31.05.2022

Uprchlická situace očima měst a obcí

V pořadí třetí Hodinka regionálního rozvoje SMOČR byla zaměřena na téma více než aktuální: uprchlickou krizi pohledem obcí a měst. Samosprávy jsou nuceny řešit každodenní realitu uprchlíků a právě jejich postřehy, zkušenosti a podněty byly základem tohoto setkání.

Aktuální situace na Ukrajině se postupně promítla téměř do všech oblastí života v ČR. O to více se pak dotkla přímo měst a obcí, do nichž proudí uprchlíci a hledají způsob jak se zde usadit nebo alespoň přečkat nějakou dobu, než se budou moci případně vrátit do svých domovů.

Jedna ze zásadních zkušeností, kterou zmínili všichni přítomní zástupci samospráv, je nutnost koordinace a systematičnosti aktivit směřujících k řešení situace uprchlíků. Jak zmínil Jakub Rychtecký, náměstek primátora Pardubic, řeší-li se věci chaoticky a nahodile, vzniká prostor pro dezinformace či zneužívání tíživé situace uprchlíků. Zásadní je podle něj rovněž to, aby přijatá opatření co nejméně narušila běžný chod města. Pocítí-li místní obyvatelé, že se kvůli nové situaci budou muset něčeho vzdát či něco strpět, nelze od nich podle J. Rychteckého očekávat dlouhodobou podporu a pochopení. V Pardubicích se mj. osvědčilo vytvoření centrálního informačního bodu na radnici a zapojení stávající, již usazené ukrajinské komunity, která díky potřebným kontaktům a znalosti prostředí hlavně zpočátku velmi pomohla. Zmínil rovněž nutnost zhodnotit, na co jako stát či společnost máme kapacitu, co jsme schopni ještě zvládnout a co nikoliv.

Starosta Svitav David Šimek se podělil o zkušenost s rozdělením rolí a činností a jejich přiřazením konkrétním subjektům, které se jim pak mohou naplno věnovat (např. charita – potravinová sbírka, Český červený kříž – šatník, nemocnice – nonstop telefonní linka s ukrajinsky hovořícím lékařem). Vyhnuli se tak situacím, kdy v dobré vůli „všichni dělají všechno“, ale aktivity nejsou zajištěny koordinovaně a v plné šíři. D. Šimek rovněž zdůraznil nutnost připravit se na nový školní rok a zajistit prostory, pedagogy či vybavení. Ocenil práci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti začleňování žáků; vidí zde však i další prostor pro podporu ze strany státu.

Velmi zajímavý projekt představil starosta obce Tetín Matěj Hlavatý: v obci připravili praktického průvodce pro začlenění do běžného života včetně jazykových kurzů; vše probíhá jak fyzicky, tak i online. Ukázal tak, že i menší obce mohou aktivně pomoci se začleněním nově příchozích obyvatel.

Všichni hosté – zástupci obcí a měst měli příležitost vyjádřit se k stále aktuálnější otázce tzv. relokací, tedy potenciálních přesunů uprchlíků mezi kraji/městy a obcemi. Podle zástupce Pardubic J. Rychteckého je logičtější, aby se lidé usazovali v lokalitách, kde spíše získají práci či místa pro děti ve škole a snáze se tak integrují. Nelze vše ponechat na několika městech/lokalitách, kde je nyní soustředěno nejvíce uprchlíků. Vidí zde klíčovou roli státu, který ve spolupráci s územními partnery musí hledat dlouhodobé řešení. D. Šimek předpokládá, že do budoucna budou nutné přesuny uprchlíků více do území. V Tetíně informovali uprchlíky v tom smyslu, že pro ně v obci mají místa ve škole i možnost zaměstnání a bude pro ně tedy lepší zde zůstat. V této souvislosti rovněž zaznělo, že český venkov je velmi dobré místo pro život a v tomto duchu je možné uprchlíky motivovat k přesunu do regionů. Jejich vnímání venkova je spojeno s realitou na Ukrajině, kde se venkovské oblasti často potýkají s mnoha problémy (odloučenost, zhoršené socioekonomické podmínky, nedostatek služeb či pracovních příležitostí apod.).

V rámci panelové diskuse se zástupci státní správy i neziskového sektoru vyjadřovali k možnostem řešení uprchlické vlny v dlouhodobé perspektivě. Reflektovali čerstvý materiál vlády „Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny“ z 13.4., k jehož naplnění aktuálně vznikají pracovní skupiny zaměřené na jednotlivá témata, například školství. Svaz má v těchto pracovních skupinách také své zástupce. V přípravě jsou informace k dotačním titulům vhodným pro řešení uprchlické krize. Nezisková organizace SIMI (Sdružení pro integraci a migraci) informovala o manuálu pro obce k otázkám integrace, který vydala v loňském roce a aktuálně je upravován, aby reflektoval potřeby související s akutní krizí.

Na závěr nelze než zopakovat, že města a obce jsou, podobně jako v případě epidemie covid-19, zásadními aktéry současné situace a uprchlická vlna se jich bytostně dotýká. Dle svých možností a kapacit se snaží s nečekaným vývojem vypořádat, pomáhají lidem, kteří to potřebují a zároveň musí zvládat i svůj běžný chod. Významnou roli sehrává i neziskový sektor, který rovněž zajišťuje řadu služeb a na svou úlohu by neměl zapomenout ani stát, jehož podpora je v některých oblastech nezastupitelná. Počáteční spontánní solidarita občanů není nekonečná a nyní je nutno, aby na řadu přišla dlouhodobá systematická řešení s nezbytným vyčleněním finančních prostředků či metodickou podporou.

 

Barbora Láníčková
Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů