vlády ve věci dojednání nové úmluvy na konferenci, která se bude konat v prosinci tohoto roku v Mexiku.