17.09.2014
Výzva č. 22 – příklad dobré praxe
Úspěšná realizace výzvy č. 22 potvrdila zájem obcí o čerpání dotací na smysluplné projekty pokrývající skutečné potřeby obcí. K identifikaci potřeb v území přispěly obce samotné. (Foto: watcharakun / FreeDigitalPhotos.net)
Úspěšná realizace výzvy č. 22 potvrdila zájem obcí o čerpání dotací na smysluplné projekty pokrývající skutečné potřeby obcí. K identifikaci potřeb v území přispěly obce samotné.
Vznik výzvy
Odbor řízení operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj ČR nabídl Svazu prostřednictvím Komise pro informatiku Předsednictva Svazu (dále jen „KISMO“), možnost vypsání jedné z posledních výzev z Integračního operačního programu v oblasti podpory informačních technologií a služeb pro města a obce v současném programovacím období. Podmínkou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) také bylo, že výzva bude vypsána v případě, bude-li mezi městy a obcemi o ni dostatečný zájem.
Členové KISMO dospěli k názoru, že se začalo blýskat na lepší časy a bude připravována výzva, která umožní částečně řešit i problémy samospráv. Doposud totiž stát přirozeně řešil svoje potřeby, případně přenesený výkon státní správy, který vykonávají obce. V této souvislosti členy komise požádal zástupce MMR o informaci které činnosti jsou požadovány, jejich četnost a v jakém finančním objemu by jednotlivé projekty mohli být. Tyto údaje pak byly zhodnoceny na MMR z hlediska financování z integrovaného operačního programu.
K přípravě znění výzvy a její následné realizaci svoji činorodostí přispěl zejména Radek Brázda, člen KISMO. Inspirací pro něj byla nejen vypsaná výzva pro kraje, ale i nekonečné debaty s informatiky z jiných měst. Postupně si tak utvořil představu o aktivitách, které by měla výzva obsahovat, aby zahrnula potřeby co nejvíce obcí. Tak začala vznikat oficiální forma výzvy, jejímž cílem byla inovace poskytovaných služeb technologických center obcí s rozšířenou působností v návaznosti na technologická centra krajů a data sdílená s registry veřejné správy a následná konsolidace IT v prostředí samosprávy. V souladu s uvedeným cílem byly určeny předpokládané oblasti podpory:
- oblast konsolidace ICT služeb
- virtualizace IT technologií a služeb
- bezpečnost ICT
Současně s přípravou znění výzvy proběhl sběr dat uskutečněný prostřednictvím Svazu a ve spolupráci se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů. Z předběžně projeveného zájmu ze strany obcí vyplynulo, že řada obcí má zpracováno mnoho individuálních projektů, které navazují na státní projekty. Byl čas vyhodnotit informace a sdělit zájemcům z celé České republiky, co bude následovat. Zda bude výzva vypsána a prezentovat její základní parametry.
Realizace výzvy
Výzva byla vypsána dne
Vzhledem k tomu, že MMR avizovalo, že nebude pořádat semináře pro příjemce dotací, zpracoval Radek Brázda tzv. „Rádce“, který měl napomoci obcím k úspěšnému dosažení na evropské finance. Vznikl Rádce č.1, který vysvětloval aktivity výzvy a snažil se zmapovat co lze a co již nelze v rámci výzvy pořídit. Následně na základě dotazů žadatelů na MMR vznikl oficiální seznam aktivit, které lze v rámci výzvy realizovat. Tento seznam byl téměř shodný s informacemi obsaženými v Rádci. Byly připraveny i další pokračování „Rádce“ (informace z oblasti legislativy, typové projekty a technologie), avšak z časových a kapacitních důvodů MMR a centra pro regionální rozvoj již nebyly další části distribuovány mezi potencionální žadatele. Svou roli určitě sehrála i šíře témat a možných technických a technologických řešení, což vzhledem k omezeným finančním možnostem výzvy mohlo lehce sklouznout k neefektivní lidové tvořivosti.
Na přání některých obcí s rozšířenou působností proto Radek Brázda zvolil návštěvu kraje Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského, Jihočeského a Plzeňského, kdy vždy za podpory informatiků kraje se konalo jednání obcí s rozšířenou působností, v rámci kterého se řešily i problémy s výzvou.
Závěrem lze zkonstatovat, že byla realizována první výzva, kterou žadatelé mohli přizpůsobit svým potřebám. Finanční prostředky z evropského fondu investované do projektů v této výzvě byly využity efektivně a ke spokojenosti obcí a jejich občanů. A to vzhledem nejen k relativně krátkému časovému období, ve kterém přišla na svět, ale také v počtu podaných žádostí, jejichž počet dosáhl čísla 215. Tato výzva může být příkladem pro další ústřední orgány v tom jak úspěšně a efektivně lze vyhlašovat výzvy.
Mgr. Miroslava Sobková, legislativně-právní od. Kanceláře Svazu