01.04.2014
O financování měst a obcí jednalo předsednictvo Svazu s ministrem financí
Navýšení peněz pro města a obce včetně výkaznictví a vedení účetnictví. To byla mimo jiné témata prvního jednání ministra financí Andreje Babiše s předsednictvem Svazu měst a obcí České republiky. Debatovali například o příspěvku na výkon státní správy, který nebyl několik let valorizován či o rozpočtovém určení daní (RUD). (Foto: patpitchaya / FreeDigitalPhotos.net)
Navýšení peněz pro města a obce včetně výkaznictví a vedení účetnictví. To byla mimo jiné témata prvního jednání ministra financí Andreje Babiše s předsednictvem Svazu měst a obcí České republiky. Debatovali například o příspěvku na výkon státní správy, který nebyl několik let valorizován či o rozpočtovém určení daní (RUD). K tzv. RUD bude obnovena činnost pracovní skupiny, jejími členy budou i zástupci Svazu měst a obcí ČR.
Zájmem ministerstva financí je účelné, efektivní a hospodárné rozpočtování a čerpání státních peněz. Týká se to samozřejmě také financování veřejné správy, pro kterou se – stejně jako pro ostatní subjekty financované z veřejných rozpočtů – se resort snaží zajistit peníze i ze zahraničních zdrojů. Nedávno se tak podařilo například získat nejvyšší možný grant - cca 412 milionů korun - z Fondu solidarity Evropské unie na financování škod způsobených povodněmi v červnu 2013. Tyto evropské dotace budou sloužit na úhradu bezprostředních škod, které způsobily loňské povodně v Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém, Ústeckém a Libereckém kraji i v Praze.
„Pro města a obce je samozřejmě zásadní průběžné a plynulé financování, které pokryje jejich oprávněné potřeby a požadavky“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Proto chceme být od samého počátku u případné změny zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení dani. Dá se čekat, že kraje budou chtít ze sdílených daní víc peněz, stejně jako města a obce potřebují valorizovat příspěvek na výkon státní správy. Už několik let je stejný a řada zejména velkých měst tak musí výkon služby státní správy v přenesené působnosti doplácet ze svého rozpočtu.“
Podle Svazu jde o dlouhodobě neudržitelný stav, proto požadují, aby se příspěvek na výkon státní správy pravidelně zvyšoval alespoň podle inflace. Rostou totiž ceny vstupů, například energií. Rovněž je třeba provést důkladnou analýzu financování přenesené působnosti u měst a obcí podle velikosti tak, aby bylo jasně vidět, kdo a kolik musí na poskytování služeb státu doplácet. Například u Českých Budějovic v roce 2012 vzniklo saldo 86 milionů korun. Některé činnosti, které za stát v přenesené působnosti vykonávají měst a obce, navíc nejsou v příspěvku v současné době vůbec zohledněny – třeba veřejné opatrovnictví.
„Města a obce by ocenila také větší srozumitelnost, delší připomínková řízení a včasné vydávání právních předpisů“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Třeba legislativa týkající se účetnictví dnes není příliš provázaná s daňovou oblastí či pravidly pro kontrolu veřejných financí, což zvyšuje riziko sankcí pro města a obce. Roste také byrokracie, sbírá se čím dál tím víc dat, aniž by bylo příliš jasné, k čemu slouží.“
Například existuje tzv. PAP - Pomocný analytický přehled. Města a obce v České republice ho musí pravidelně sestavovat, aniž by měly zpětnou vazbu, zda a jak se s takto získanými daty dále nakládá. Vše znamená další administrativní zátěž, PAP přitom nemá jinde v zemích Evropské unie, snad kromě Estonska, obdoby.
PAP se naštěstí netýká obcí do 3 000 obyvatel, které by se svými personálními možnostmi vůbec neměly šanci výkaz zvládnout. Komora obcí požaduje, aby obdobně byly tyto malé obce vyjmuty také z Konsolidační vyhlášky. Peníze, s kterými hospodaří, totiž tvoří zlomek finančních prostředků státního rozpočtu a požadované výkaznictví by v případech, kdy například chod úřadu zajišťuje neuvolněný starosta, bylo nad rámec dostupných kapacit obcí.