31.08.2023
Města a obce hrají důležitou roli v uplatňování lidských práv
Jsou to právě města a obce, v jejichž kompetenci je školství, zdravotnictví, místní rozvoj, životní prostředí, čištění odpadních vod, bydlení či integrace migrantů, kterých se týkají hospodářská, sociální a kulturní práva, ale také politická a občanská práva zakotvená v mezinárodních a regionálních lidskoprávních úmluvách. Světové společenství proto usiluje o větší roli místních vlád v jejich uplatňování.
Dodržování lidských práv na regionální a lokální úrovni bylo tématem prvního mezinárodní expertního setkání svolaného v reakci na přijetí rezoluce Rady OSN pro lidská práva z října 2022 (č. 51/22), která se tomuto tématu věnovala. Na ní byly představeny jednak příklady prosazování lidských práv na úrovni měst a regionů z různých koutů světa, včetně konceptu tzv. lidskoprávního města, které prosazuje základní práva a svobody ve všech sférách místního života; zároveň byly připomenuty výzvy, s nimiž se subnárodní orgány potýkají v uplatňování lidských práv, a představeny nástroje, jak tyto problémy efektivně řešit a posílit tak roli samospráv v lidskoprávní agendě.
V souvislosti s lidskoprávní problematikou byly zdůrazněny také cíle udržitelného rozvoje, které pro své naplnění do roku 2030 rovněž vyžadují místní a regionální dimenzi.
Experti se shodli, že je potřeba zvýšit povědomí o uplatňování lidských práv na místní úrovni mezi volenými zástupci i úředníky, posílit jejich kapacity i zdroje a poskytnout jim patřičnou přípravu i vodítka, jakým způsobem a pomocí jakých nástrojů lidskoprávní tématiku včetně jejích základních cílů do místního kontextu začlenit. Znalost svých práv, ale i povinností je nezbytná také mezi běžnými občany, proto je důležité rovněž občanské vzdělávání na školách i mimo ně.
Města a obce je potřeba zapojit do globálních i národních lidskoprávních mechanismů
Místní vlády by měly být zároveň zapojeny do pravidelných univerzálních přezkumů či expertních uskupení a výborů OSN, které se zabývají dodržováním lidských práv v různých koutech světa. Díky tomu si zástupci měst, obcí či regionů nejen rozšíří obzory o možnostech uplatňování lidskoprávní agendy na lokální či regionální úrovni, ale sami také zjistí, co jejich municipalita nebo oblast může v dodržování základních práv a svobod zlepšit.
Posílená koordinace v efektivním uplatňování lidských práv by měla být také mezi národní, regionální a lokální rovinou v rámci jednotlivých zemí, které jsou stranami řady mezinárodních lidskoprávních smluv a úmluv. Jsou to totiž právě představitelé měst a obcí, kteří se každodenně setkávají se strastmi i radostmi místních obyvatel různého věku, pohlaví, etnického původu, náboženského vyznání či politického přesvědčení, případně zdravotního omezení, a mohou tak odhalit případné porušování základních práv a svobod, kterými disponuje každý člověk, a přijmout na základě toho preventivní a jiná opatření, či doporučit centrální úrovni nezbytnou činnost.
Nástroje a opatření pro posílení lidskoprávní agendy na místní úrovni
Sami místní zástupci musí ve své práci postupovat efektivně, transparentně, odpovědně a udržitelně a spolupracovat na svých povinnostech se všemi místními stakeholdery včetně místních firem, odborníků a akademiků v různých sférách i občanské společnosti, která se rovněž musí zapojit do uplatňování lidskoprávních závazků na lokální úrovni. Pro konkrétní začlenění lidských práv do místní agendy je možné rovněž vytvořit lidskoprávní komisi, tak jako učinila například kolumbijská Bogota coby první město v zemi. Taková komise je místem pro diskusi a rozhodování o místních lidskoprávních otázkách a posiluje tak tuto agendu na úrovni města. Komise zároveň může být doplněna či nahrazena městských fórem, na němž místní budou sdílet své zkušenosti s každodenním dodržováním svých práv a svobod a hledat vhodná řešení identifikovaných výzev uzpůsobená místním podmínkám. K tomuto účelu je možné také využívat elektronické nástroje, například formou online dotazníků pro místní občany.
Aby byla tvorba lidskoprávní politiky na místní úrovni propracovaná, jsou potřeba rovněž dostatečná data a analýzy o situaci ve městě, například o počtu bezdomovců, energetické náročnosti budov či počtu osob se zdravotním postižením a jejich konkrétním zdravotním omezením. Na základě toho může být následně upraven třeba rozpočet města a vyčleněny finanční prostředky pro tyto a další výzvy, či adaptovány stavby ve městě, které budou nejen zatepleny a budou využívat obnovitelné zdroje energie, ale zároveň budou přístupné pro vozíčkáře či nevidomé. Uplatňování lidských práv na lokální úrovni musí být uzpůsoben i místní rozvoj a veřejné služby ve městě, které nebudou diskriminovat, ale budou otevřeny všem.
Jen těmito kroky a opatřeními bude zajištěno, že mezinárodní lidskoprávní závazky přijaté národními vládami budou dostatečně implementovány a kontrolovány skutečně ve všech sférách lidského života, včetně regionální a lokální úrovně, které se řadou lidskoprávních aspektů věnují ve své každodenní praxi.
Pavla Hosnedlová, Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů SMO ČR