05.08.2020

Novela zákoníku práce: Co již nabylo a co teprve nabude účinnosti?

Zákoník práce nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. Od té doby byl několikrát novelizován. Nejrozsáhlejší změna proběhla v roce 2012. Aktuální novela se připravovala více než tři roky. Několikrát bylo přepracováno a doplněno. Řada původních návrhů z takzvané velké novely zákoníku práce byla zcela vypuštěna. To se však netýká zásadních změn ve stanovení a čerpání řádné dovolené. Ty budou účinné až od roku 2021.

Podporovaná je flexibilita

V poslední době přistupuje trend podporující lepší provázanost pracovního a osobního života zaměstnance cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce. Setkáváme se s prací v kratší pracovní době, prací konanou zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele – homeworking, teleworking, kdy si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám, nebo právní úpravou sdíleného pracovního místa, kde si pracovní dobu budou rozvrhovat sami zaměstnanci sdílející totéž pracovní místo. Jak je vysvětleno v důvodové zprávě k novele zákona, zaměstnanci, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami, mohou tak odpracovat svoji týdenní pracovní dobu i v některých extrémně kratších směnách (např. dvouhodinových), čímž při tomto pravidelném rozvrhu získají podle současné právní úpravy větší počet odpracovaných dní i pro účely dovolené (např. desetihodinovou kratší týdenní pracovní dobu by pravidelně jeden zaměstnanec odpracoval v pěti směnách, jiný ve dvou, přičemž týden dovolené v prvém případě by znamenal 5 dní dovolené, ve druhém pouze dva).

Stávající právní úprava zákoníku práce nebyla z tohoto pohledu ideální, a proto aktuálně dochází k úpravám a zavádění opatření k většímu provázání pracovního a rodinného života, například ve formě sdíleného pracovního místa. Vybrané změny zákoníku práce jsou uspořádány podle jednotlivých ustanovení a rozděleny dle účinnosti. Novelizační zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020.

Stručný výběr změn účinných od 30. července 2020

  • Změna ustanovení § 51a zákoníku práce v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů – upravuje se možnost podání výpovědi zaměstnancem zavedením výpovědní 15denní výpovědní doby.
  • Vícesměnný režim dle § 78 zákoníku práce – pojem třísměnný režim se nahrazuje pojmem vícesměnný režim, jelikož existují i režimy např. čtyřsměnné. Na tyto režimy se nyní vztahuje zkrácená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny. 
  • Pružné rozvržení pracovní doby dle § 85 až 87 zákoníku práce se neuplatní také při čerpání řádné dovolené a při překážkách v práci podle § 191 a 191a zákoníku práce (v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, karantény, mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, v době poskytování dlouhodobé péče apod.). Oproti původní právní úpravě toto ustanovení nyní dopadá také na čerpání rodičovské dovolené, která je důležitou osobní překážkou v práci, nicméně zaměstnanci po tuto dobu nepřísluší dávka nemocenského pojištění, nýbrž dávka státní sociální podpory.
  • Změna u agenturního zaměstnávání – podle nového § 309a zákoníku práce musí uživatel informovat agenturu práce o záměru vyslat dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie. 
  • Nově již není nutné vydávat potvrzení o zaměstnání dle § 313 zákoníku práce na dohody konané mimo pracovní poměr. Povinnost zůstává u dohod, které založily účast na nemocenském pojištění nebo podléhají exekučním srážkám. V této souvislosti se musí na zápočtových listech nově uvádět i orgán, který exekuční srážky nařídil. 
  • Vysílání zaměstnanců z jiných států EU k výkonu práce v rámci poskytování služeb do ČR dle § 319 zákoníku práce – upravují se podmínky pro takzvané krátkodobé a dlouhodobé vyslání. 
  • Mění se ustanovení týkající se doručování zaměstnavatele zaměstnancům a zaměstnance zaměstnavateli (§ 334 – 337 zákoníku práce). Při doručování písemností zaměstnavatelem se upřednostní doručení na pracovišti zaměstnance. Nově je za určitých podmínek umožněno doručování datovou schránkou. Fikci doručení prostřednictvím poštovního doručovatele je možné uplatnit při neúspěšném doručení ve lhůtě 15 kalendářních (nikoli 10 pracovních dnů). Doručuje se na adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli naposled písemně sdělil. 
  • Při uplatnění průměrného výdělku dle § 357 zákoníku práce se zvyšuje nejen na úroveň minimální, ale také zaručené mzdy (bude-li vypočtena průměrná mzda za předcházející čtvrtletí nižší).

Více zde.