10.09.2025

Protipovodňová opatření: Jak chránit své obyvatele i majetek

Nová dotace z OPŽP

Za pár dní uplyne přesně jeden rok od ničivých záplav, které v polovině září 2024 zasáhly zejména severní Moravu a Slezsko – regiony Jeseníků, Opavy a Ostravy – a způsobily rozsáhlé škody a tragické následky. 

Mezi nejvíce postižená města patřily Krnov, Jeseník, Opava a Ostrava, kde voda zaplavila obytné čtvrti, poškodila infrastrukturu a vyžádala si evakuace obyvatel. 

Povodně, vyvolané extrémními srážkami od tropického cyklónu „Boris“, si vyžádaly životy pěti lidí, tisíce domácností zůstaly bez elektřiny a škody dosáhly miliard korun. Katastrofa přiměla stát reagovat mimořádnou finanční pomocí a Evropská unie následně schválila bezmála 115 milionů eur podpory.

Role obcí v protipovodňové ochraně

Každá obec je povinna mít zpracovaný povodňový plán, který jasně stanoví postupy při hrozbě povodně i během jejího průběhu. Obce jsou také zodpovědné za organizaci povodňových hlídek, vyrozumění obyvatel a koordinaci záchranných i likvidačních prací. Nejde však jen o reakci na mimořádné situace – velký význam má prevence a dlouhodobé plánování. Obce by proto měly investovat nejen do stavebních úprav a ochranných prvků, ale také do opatření, která vracejí vodě prostor a posilují přirozenou schopnost krajiny zadržovat srážky.

Druhy opatření

Protipovodňová ochrana může mít několik podob. 

Technická opatření zahrnují stavbu hrází, mobilních protipovodňových zábran, poldrů nebo retenčních nádrží. Tato řešení poskytují přímou fyzickou ochranu před velkou vodou. 

Velký význam ale mají také přírodě blízká opatření, například revitalizace vodních toků, obnova mokřadů, vytváření rozlivových ploch nebo výsadba zeleně. Ta dokážou zpomalit odtok vody, snížit riziko přívalových povodní a navíc zlepšit stav krajiny. 

Nedílnou součástí je i organizace a osvěta – tedy pravidelná školení krizových štábů, kampaně pro obyvatele, fungující informační kanály a především včasné varování, které může zachránit životy.

Financování a aktuální výzva č. 87 OPŽP

Realizace protipovodňových opatření bývá finančně velmi náročná a obce je jen zřídka dokážou pokrýt z vlastních zdrojů. Proto mají klíčový význam dotační programy státu a Evropské unie. V současné době je otevřena 87. výzva Operačního programu Životní prostředí zaměřená právě na protipovodňová opatření. Výzva byla vyhlášena 30. července 2025, příjem žádostí probíhá od 13. srpna 2025 a potrvá až do 30. dubna 2026. Celková alokace činí 100 milionů korun a projekty musí být dokončeny nejpozději do konce roku 2029.

Podpora je určena především na zpracování digitálních povodňových plánů, které zlepšují připravenost obcí a umožňují rychlou orientaci v krizových situacích. Významnou část tvoří také financování analýz odtokových poměrů, které odhalují místa s největším rizikem přívalových povodní a nebezpečného stékání vody do zástavby. Díky nim je možné navrhovat konkrétní technická i přírodě blízká opatření, například retenční prvky, zasakovací plochy nebo přesměrování toků mimo ohrožené oblasti. Důležitým prvkem výzvy je rovněž pořízení a modernizace místních výstražných a varovných systémů napojených na centrální systém Hasičského záchranného sboru ČR. Ty zajišťují, že obyvatelé obce mají dostatek času k evakuaci a zabezpečení svého majetku.

Míra financování činí max. 85 % celkových způsobilých výdajů s výjimkou projektů zaměřených  na vybudování, rozšíření a upgrade varovných systémů, generel odtokových poměrů  urbanizovaného povodí a plán odvádění extrémních srážek v urbanizovaném území, kde bude  podpora poskytována ve výši max. 50 %. Minimální výše způsobilých nákladů projektu činí 250 tisíc korun bez DPH, takže o dotaci mohou žádat i menší obce, které chtějí posílit svou odolnost vůči povodňovým rizikům.

Více informací na: 87. výzva – Protipovodňová opatření – Operační program Životní prostředí

 

 

Mgr. Pavlína Toporská

Sekce regionálního rozvoje, zahraničních vztahů a projektů