07.02.2013

Strategie eGovernmentu 2014+ prizmatem samosprávy

V prosinci minulého roku předložilo Ministerstvo vnitra do připomínkového řízení materiál s názvem „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+“, kde se uvádí rámec rozvoje dvou tématických oblastí. První oblastí je veřejná správa, ve které jako první krok je definováno shromáždění referenčních údajů o činnostech jednotlivých orgánů veřejné moci prostřednictvím registru práv a povinností, poté následuje pasportizace právního rámce definujícího činnost jednotlivých orgánů veřejné moci a optimalizace jeho rozsahu. 

Cílem pasportizace je odstranění činností vykonávaných bez zákonného zmocnění či aktuální celospolečenské potřeby. Následně by mělo dojít k odstranění duplicit, přesahů či nejasností v působnostech jednotlivých OVM. V druhé etapě má dojít k vytvoření standardů.

Navazující tématická oblast již zasahuje územní samosprávy. Prioritou této sféry je zavedení procesního modelování agend veřejné správy, které umožňuje jednoznačnou a komplexní identifikaci procesního a nákladového modelu, včetně finančních, personálních či organizačních aspektů výkonu konkrétní agendy. Dalším cílem navrhované Strategie je snížení počtu kategorií obcí dle rozsahu přenesené působnosti a odstranění problémů s členěním statutárních měst. Důraz bude kladen na posílení samosprávných působností obcí základního typu a takového rozsahu decentralizace, který zaručuje vytvoření nezbytných ekonomických, personálních, technických a dalších podmínek pro výkon státní správy. V další etapě, po zavedení výkonových standardů, dojde ke změně financování přeneseného výkonu státní správy.

Druhou oblastí je eGovernment, který Strategie definuje jako kontinuální proces modernizace veřejné správy s využitím vhodných legislativních či nelegislativních opatření, mezi nimiž vévodí postupná elektronizace procesů ve veřejné správě a posílení elektronické komunikace OVM se svými klienty i mezi sebou samými. Dále Strategie uvádí, že nejvýznamnější úspěšně dokončené projekty jako Základní registry, Informační systém datových schránek nebo Czech POINT vytvořily ověřený základ pro následující etapu modernizace veřejné správy, zaměřenou na další zvýšení efektivity, transparentnosti a účelnosti procesů. Nicméně, rovněž uvádí, že revize stávajících projektů je nezbytná, zejména z hlediska nedostatečného zajištění vazeb mezi systémy a zajištění udržitelnosti.      

Jak na Strategii eGovernmentu 2014+ pohlížejí samosprávy

Strategie 2014+ je zaměřena na veřejnou správu jako celek. Nerespektuje dostatečně smíšený model veřejné správy v území, výkon přenesené a samostatné působnosti. Upřednostňuje převážně výkon státní správy a pomíjí potřeby modernizace samosprávných činností prostřednictvím ICT. Vytváří tak převážně podmínky pro plánování státních finančních prostředků i případných dotací ze strukturálních fondů EU v období let 2014 až 2020, na modernizaci státní správy, nikoliv však územní samosprávy.

Budoucí rozvoj eGovernmentu se opírá o revizi založenou na naplňování Registru práv a povinností, který je součástí Základních registrů. Územní samosprávy se však jako orgán veřejné moci přihlašují pouze k působnosti v agendách, které jsou ústředními orgány zaregistrovány (a nezrušeny) a k přihlášení působnosti jsou vázány Ministerstvem vnitra. V případě změn kompetencí na úrovni ústředních orgánů a avizované dezintegraci územní veřejné správy resp. změny v rozsahu přenesené působnosti lze jen obtížně zároveň zafixovat náplň Registru práv a povinností a realizovat plánované změny. Lze tak vyslovit pochybnost o tom, zda bude možné v dohledné době touto cestou dojít k efektivnímu nastavení systému financování výkonu přenesené působnosti. V současné době i díky novým zákonným povinnostem v oblasti eGovernmentu územní samosprávy nesou značnou tíži nákladů ze svých rozpočtů. Potřebnost opatření pro zajištění výkonu státní správy je nezpochybnitelná. Avšak by měla být státem nejen plánována, ale i kompletně financována. Při respektování principu subsidiarity by stát měl pro modernizaci samosprávy vytvářet vhodné podmínky, nikoliv nařizovat pokrok zákonem a pak umožnit samosprávám žádat o dotace ze strukturálních fondů EU s tím, že tak pomůže s financováním implementace, avšak závazek pětileté udržitelnosti dopadá na obecné rozpočty.

Svaz navrhuje, aby byla provedena analýza do jaké míry přinesla regulace a implementace klíčových projektů v minulém období očekávané přínosy z hlediska efektivity a úspor nákladů na výkon veřejné správy jako celku. Budoucí projekty eGovernmentu by měly být rozšířeny o model financování. Ze strany územních samospráv je totiž reálná obava, že modernizace státní správy opět vyvolá nároky na financování z rozpočtů územních samospráv.

 

Mgr. Miroslava Sobková
odd. legislativně-právní Kanceláře Svazu