23.06.2025

Česká cena za architekturu zná pro letošek své finalisty

Odborná porota již desátého ročníku České ceny za architekturu vybrala 25 finalistů, kteří svými projekty obohatili veřejný prostor. Letos poprvé v historii Ceny může hlasovat i veřejnost. Vítězný projekt bude vyhlášen v listopadu tohoto roku na galavečeru.

Pětadvacet nominací 10. ročníku České ceny za architekturu bylo za přítomnosti mezinárodních porotců odtajněno na nominačním večeru ve čtvrtek 19. června. Porota vybírala z celkem 271 přihlášených. "Porotci strávili spoustu času podrobným studováním podkladů všech přihlášených staveb a ke společné shodě dospěli až po dlouhých odborných debatách na nejednom jednání,“ přibližuje managerka ČCA Dagmar Mošnerová. Již samotná nominace je velikým úspěchem a svědčí o vysoké úrovni a výjimečnosti těchto děl v evropském měřítku. Se všemi nominovanými realizacemi se lze seznámit jak on-line na stránkách ceny ZDE, ale také prostřednictvím výstav, které se v následujících měsících uskuteční po celé republice, na sociálních sítích ČCA či prostřednictvím medailonků a rozhovorů s architekty, které v říjnu uvede ČT art.

Poprvé v historii České ceny za architekturu bylo spuštěno veřejné hlasování – svého favorita tak můžete podpořit na webu ceskaenazaarchitekturu.cz. 

Nominační večer započal slavnostním vyhlášením Pocty ČKA, která byla letos in memoriam udělena architektu Janu Štípkovi, jenž se významně podílel na vzniku ČKA a deset let ji vedl jako předseda. Porota ocenila nejen jeho architektonickou a pedagogickou činnost, ale i jeho klíčový přínos pro profesní kulturu architektury. Jan Štípek vnímal povolání architekta jako úctyhodné poslání a výrazně přispěl k jeho kultivaci a společenské prestiži po roce 1989. Autorizace ČKA č. 00001 a více než dvacet let práce pro Komoru, včetně nastavení základních profesních standardů, jsou jasným dokladem jeho mimořádného přínosu.

Cenu za výjimečný počin udělovanou Akademií ČCA získal film Architektura ČSSR 58–89, který nabízí současný pohled na česko-slovenskou architektonickou tvorbu 2. poloviny 20. století. Tento mimořádně rozsáhlý a systematický projekt se zaměřuje na produkci mezi lety 1958 a 1989, tedy období, které bývá často zjednodušováno, opomíjeno nebo zatíženo ideologickými předsudky. Film režiséra Jana Zajíčka se vyznačuje snahou o historicky vyvážený a věcný pohled, který umožňuje nově nahlédnout na kvalitu i kontext architektury pozdního modernismu a tzv. normalizačního brutalismu. Ocenění si na nominačním večeru převzal režisér Jan Zajíček a autor námětu Vladimir 518 společně s dalšími kolegy a tvůrci filmu.

Po skončení programu v hlavním sále si zájemci mohli užít komentovanou prohlídku objektu bývalého Uhelného mlýna s architektem a autorem konverze Patrikem Hoffmanem.

ZDROJ: TZ ČKA