17.09.2025

Obce chtějí stavět a renovovat. Dotazník odhalil konkrétní potřeby pro Sociálně-klimatický fond

Výsledky průzkumu, do kterého se zapojilo  270 obcí, ukazují jasný směr: samosprávy jsou připraveny investovat do dostupného bydlení, pokud dostanou vhodnou podporu.

Jak má vypadat podpora z připravovaného Sociálně-klimatického fondu, aby skutečně pomohla obcím řešit nedostatek dostupného bydlení a zároveň snížila energetickou náročnost, a tak i zlevnila provoz, budov? Odpověď na tuto klíčovou otázku hledal rozsáhlý průzkum realizovaný v červenci 2025, který oslovil starosty a místostarosty z celé České republiky. Jeho výsledky mají přímo ovlivnit nastavení podmínek fondu, ze kterého budou obce v budoucnu čerpat podporu na bytovou výstavbu a renovace.

Investiční hlad obcí je obrovský

Čísla mluví jasně: tři ze čtyř obcí (přesně 75,9 %) plánuje v následujících letech výstavbu nových nájemních bytů. To není žádný teoretický zájem – obce mají konkrétní představy. Nejčastěji chtějí stavět 4 až 10 bytových jednotek (45 % obcí), poté 1–3 byty (25,5 %), což ukazuje, že poptávka není po megalomanských výstavbách, ale po menších, rychle realizovatelných projektech odpovídajících velikosti menších bytových domů nebo větších objektů rodinného typu.

"Vidíme obrovský potenciál. Více než polovina obcí (52,6 %) navíc vlastní nevyužité nebo energeticky náročné objekty vhodné k renovaci či přestavbě na dostupné byty – od starých škol po administrativní objekty," říkají výsledky průzkumu. 142 obcí z 274 respondentů má nemovitosti, které by mohly dostat druhý život jako dostupné bydlení.

Renovace jako dvojí výhra: lepší bydlení i nižší provoz

Zájem není jen o výstavbu nového. Téměř polovina obcí (44,4 %) uvažuje o renovaci stávajících obecních bytových domů, kde už dnes bydlí zranitelné domácnosti. Zde jde často o budovy z druhé poloviny 20. století, které potřebují komplexní energetickou modernizaci. Obce od renovací očekávají především kvalitu bydlení (56,2 %), levnější provoz díky úsporám energií (42,9 %) a znovuzískání obyvatelnosti (35,2 %).

Bydlení jako personální politika obcí

Komu obce chtějí stavět? Odpověď je jednoznačná: mladým rodinám (77,5 % obcí) a preferovaným profesím ve veřejných službách (41,3 %). Je to logické – mladé rodiny tvoří páteř místních komunit, zajišťují naplněnost škol a školek, rozvíjejí místní ekonomiku. Obce tak jasně říkají: bydlení je i personální politikou regionu – bez startovacích bytů a dostupného nájmu hůř udrží učitele, pečující či zdravotníky.

Ale pozor – obce nemyslí jen na "silné" skupiny obyvatel. Čtvrtina obcí (24,2 %) plánuje výstavbu speciálně pro energeticky chudé a zranitelné domácnosti s příjmy do 6. decilu (čistý příjem jednočlenné domácnosti cca 33 tisíc Kč měsíčně). Pětina obcí (21,7 %) uvažuje o sociálním bydlení pro nejchudší – domácnosti do 4. příjmového decilu (čistý příjem jednočlenné domácnosti cca 23 tisíc Kč měsíčně). Energetickou zranitelnost potvrzuje jako realitu 49,6 % obcí – mezi zájemci o dostupné nájemní bydlení jsou energeticky zranitelné domácnosti.

Zajímavé je, že obce si uvědomují potřebu vyváženého mixu nájemníků. Třetina obcí (30,4 %) považuje za optimální poměr 30 % energeticky chudých ku 70 % běžných nájemníků. Téměř pětina (18,9 %) by dokonce přijala vyrovnaný poměr 50:50.

Koncentrovaný problém vyžaduje komplexní řešení

Průzkum odhalil, že 29,6 % obcí se potýká s objekty s vysokou koncentrací sociálně vyloučených lokalit (SVL). Jde o učebnicové průsečíky sociální a energetické zátěže – v 83,6 % případů mají tyto budovy vysokou energetickou náročnost s nezateplenou fasádou, starými okny a neefektivním topením.

Dobrou zprávou je, že třetina obcí (34,4 %) má zájem aktivně se podílet na revitalizaci nebo odstranění takových lokalit. Ukazuje to, že samosprávy nechtějí problém přehlížet, ale řešit ho systémově.

Problém je však v překážkách: "Největší překážkou je nedostatek financí na rekonstrukci nebo demolici," uvedla téměř polovina obcí (49,6 %), které mají zájem o revitalizaci. Druhým problémem je, že objekty často nejsou ve vlastnictví obce (37,6 %). Třetina obcí (33,1 %) navíc zápasí s nedostatkem volných obecních bytů pro přestěhování zasažených domácností.

Pro úspěšnou revitalizaci obce nejvíce potřebují přechodové či krizové byty (57,8 %) a metodicko-právní a sociální podporu. Bez těchto prvků revitalizace často uvízne na půli cesty, čímž se problém pouze přesune, ale nevyřeší.

Jasný vzkaz: zjednodušte a zvyšte dotace

Obce jsou ve svých požadavcích na budoucí nastavení Sociálně-klimatického fondu velmi konkrétní. Přímé investiční dotace považuje za nejdůležitější podporu 71,5 % obcí. Polovina navíc uvítá kombinaci zvýhodněného úvěru s dotací (51,1 %).

Ale pozor – současný systém podpory vidí obce kriticky. Celých 60,4 % obcí považuje nastavení programu Nová zelená úsporám za nepříliš vhodné. Proč? Hlavní problémy jsou složitá administrace (56,3 % obcí), vysoká vlastní spoluúčast (46,7 %) dlouhá příprava projektů (46,7 %) a nejistota ohledně výše dotace (44,1 %).

Řešení obce vidí jasně: 67,4 % požaduje zjednodušení podmínek dotačních programů. To není překvapující – když má malá obec připravit složitou projektovou dokumentaci a zaplatit vysokou spoluúčast, často na to prostě nemá personální a odborné kapacity ani prostředky.

Co obce aktuálně nejvíc potřebují? Pomoc s papírováním

Průzkum odhalil i to, s čím obce nejvíce bojují. Více než polovina (57,4 %) nejvíc potřebuje pomoc s administrací a podáním žádosti o podporu. Druhým nejžádanějším typem pomoci je technická a projektová příprava (56,3 %).

Je to logické – menší obce nemají specializované odbory ani externí poradce. Pokud má Sociálně-klimatický fond skutečně fungovat, musí nabídnout těmto obcím komplexní servis od prvotního nápadu až po dokončení projektu.

Pozitivní je, že kde obce regionální poradenské služby využily, hodnotí je většinou dobře. Problém je v tom, že o možnostech podpory stále ví příliš málo obcí – pouze 28,9 % aktivně využívá poradenství SFPI.

Obce jsou připraveny investovat zodpovědně

Výsledky průzkumu vysílají jasný signál: obce nejsou pasivní příjemci dotací, ale aktivní investoři do budoucnosti svých komunit. Mají konkrétní plány, znají své potřeby a jsou připraveny investovat vlastní prostředky.

Zároveň nepřemýšlejí jen sobecky. Víc než polovina obcí s problematickými objekty chce situaci řešit, čtvrtina cíleně plánuje bydlení pro energeticky chudé domácnosti. To ukazuje na sociální odpovědnost samospráv. Klíčem k úspěchu bude nastavení fondu tak, aby skutečně odpovídal potřebám obcí.

Příležitost, kterou nesmíme promarnit

Sociálně-klimatický fond přináší jedinečnou příležitost. Na jedné straně stojí obce s jasnou investiční chutí a konkrétními plány, které mohou být z fondu zafinancovány. Na straně druhé jsou tisíce domácností, které potřebují dostupné a energeticky úsporné bydlení.

Průzkum ukázal, že obce jsou připraveny být partnery státu při řešení bytové krize i energetické transformace. Stačí jim dát nástroje, které skutečně fungují. Rámec, který vydefinovaly odpovědi 274 dotazovaných samospráv, tvoří solidní základ pro nastavení fondu, který bude obcím skutečně sloužit.

 

*Průzkum "Nastavení opatření Sociálního klimatického fondu" realizoval Svaz měst a obcí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj v červenci 2025. Aktivně se do něj zapojilo 270 obcí z celé České republiky, průzkum trval 15 dní.

Mgr. Monika Štěpánová, Mgr. Gabriela Hůlková, Mgr. Kateřina Šveřepová