23.11.2020

Musíme překlenout období, kdy se třídění odpadů obcím nevyplatí

Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, mluví v článku Hany Tomáškové o třídění odpadů a jeho významu pro obce.

To, že poklesl odbyt vytříděného papíru a plastů a rostou ceny za jejich odběr, je obcím bohužel jasné. Aby se u nich odpad nehromadil, musí sáhnout hlouběji do obecního rozpočtu. Je z tohoto bludného kruhu cesta ven?

Za vytříděný odpad platí obce stále víc

Česká republika se umisťuje v třídění odpadu na předních místech pomyslného žebříčku. Třídit občané umí, třídí hodně a relativně ochotně.

Na obce je vyvíjen tlak, aby do budoucna míru třídění odpadu ještě navýšily. Obce zajišťují podmínky proto, aby separace byla dostupná a fungovala bez obtíží.

„Občané rok od roku třídí více a městu se zvyšují platby za odevzdání tříděných odpadů na dotřiďovací linku,“ uvádí Kateřina Hladíková z Městského úřadu Kutná Hora a dodává: „Mě jako pracovníka, který má u občanů třídění podporovat, mrzí, že třídění odpadů přestává v současné době dávat smysl. Myslím si, že by měly být více podporovány investice na budování zařízení pro využívání odpadů. Ať už ZEVO nebo zpracovatelé, kteří využijí jiné plasty než PET. Změnit u lidí postoj k ZEVO. Myšlenka, že budeme více třídit a ušetříme jak složky životního prostředí, tak finance obcí, pomalu ztrácí smysl. Více by se mělo přihlížet i k oběhovému hospodářství.“

Odbyt poklesl, protože chybí zpracovatelské kapacity

Na problémy s odbytem papíru a plastů si obce stěžují již delší dobu. Ceny za separovaný odpad rostou a zájem o některé komodity silně poklesl. Na počátku tohoto roku se problém s odbytem vytříděného papíru natolik prohloubil, že bylo nutné, aby finanční intervencí zasáhl stát a pomohl toto krizové období překlenout.

„K odbytu vytříděných odpadů – plast, papír – nedochází z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit v ČR, resp. v EU, která byla zvyklá řadu let tyto odpady jen převážet ke zpracování do Číny. Bohužel Čína již před několika lety avizovala, že si bude vytvářet vlastní recyklační průmysl a přestane odpad z EU v takovém množství odebírat,“ připomíná Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Vytříděné odpady je nutné využívat

Fakt, že Čína přestala odebírat evropský odpad, znamenal velký obrat na trhu s vytříděnými surovinami. Situaci s odbytem paradoxně trochu napomohla bezpečnostní opatření proti COVID 19, kdy na jedné straně uzavření škol znamenalo snížení dodávek sběru papíru a na druhé straně vzrostla poptávka po papírových obalech a dalších výrobcích. Rozhodně to však problematiku odbytu neřeší.

„Nyní je třeba se v souladu s cirkulačním balíčkem odpadového hospodářství zaměřit i na využití vytříděných odpadů z EU přímo v EU. Ano, tento trend je v celé ČR, tudíž i u nás,“ upozorňuje Pavel Drahovzal a dodává: „Za odbyt tříděné suroviny na trhu, resp. u zpracovatelů obce ještě musí doplácet, jinak by se musel odpad skladovat, pak zřejmě skládkovat nebo spalovat, což by v konečném důsledku popřelo smysl třídění. Otázka je, jak dlouho tuto situaci obce a města jsou schopna ze svých rozpočtů saturovat, když jejich občané nic nezpůsobili, pouze třídí více a lépe a bohužel stát ČR, resp. EU nezareagovala na recyklační politiku Číny a nepodpořila v dostatečné rychlosti a množství vznik zpracovatelských kapacit v ČR či EU.“

Co dělat během překlenovacího období

„Lze očekávat, že tento trend bude trvat ještě min. 2 – 3 roky, protože nová zpracovatelská zařízení se budují a uvádějí do provozu, rovněž tak se uvádí v život nová „recyklační“ politika EU - tzv. cirkulační balíček s 55 % recyklace odpadů v roce 2025, 60 % recyklace odpadů v roce 2030 a max. 10 % skládkování,“ specifikuje Pavel Drahovzal.

Obce tedy budou muset čelit obtížné situaci ještě několik let. Dostávají se do velmi nepříjemné situace. Budou pod tlakem nových povinností vyplývajících ze schvalované odpadové legislativy, kdy budou muset podpořit navýšení třídění. Zároveň se potřebují hladce zbavovat vytříděných surovin bez toho, že by to nepřiměřeně zatížilo jejich rozpočet.

„Intervence státu či EKO-KOMu mají jen přechodný charakter, vyrovnávají aktuální propad a podporují snahu uplatnit vytříděný odpad na trhu druhotných surovin. Tím nerozporuji, že jsou důležité,“ komentuje možné zásahy zvenčí Pavel Drahovzal a upřesňuje: „Jinými slovy, musíme s těmito opatřeními překlenout stav, než budou v dosahu ČR a EU vybudovány dostatečné kapacity ke zpracování, doufejme, že to bude do 3 let. V současné ekonomické situaci se nedá dlouhodobě udržovat recyklační hospodářství jen a pouze na „provozních dotacích“ EKOKOMu, státu a obcí“. Zde by měl plně fungovat princip rozšířené odpovědnosti výrobců, tj. jejich povinnost na ekodesign by měla být naplněna, rovněž tak jejich finanční podíly do třídění a recyklace odpadů by měly stoupat. Měly by zmizet i administrativní a fiskální bariéry, např. zvýhodněné DPH na výrobky z recyklátu.“

Autor: Hana Tomášková

Zdroj: Komunální ekologie