21.08.2012

Sociální bydlení ve statutárním městě Opava

Sociální bydlení je často používaný pojem v oblasti bytové politiky. Avšak tento pojem je obsahově velmi neurčitý a oproti jiným zemím není v české legislativě ukotven. Především vzhledem k zhoršující se ekonomické situaci velké části obyvatel v České republice je však zřejmé, že pojem „sociální bydlení“ neboli „bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel“ bude stále častěji zmiňovaný a diskutovaný. Seznamte se situací v Opavě.

Sociální bydlení je často používaný pojem v oblasti bytové politiky. Avšak tento pojem je obsahově velmi neurčitý a oproti jiným zemím není v české legislativě ukotven. Především vzhledem k zhoršující se ekonomické situaci velké části obyvatel v České republice je však zřejmé, že pojem „sociální bydlení“ neboli „bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel“ bude stále častěji zmiňovaný a diskutovaný.

Přestože je potřeba bydlení základní lidskou potřebou a v důsledku krize a celostátní politiky přibývá osob v nepříznivé situaci ohrožených ztrátou bydlení, není sociální bydlení na celostátní úrovni doposud řešeno. Sociální bydlení představuje obecný termín pro bydlení osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopny zajistit si bydlení vlastními silami. Je poskytováno zpravidla na dobu určitou za zvýhodněné nájemné. Cílem je motivace klientů k mobilizaci svých schopností tak, aby byli schopni dosáhnout standardního (tržního) bydlení, pokud je to v rámci dané cílové skupiny možné. Fungující systém sociálního bydlení je významnou a účinnou prevencí bezdomovectví ohrožující stále větší počet osob.

V České republice je podpora veřejného sektoru a tedy i veřejných financí zaměřena ve větší míře na segment vlastnického bydlení. To s sebou přináší výrazné omezení možností pro sociálně slabší domácnosti získat přiměřené bydlení s jasně vymezenou a garantovanou podporou státu. V západní Evropě má přitom sociální bydlení tradici již od 19. století a v současnosti je z celkového počtu nájemních bytů celých 18 % vyčleněno jako bydlení sociální. V kontextu aktuálního vývoje a ekonomických souvislostí je zřejmé, že část populace si stabilně nebude schopna vlastními silami zajistit a udržet vlastní bydlení.

Vývoj sociálního bydlení v Opavě
Stejně jako v celé České republice nebyla ani ve statutárním městě Opava koncepčně řešena politika bydlení, která by dostatečným způsobem reagovala na potřeby občanů města. Od 90. let 20. století šlo město cestou privatizace většiny bytového fondu. Nájmy se průběžně zvyšovaly, zatímco investice do bytů se postupně snižovaly. Od roku 2006 do konce roku 2011 se většina městských bytů obsazovala na základě soutěže o nejvyšší částku za úhradu prvního nájemného. Sociální bydlení se až do roku 2011 nijak neřešilo, i když z dokumentu Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb na období 2011 – 2013 i z předcházejícího plánu na léta 2008 – 2010 jednoznačně vyplývá nedostatek bytů a  chybějící ucelený systém prostupného bydlení. V průběhu roku 2011 byla provedena analýza současných ubytovacích kapacit města, zjišťovala se poptávka po bydlení vydefinovaných cílových skupin a vůbec poprvé byla vytvořena „Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011 – 2014“. Koncepce byla připravována napříč odbory Magistrátu města Opavy. Radou města byla schválena začátkem roku 2012. Byly určeny domy pro sociální bydlení a současně byl schválen nový systém obsazování městských bytů účinný od 1. 4. 2012.

Nově vymezené sociální bydlení
Byty ve vlastnictví města byly rozděleny na tzv. sociální a běžné. Sociální byty jsou dle vytvořené koncepce určeny pro pět cílových skupin: senioři; osoby se zdravotním postižením; osoby sociálně znevýhodněné; osoby s psychickým onemocněním a mladé rodiny jako klienti „startovacích bytů“.

