24.06.2016

reSITE 2016 nabídl recepty, jak se mají města 21. století připravit na migraci. A lákat nové rezidenty

V Praze skončila 5. výroční konference reSITE 2016: Města a migrace. Registrovalo se rekordních 844 návštěvníků z 23 zemí, včetně 77 zástupců českých a zahraničních médií. reSITE 2017 se uskuteční 22. a 23. června. (Foto: 1. den reSITE 2016 © Tomáš Princ)

V pátek 17. června v Praze skončila 5. výroční konference reSITE 2016: Města a migrace. Registrovalo se rekordních 844 návštěvníků z 23 zemí, včetně 77 zástupců českých a zahraničních médií. Šéf a zakladatel reSITE Martin Barry zahájil dva konferenční dny ve Foru Karlín otázkami: „Odkud pocházíte?“ a „Kam jdete?“ Navodil, jak hluboce se týká otázka migrace ve městech každého z nás. „Města musí přemýšlet o svém směřování. Musí se chystat už dnes na to, jak by sama sebe ráda viděla za 20 let,“ zdůraznil význam silné vize a chytrého městského plánování pro příští generaci. Přednáškami největších hvězd, kterými byli profesorka Saskia Sassen, urbanista Carl Weisbrod z New Yorku, kritik Michael Kimmelman či architekti Martin Rein-Cano a Mimi Hoang, se prolínal důraz na potřeby lidí, komunit, migrantů, uprchlíků i starousedlíků při koncepci rozvoje měst, bydlení a veřejného prostoru. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy představil Metropolitní plán Prahy a stovky účastníků se zapojily do obří plánovací hry Play the City.

„Děkuji všem za jejich podporu a účast. Tak velký zájem napříč všemi obory a profesemi dává naději na pozitivní dopad na evropská města. Těšíme se opět na viděnou na reSITE 2017 ve dnech 22. a 23. června,“ uzavřel Martin Barry. Letos se srovnal poměr zastoupených profesí. V publiku bylo 18 % zástupců městských samospráv, 17 % lidí působících na investičním a realitním trhu, 11 % tvořili architekti a urbanisté, 14 % zástupci NNO a univerzit, 17 % studenti, 11 % zástupci médií a 12 % ostatní návštěvníci.

Video 5 let reSITE ve 2 min https://vimeo.com/171455293

Server World Architecture zhodnotil reSITE slovy: „Fantastická událost po všech stránkách, kde nad nejpalčivějším tématem dneška debatovali nejpovolanější experti na dané téma.“ Konferenci zahájila 16. června světově proslulá socioložka Saskia Sassen a zabývala se velkými tématy – souvislostí mezi ekonomikou a geopolitikou a podílem západního světa na migrační krizi. „Sama jsem migrantkou. Cílem dnešních migrantů většinou není lepší život, ale holý život.“ Upozornila na problém neviditelných hranic uvnitř měst, které vznikají vždy, když lidé nemohou dosáhnout na dostupné bydlení. Podle profesorky Sassen žádné město nemůže být kosmopolitní, aniž by otevřelo náruč kulturám imigrantů.

„Sociální změny jdou ruku v ruce s proměnou města a dostupné bydlení je problém číslo jedna,“ navázal ve své přednášce kritik The New York Times Michael Kimmelman. Fascinující a inspirující příběh přesunu celého města Kiruna přijel představit Krister Lindstedt z White Architects ze Švédska. Jeho recept na úspěšný urbanistický megaprojekt zní zdánlivě jednoduše: „Než jsme přesunuli město – prostorově i mentálně – rozhodli jsme se, že musíme mluvit s lidmi.“

Politicky provokativní a vizuálně i myšlenkově strhující Martin Rein-Cano představil genezi parku Superkilen v Kodani, který je inspirován všemi různorodými kulturami obyvatel přilehlých čtvrtí. „Přijetí imigrantů se netýká jen nově příchozích, stejně důležitá je práce se stávajícími residenty.“ A přispěl i radou pro Prahu: „Turisté jsou pro Prahu jako plevel. Imigranti by byli pro město daleko větším přínosem.“

Marcus Westbury, iniciátor Renew Newcastle a Renew Australia, který v Austrálii vrací život do opuštěných budov, se snaží propojovat nápady a kapitál: „Lidé, kteří měli peníze, neměli představivost. A lidé s bohatou imaginací byli bez peněz.“  

Druhý konferenční den se věnoval především dostupnému bydlení jako klíčovému úkolu pro města. Projekt malometrážních bytů představila newyorská architektka Mimi Hoang, absolventka Harvardu, MIT a hostující docentka na Kolumbijské univerzitě. Její nedávno otevřený projekt Carmel Place, nabízející byty o rozměrech od 25 do 35 m2, vzbudil nečekanou poptávku, když se o 55 jednotek ucházelo na 60 tisíc lidí. „Musíme se na věc dívat z makroperspektivy. Celek je víc než jen součet částí. V našem projektu je 40 % bytů v cenově dostupné kategorii,“ zdůraznila význam sociální ohleduplnosti, která je přímo stanovena v programu bytové politiky města New York. Její detaily představil Carl Weisbrod, newyorský komisař územního plánování s více než třicetiletou zkušeností, jenž působil pod starostou Bloombergem i v nynějším úřadu starosty Billa De Blasia. Jeho přednášku si přišla poslechnut i pražská primátorka Adriana Krnáčová. Plán „Housing New York“, který v NYC odstartoval v roce 2014, má ambici vystavět 200 000 cenově dostupných bytů během 10 let. Carl Weisbrod nabídl inspiraci pro jakékoli město, včetně Prahy: „Přímo v územním plánu jsme stanovili, že alespoň 25 až 30 procent nově postavených bytů musí být cenově dostupných. Nechceme ekonomicky jednotvárné čtvrtě.“

Na letošním reSITE proběhl i experiment – obří desková hra Play the City, při níž si účastníci vyzkoušeli různé role při plánování města. Designérka hry Ekim Tan z Amsterdamu poprvé zapojila tak velký počet lidí, hrálo se na 12 hracích plánech. „Nefunguje to tak, že by hra nabídla správnou cestu a přišla s jediným správným řešením. Spíše vytváří nečekaná partnerství a vztahy, díky kterým si jednotliví aktéři začínají důvěřovat," sdělila Ekim Tan serveru Aktuálně.cz. A také třeba poukáže na to, že správné řešení začíná u vzájemné komunikace.

