14.03.2022

Jak na dostupnost a udržitelnost bydlení? Význam vstupních dat

V roce 2021 jsme v Informačních servisech (č. 4, 5) představili projekt „Dostupné a udržitelné bydlení ve strategickém plánování sídel“ a 30 opatření, která mohou prostřednictvím strategických plánů zavést města a obce na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení na svém území. V tomhle roce se na některá z těchto opatření podíváme blíže. Začneme významem opatření spojených s analýzou stavu a prognóz vývoje.

Pro nastavení adekvátních cílů v oblasti bytové politiky je naprosto nezbytné mít dobrá data. I když tohle tvrzení vypadá samozřejmě, většina měst a obcí má k dispozici data neaktuální a zbytečná (jednoduše přebraná z předchozích dokumentů bez náležité revize a třídění), statická (poznají jenom aktuální stav, avšak ne vývojové trendy a budoucí potřeby obyvatel), dělena sektorově bez vzájemných souvislostí (data bývají zřídka propojeny napříč sektory), nedostatečná a povrchní. Když se podíváme na různé rozvojové dokumenty, píše se v nich ledacos, avšak bez hlubší analýzy toho, zda jsou uvedené (i zamlčené) informace adekvátní situaci, výpovědné s ohledem na očekávaný vývoj a řešitelné v podmínkách konkrétního města či obce.

Ve vztahu k dostupnosti bydlení je potřeba znát stav bytového fondu a sociálně-demografickou strukturu obyvatel, a to včetně prognóz vývoje (opatření č. 1 audit bytového fondu, č. 2 demografická studie a č. 3 sociální studie, viz Informační servis 5/2021). V detailu můžou tyto studie obsahovat např. počty a velikosti městských nájemných bytů, strukturu nevyužívaného bytového fondu, možnosti výměn nájemníku dle jejich stávající životní situace, možnosti zaměstnání, občanskou vybavenost ve městě i v jednotlivých čtvrtích, skladbu obyvatel a jejich spokojenost s bydlením v daných čtvrtích, průměrné příjmy obyvatel a jejich očekávání životního standardu do budoucna, kvantifikaci sociálně determinovaných skupin, spekulační tendence, migrační vlivy, cestování za prací či vzděláním, podnikatelské strategie klíčových zaměstnavatelů, stav sousedských aktivit, potenciál činnosti neziskových organizací a komunit a mnohé další faktory.

Ať už se jedná o jeden komplexní analytický podklad nebo o tři specificky zaměřené studie, klíčovým důvodem pro jejich zpracování by mělo být propojení dat z rozličných oblastí v kontextu vývojových trendů. Jenom komplexní přehled a informované prognózy umožní stanovit, jaká bytová politika je pro konkrétní obec či její část relevantní nyní i v budoucnu. Bytovou politiku je vždy nutné nastavovat diferencovaně a na základě podrobné analýzy, a to především kvůli zcela rozdílným podmínkám v jednotlivých sídlech i zcela rozdílným determinantům, které jejich rozvoj ovlivňují. Finálním cílem by vždy měl být jak vyvážený demografický a sociální profil sídla, tak i jeho dlouhodobá sociální, ekonomická a kulturní udržitelnost.

Více podrobností o projektu i opatřeních na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení je možné najít v brožuře Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí, která je zveřejněna na webstránke SMO ČR v sekci „publikace“ pod heslem „Zajímá vás otázka dostupného a udržitelného bydlení?“ (https://www.smocr.cz/cs/media/publikace/a/zajima-vas-otazka-dostupneho-a-udrzitelneho-bydleni-1)

Lucie Dobrucká, Fakulta architektury ČVUT Praha