Žadatelé o sociální bydlení musí splnit předem daná kritéria: senioři – věk nad 65 let; osoby se zdravotním postižením či psychickým onemocněním – prokázání onemocnění; osoby sociálně znevýhodněné – doložení příjmů (zvýhodnění rodin s 0,4 násobkem průměrné hrubé měsíční mzdy a nižším). U všech těchto žadatelů posuzuje odbor sociálních věcí tzv. sociální aspekt na základě šetření. Kritériem u skupiny mladé rodiny jako klienti „startovacích bytů“ je mj. věk manželů či partnerů do 35 let, v součtu maximálně 60 let; stavební spoření min. ve výši 1400 Kč měsíčně tak, aby si poté mohly mladé rodiny pořídit své vlastní bydlení. Všichni žadatelé také nesmí být vlastníkem žádného bytu a nesmí dlužit městu. 

Systém musí být motivační, tomu odpovídají i délky nájemních smluv. Senioři dostanou smlouvu na 1 rok, poté na dobu neurčitou, osoby se zdravotním postižením, s psychickým onemocněním a sociálně znevýhodnění mají smlouvu také na 1 rok s tím, že je poté o 1 rok prodloužena. U mladých rodin je smlouva maximálně na 5 let.

Byty v majetku města
Opava vlastní 676 bytových jednotek převážně v centru města. Z celkového počtu je 136 bytů ve správě příspěvkové organizace města Seniorcentrum Opava a jsou přednostně určeny pro seniory. Zbývajících 540 bytů spravuje odbor majetku města. Z bytů ve správě odboru je 9 bezbariérových. Okolo 10 bytů se ročně uvolní. Město provozuje také 3 ubytovny s 44 malometrážními bytovými jednotkami. Míra fluktuace v ubytovnách je relativně vysoká a to z důvodu neplacení nájemného.

Výše poptávky po sociálním bydlení byla stanovena na základě dat zjištěných z pořadníků, údajů Psychiatrické léčebny Opava, z odboru sociálních věcí Magistrátu města Opavy a oslovením poskytovatelů sociálních pobytových služeb. U mladých rodin nebylo možno poptávku zjistit, jelikož v Opavě doposud žádné startovací byty nebyly. Vzhledem ke stárnutí populace a úbytku obyvatel Opavy však vedení města považuje podporu mladých rodin za velmi důležitou. Byl vyčleněn jeden bytový dům, ve kterém budou volné byty obsazovány v režimu „startovací“. Celkem bylo pro sociální bydlení vymezeno 267 bytových jednotek, z toho 8 bezbariérových.

Nový zákon o sociálním bydlení
Česká republika potřebuje nový zákon o sociálním bydlení, který by přesně definoval pojem sociální bydlení, vymezil jeho cílovou skupinu, rozdělil pravomoci a kompetence a uložil také konkrétní povinnosti. Současná právní úprava je roztříštěná a právní předpisy upravují pouze jednotlivé aspekty sociálního bydlení bez účinné provázanosti. Na otázku, zda je segment sociálního bydlení aktuálně nezbytně potřebný jako jedna z forem nájemního bydlení, lze dnes na základě všech dostupných dat a informací a s predikováním budoucího vývoje jednoznačně odpovědět: Sociální bydlení je pro vyspělou demokratickou společnost naprosto nezbytné. Funkční systém sociálního bydlení slouží jako účinná záchranná síť před ztrátou přístřeší a vznikem bezdomovectví, ale také jako šance návratu do běžného života.

Základní funkcí města jako veřejnoprávní korporace je zajišťování potřeb občanů. V Opavě jsme si plně vědomi toho, že základní lidskou potřebou je potřeba bydlení. V rámci možností daných právním systémem České republiky se snažíme přijímat kroky, které mohou pozitivně ovlivnit řešení bytového problému. Věříme, že díky nově vytvořenému systému sociálního bydlení bude naše město schopno lépe a efektivněji pomoci s bydlením právě těm, kteří to opravdu potřebují.

Ing. Pavla Brady
1. náměstkyně primátora
Statutárního města Opavy