Spoustu inspirace přivezli hosté z Německa. Jeden z hlavních urbanistů Mnichova Martin Klamt poukázal na potřebu flexibility v dnešních městech. „Potřebujeme nové ubytovací kapacity velmi rychle. Ale jen rozhodovat se rychle nestačí. Musíme současně udělat správnou věc a položit si otázku, jaký standard a kvalitu bydlení nabídneme nově příchozím.“ Zástupci berlínského Centra pro umění a urbanismus ZK/U Philip Horst a Matthias Einhoff zdůraznili potřebu přístupu zdola (bottom-up): „Jedině přístupem odspodu můžeme města otevřít myšlence sociální solidárnosti a proměnit ji ve skutečnost.“ Na myšlence solidarity také stojí organizace Refugees Welcome, jenž vyhledává nevyužité ubytovací kapacity, aby nabídla střechu nad hlavou pro uprchlíky. Mareike Geiling a Jonas Kakoschke představili, co je přivedlo k jejich činnosti: „Proč by běženci nemohli žít v podmínkách, které jim zajistí soukromí? Jsou-li přistěhovalci v denním kontaktu s místními, daleko rychleji se naučí jazyk.“ To jsou jen dva z mnoha argumentů proti přistěhovaleckým táborům či ubytovnám.

Že lze vysoce kvalitní veřejný prostor budovat i v provizorních prostředích uprchlických táborů – a jak vysoký smysl zde péče o společný prostor naplňuje – představili mladí designéři Joana Dabaj pocházející z Libanonu a Ital Riccardo Conti, jejichž studio Catalytic Action sídlí v Londýně.

Velkou pozornost vzbudila přednáška Maschi Onderwater z amsterdamského Bureau B+B, která se zaměřila na peripetie proměny hlavní vídeňské tepny Mariahilfer Strasse v pěší zónu. Tu její studio vyhrálo v soutěži. Z pohledu veřejnosti ale proces nebyl vyhraný předem. Mascha zaujala modely ulice s citlivě integrovanou dopravou, bílým mobiliářem a barevnými postavami, které nejlépe ukázaly priority designérského přístupu.

V Hotelu Emblem se uskutečnily pro širokou veřejnost 2 mezinárodně obsazené salóny a integrační workshop, podpořené Česko-německým fondem budoucnosti a Nizozemským velvyslanectvím. IPR Praha a Rekola uspořádali v rámci reSITE cyklovyjížďku po nových pražských developmentech v oblasti Holešovic, Karlína a Rohanského nábřeží. Pod Stalinem se uskutečnila narozeninová párty k 5 letům reSITE. A téměř dvě desítky dětí využily dětský koutek a jesle, jež byly součástí služeb zdarma pro konferenční návštěvníky.  

Příští konference se uskuteční 22. a 23. června 2017 v Praze.

Na #reSITE2016 vystoupilo:

  • 17 architektů, např. Martin Rein-Cano, Topotek 1 (Berlin), Mimi Hoang, nArchitects (NYC), Michal Sulo a Miriam Lišková, SLLA Architects (Bratislava), Mascha Onderwater, B+B Bureau (Amsterdam)
  • 7 urbanistů, např. Carl Weisbrod (NYC), Martin Klamt (Mnichov), Krister Lindstedt, White Architects (Stockholm / Kiruna)
  • 13 zástupců municipalit, např. Ursula Struppe (Vídeň), Anu Riila (Helsinki), Petra Kolínská (Praha), Petr Hlaváček, IPR (Praha)
  • 17 vyučujících na předních univerzitách, např. Saskia Sassen (NYC), Kuba Snopek (Moskva), Lukas Feireiss, Studio Lukas Feireiss (Berlín)
  • 6 sociálních aktivistů, např. Jonas Kakoschke a Mareike Geiling, Flüchtlinge Willkommen (Berlín), Marta Siciarek, Centrum podpory cizinců (Gdaňsk)
  • 3 přední kritici a žurnalisté, např. Michael Kimmelman, New York Times (NYC), Henry Foy, Financial Times (Varšava), Berrin Chatzi Chousein, World Architecture Community (Istanbul)
  • 8 kurátorů, např. Philip Horst a Matthias Einhoff, ZKU – Centrum pro umění a urbanismus (Berlín), Valentina Zotova, CANactions (Kyjev), Samu Szemerey, Design Terminal (Budapešť), Egbert Fransen a Charlot Schans, New Europe - Cities in Migration, Pakhuis de Zwijger (Amsterdam)
  • 3 developeři, např. Petr Palička, Penta Investments (Praha), Omar Koleilat, Crestyl (Praha)
  • 7 inovátorů v oblasti designu a sociálních projektů, např. Marcus Westbury, Renew Newcastle (Austrálie), Riccardo Conti a Joana Dabaj, Catalytic Action (Londýn), Ekim Tan, Play the City (Amsterdam).

Většina z nich zastává několik rolí a pracuje mezioborově.