26.09.2022

Dlouhodobá integrace uprchlíků očima měst a obcí

Již druhý webinář v rámci cyklu Hodinka regionálního rozvoje SMOČR byl věnován vývoji situace ve městech a obcích v souvislosti s přítomností uprchlíků z Ukrajiny na jejich území. Tentokrát se webinář zaměřil na možnosti dlouhodobé integrace uprchlíků ve městech a obcích, na to, jak samosprávy zvládají jejich začlenění do systému vzdělávání, na trh práce a do běžného života.

Poté, co do určité míry odezněl prvotní šok a chaos ze situace na Ukrajině, vlna uprchlíků se postupně rozprostřela na území ČR a uběhlo několik měsíců, Svaz se zaměřil na aktuální vývoj a související potřeby samospráv. Na to, jak města a obce situaci zvládají, co by jim pomohlo a podpořilo dlouhodobou integraci nově příchozích obyvatel. Jak se ukazuje, z dlouhodobého hlediska je integrace lepším řešením než vytváření odloučených lokalit či oddělování žáků ve školách apod. Toto oddělování v sobě nese potenciál vzniku vyloučených lokalit či skupin obyvatel a může být zdrojem negativních jevů ve společnosti.

Řada samospráv se proto snaží podpořit integraci nově příchozích obyvatel na svém území. Webinář pořádaný kanceláří Svazu se stal příležitostí pro sdílení informací a zkušeností s touto integrací a hned v úvodu přinesl zajímavé výstupy z dotazníkového šetření SMOČR z června 2022, jehož předmětem bylo zhodnocení vlivu uprchlické vlny na různé oblasti činnosti samospráv. Podrobnější informace o výstupech z tohoto dotazníkového šetření najdete na tomto odkaze.

O praktické zkušenosti se podělili zástupci tří samospráv – Kutné Hory, Českého Těšína a Tetína. Z jejich zkušeností vyplývá, že situaci zvládli – hlavně na úplném začátku – zcela samostatně, bez podpory z vnějšku, bez metodik či rad, jak se v podobné situaci zachovat. Místostarostka Kutné Hory paní Silvia Doušová zmínila počáteční nutnost najít určitý systém a záležitosti kolem uprchlíků řešit koordinovaně, jinak by se vše ztratilo v chaosu. Velmi se osvědčila spolupráce s charitou či potravinovou bankou. Zdůraznila také, že by velmi pomohlo vědět již od začátku, jaká je odborná kvalifikace příchozích či jejich vzdělání, což by umožnilo dále je nasměrovat při hledání práce apod. Koordinátora přímo nevyužívají, vystačili se stávající personální kapacitou a využili člověka z již dříve usazené ukrajinské komunity jako určitý spojovací prvek, pro tlumočení i znalost mentality či prostředí. V současné době se v Kutné Hoře nachází cca 1000 uprchlíků, většina z nich má práci, situace se zdá být stabilizovaná. Paní místostarostka rovněž ocenila dobrou spolupráci se Středočeským krajem.

Také v Českém Těšíně si hned zpočátku vytvořili systém práce s uprchlíky, dodnes vše zvládají v původním personálním složení bez vyčleněného koordinátora, zato však s velkým osobním nasazením vedoucí Odboru sociálního paní Jany Rodákové a jejích kolegů. Oficiálně je v Českém Těšíně kolem 300 uprchlíků, dá se ale předpokládat, že ve skutečnosti jich může být i více. Rozprostřeli žáky rovnoměrně do všech škol a do různých tříd, nevytvářeli oddělené třídy či skupiny; tato praxe se rovněž osvědčila v Kutné Hoře. Zástupci samospráv se shodli na tom, že nemají příliš velký přehled o umisťování studentů na středních školách. V obou městech také využili starší městské byty, dovybavili je a poskytli pro ubytování příchozích. Velmi dobře funguje proces komunitního plánování, spolupráce s poskytovateli služeb, zapojenými neziskovými organizacemi, potravinovými bankami. Organizují setkávání ukrajinských žen, nabízí možnost práce v sociálních službách, pořádají jazykové kurzy. Zástupci Českého Těšína rovněž navázali spolupráci s Polským Těšínem, sdílejí informace a navzájem se podporují.

Matěj Hlavatý, starosta obce Tetín v Královéhradeckém kraji s cca 160 obyvateli, se o svou zkušenost podělil již podruhé a nabídl tak možnost sledovat vývoj situace v čase. Z původních 15 uprchlíků je nyní v obci 6 osob; osvědčila se spolupráce s nedalekým Miletínem a Lázněmi Bělohrad. Prozatím se podařilo umístit všechny děti do základních škol a rovněž několik studentů středních škol. Obec plánuje nadále pokračovat v jazykových kurzech, které začala poskytovat brzo po příchodu prvních uprchlíků. Všichni příchozí z Ukrajiny mají práci, jsou mezi nimi například i programátoři, odborníci na kvalitu v průmyslové výrobě, projektanti apod. Podle starosty Tetína je nyní velmi důležité začít řešit možné prodloužení víz uprchlíků, aby nedošlo ke kumulaci žádostí o prodloužení v březnu příštího roku.

V závěru webináře paní Eva Valentová představila Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), které již 30 let působí v oblasti integrace cizinců. Zdůraznila roli samospráv, které mohou na základě svých zkušeností přinášet podněty pro systémové změny. V této oblasti neexistuje mnoho metodických nástrojů a rovněž chybí legislativa, kde by byla opora pro integraci cizinců a proto je nutné vycházet z obecně nastavených zákonů. Sdružení pro integraci a migraci vypracovalo Manuál lokální integrace migrantů v České republice, určený samosprávám i dalším aktérům a který se věnuje konkrétním situacím: komunikace s veřejností, s migranty, vzdělávání, zaměstnanost a další.

Závěrem je třeba zdůraznit, že obce se od úplného začátku musely s nastalou nečekanou situací vypořádat samy, bez metodik či další podpory, žádné zkušenosti v tomto ohledu nikdo neměl. A i takto za pochodu a dle selského rozumu se prvotní nápor obcím většinou podařilo zvládnout. Ovšem jako u mnoha jiných krizových situací, opět hrálo zásadní roli osobní nasazení volených zástupců i pracovníků městských a obecních úřadů, kteří se často věnují uprchlíkům nad rámec svých běžných povinností a někdy doslova ve svém volném čase. O práci nad rámec úvazků v obcích si můžete rovněž přečíst více ve výše zmiňovaném shrnutí dotazníkového šetření. Samosprávám se, jako i v jiných situacích, velmi osvědčila vzájemná podpora, spolupráce a sdílení zkušeností s dalšími obcemi či městy. Nyní je velmi důležité nabyté zkušenosti zobecnit a implementovat je do krizových plánů pro případ, že by se podobná situace v budoucnu opakovala.

 

Barbora Láníčková
Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů