03.07.2023

Sněm rakouského svazu samospráv v Innsbrucku se nesl ve znamení financování samospráv

Ve dnech 21. a 22. 6. 2023 se v rakouském Innsbrucku konal 69. Sněm rakouského svazu samospráv. Přinesl zkušenosti týkající se financování samospráv v Rakousku či přeshraniční spolupráce v rámci euroregionů. Za Svaz měst a obcí ČR se zúčastnila výkonná ředitelka Radka Vladyková a ředitelka Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů Monika Štěpánová.

Pozvání předsedy hostitelského rakouského svazu samospráv Alfreda Riedla přijali kromě výkonné ředitelky SMOČR také výkonný ředitel rakouského svazu měst, výkonný ředitel německého svazu obcí a zástupci lotyšského a chorvatského svazu samospráv.

Mezi hosty a řečníky jednání byli spolkový prezident Alexander Van der Bellen, předseda Národní rady Wolfgang Sobotka, spolkový kancléř Karl Nehammer, ministryně pro záležitosti žen a rodiny Susanne Raab, ministr vnitra Gerhard Karner, ministr financí Magnus Brunner, ministr zemědělství Norbert Totschnig, státní tajemník Florian Tursky, jihotyrolský hejtman Anton Mattle, jihotyrolský zemský hejtman Arno Kompatscher, generální tajemník Svazu měst a obcí Thomas Weninger a četní volení zástupci spolkových a zemských vlád. Ti všichni před více než dvěma tisíci zástupci obcí zdůraznili význam obcí pro Rakousko, který by neměl být podceňován. Mottem Sněmu bylo "Místní. Regionální. Evropské. Obce v srdci Evropy" a Sněm se zaměřil na evropský region "Tyrolsko-Jižní Tyrolsko-Trentino". Součástí rakouského Dne obcí bude poprvé také setkání evropských obecních rad.

Velká pozornost patřila především ministru financí Magnusi Brunnerovi, a to z toho důvodu, že se samosprávy aktuálně nachází ve fázi vyjednání příspěvku pro samosprávy. Tento příspěvek, nazvaný také fiskální vyrovnání, v Rakousku upravuje rozdělování finančních prostředků státu (zejména z daní a poplatků) mezi jednotlivé územní orgány (spolková vláda, spolkové země, obce) a je určen zákonem Finanzausgleichsgesetz. Zvláštností vyrovnání je na jedné straně časové omezení, které bylo stanoveno na 4 roky, a také skutečnost, že o něm nejedná spolková vláda, ale partneři finančního vyrovnání, tedy také obce, města. To umožňuje flexibilně reagovat na vývoj financí i potřeby samospráv, protože Finanzausgleichsgesetz určuje jak úkoly, které jsou na samosprávy přeneseny, tak finanční prostředky potřebné k jejich výkonu. Pravděpodobně i díky tomu je Rakousko na 3. místě mezi zeměmi, které finančně dobře zvládly krize minulých let. Rakouský ministr financí poukázal na to, že Rakousko je v dobré finanční kondici a dokonce jednou z mála zemí, kde reálný příjem i v posledním roce rostl, a to o 1,6 %. Z pohledu ministra financí na tom jsou i obce finančně velmi dobře, protože mají na svých účtech velké prostředky, (což ale, podle reakce zástupců samospráv, stejně jako v České republice, nemá vypovídající hodnotu o reálných aktuálních finančních možnostech obcí). Alfred Riedl i jeho kolega z rakouského svazu měst ovšem poukázali na studie, ze kterých vyplývá akutní potřeba investic pro přechod na udržitelnou dopravu, do sociálních služeb a do školství , digitalizace a energetiky. Atmosféra jednání však byla uvolněná; je zřejmé, že rakouská vláda se zástupci samospráv komunikuje otevřeně a pravidelně. Existují samozřejmě i náročná témata, na kterých samosprávy a vláda jen těžce hledají shodu. Takovým příkladem je příprava zákona o zastavování půdy. Ministr zemědělství a regionů upozornil na nutnost záchrany půdy a dostatečné plochy pro budoucí zemědělskou produkci a pro bytovou výstavbu. Vláda tedy navrhuje, aby od roku 2030 nebylo v Rakousku denně zastavováno více než 2,5 ha plochy, což je z pohledu samospráv už čistě technicky těžce proveditelné. Ani po více než ročním jednání zatím nenašli zástupci samospráv a vlády shodu.

Zástupci SMO ČR dále jednali se zástupci rakouského svazu o přípravě Politického výboru CEMR v Praze, možných změnách formátu jednání či zařazení společného prohlášení Svazu s rakouskými, maďarskými a slovenskými kolegy. Tato iniciativa navazuje na nedávné jednání v rámci Regionální skupiny CEMR Central Europe.

V rámci programu Sněmu se také uskutečnila debata nazvaná EUROPATALK: Spolupráce obcí v rámci euroregionu. Přínos euroregionů je totiž právě v oblasti Tyrolska, rozděleného v roce 1918, více než zřejmý. Euroregion Tyrolsko-Jižní Tyrolsko-Trentino na pomezí Rakouska, Německa a Itálie spojuje historická sounáležitost, geografie i velmi specifické kulturní prostředí. Spolupráce je tedy přirozená, a po formálním založení Euroregionu v roce 2011 se nejen zintenzivnila, ale vedla i ke konkrétním projektům, které mají dopad na infrastrukturu celého regionu: například postavení společného kampusu pro studenty euroregionu či společný postup v řešení krizové dopravní situace kolem Brennerského pasu. Po zákazu nočních tranzitů nákladní dopravy přes Švýcarsko přesměrovala část  dopravců nákladní dopravy svou trasu právě přes tento úzký, už i tak kapacitně velmi vytížený tunel a docházelo k častým zácpám a nehodám. Euroregion problém identifikoval a prosadil spolu s hejtmany jednotlivých spolkových zemí řešení, jehož součástí je i zákaz noční nákladní tranzitní dopravy přes tento tunel. Radka Vladyková, která byla také jednou z pozvaných účastnic panelu, uvedla dobré příklady českých euroregionů, které již mají dlouholetou historii, Euroregion Šumava dokonce oslavil 30 let své existence. Zmínila také projekt Centra lékařské péče, který vznikl v rakouském Gmuendu, v blízkosti Českých Velenic. Jedná se i v evropském měřítku o jedinečný projekt, který umožní poskytnout lékařskou péči hrazenou pojišťovnami obyvatelům obou stran hranice. Také v oblasti krizového řízení a koordinace záchranných složek jsou euroregiony na hranicích České republiky příkladem ostatním zemím. Svaz proto také podporuje opětovné zahájení aktivity Evropského výboru regionů a Evropského parlamentu k nastavení jednotného evropského přeshraničního mechanismu (ECBM), který by pomohl metodicky,  transparentně a efektivně řešit problémy, které v přeshraničním styku mohou nastat.

Sněm rakouského svazu doprovázel i letos komunální veletrh, kde byly zastoupeny mezinárodní firmy, které se orientují na komunální služby nebo servis obcím. Veletrh i Sněm navštívilo zhruba 2000 registrovaných účastníků z řad starostů a zaměstnanců městských úřadů z celého Rakouska.

Monika Štěpánová,
Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů