06.04.2010

Memorandum k rozvoji eGovernmentu v území

Zavádění eGovernmentu jako nástroje pro modernizaci veřejné správy s využitím informačních a komunikačních technologií je v posledních letech významnou aktivitou, při níž je spolupráce státu a samospráv klíčovým předpokladem.

Zavádění eGovernmentu jako nástroje pro modernizaci veřejné správy s využitím informačních a komunikačních technologií je v posledních letech významnou aktivitou, při níž je spolupráce státu a samospráv klíčovým předpokladem.

Stát vytváří legislativní podmínky a stanovuje základní strategii (tzv. Smart Administration, resp. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, dále Strategie rozvoje služeb pro informační společnost). V současném období 2007-2013 rovněž obhospodařuje příslušné dotační tituly ze strukturálních fondů EU - Integrovaný operační program (IOP) a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). Koordinace je zajišťována Ministerstvem vnitra ČR, resp. jeho různými útvary. Strategie pro veřejnou správu byla vytvářena z centrálního pohledu. Aktivita samospráv se předpokládala především v zajištění součinnosti při realizaci záměrů státu. Roli akčního plánu pro samosprávy měl dokument ministerstva vnitra „Strategie implementace eGovernmentu v území“ z konce r. 2008. Ten je však již zastaralý a jeho aktualizace není současnou prioritou. V současné době se objevují nejasnosti z hlediska vypisování dalších výzev pro samosprávy, nejednotné informace ze strany odpovědných orgánů, případně termínové nesoulady pro řešení na úrovni krajů a obcí, resp. obcí s rozšířenou působností (Výzvy č. 06 a č. 08 IOP). V souvislosti se zaváděním datových schránek a terminálů CZECH Point se opakovaně projevily dlouhodobě neřešené problémy nekompatibility systémů agend některých resortů (MPSV, MPO) s elektronickými spisovými službami obcí s rozšířenou působností.
 
Města a obce(ale i kraje) považují priority státu v řešení problémů na centrální úrovni v oblasti eGovernmentu a informační společnosti za důležité, neboť vytvářejí nezbytný rámec pro efektivní administrativu. Nicméně, samosprávy vykonávají řadu dalších činností, u nichž je namístě využití ICT, např. správa a rozvoj území, doprava, životní prostředí, vzdělávání, sociální a zdravotní péče. Samosprávy jsou zároveň v každodenním přímém styku s občany, a to nejenom při vyřizování úředních záležitostí (eParticipace, eDemokracie). Usilují proto o širší pohled na danou problematiku a podporu státu při jejím řešení. Další kroky by se neměly obejít bez důkladnější analýzy potřeb samospráv, pojaté v obecnějším kontextu, než projektů v rámci IOP a OPLZZ limitované svými pravidly i objemem financí. Je žádoucí, aby samosprávy nenesly finanční spoluúčast na řešení funkčních agend státu. Naopak, je třeba usilovat o využití prostředků z rozpočtu státu i fondů EU také pro individuální aktivity a projekty měst a obcí. Stejně tak je žádoucí větší iniciativa a podpora při propagaci příkladů dobré praxe (best practices) a výměně zkušeností s městy a obcemi, jak v ČR, tak v jiných zemích EU. Samozřejmostí by mělo být respektování principů subsidiarity a partnerství, strategické plánování na základě analýz, jasné určení odpovědností a průběžná otevřená komunikace. Modely dobrovolné, efektivní a funkční spolupráce mezi státem a samosprávami by pak měly být aplikovány i mezi různými úrovněmi samospráv (kraje, obce III., II., a I. typu) – např. při tvorbě technologických center, tvorbě vzdáleně spravovaných aplikací a služeb (tzv. hosting), zajišťování vzniku a správy dat apod.
 
Uvedenými otázkami eGovernmentu a informační společnosti se intenzivně zabývá Komise pro informatiku Předsednictva Svazu (dále KISMO). Usiluje o komunikaci s příslušnými centrálními orgány, zejména prostřednictvím korespondence s MV ČR a účasti zástupců MV ČR na jednání komise. Připomínkuje rovněž návrhy zákonů, koncepcí a výzev IOP a OPLZZ. Zároveň sleduje praktické dopady a zkušenosti na úrovni měst a obcí, zajišťuje přenos informací v rámci ČR i EU. Úzce spolupracuje s obdobnou odbornou komisí Asociace krajů ČR a Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů. Na mezinárodní úrovni pak především s Pracovní skupinou pro eGovernment a informační společnost Rady evropských municipalit a regionů (CEMR). V těchto činnostech je žádoucí dále pokračovat, a to v úzké součinnosti s dalšími orgány Svazu.
Aktuální cíle Svazu v dané oblasti jsou:
 

·        Posílení role Svazu při jednání se státem v předmětné oblasti. Ustavení (obnova) řídících i odborných, průběžně fungujících, pracovních platforem. Zajištění efektivní podpory pro řídící (politickou) platformu ze strany odborného zázemí Svazu (KISMO či další externí konzultace).

·        Fixování principů rozvoje informační společnosti a eGovernmentu v účinné spolupráci státu a samospráv. Zvýšení podpory (metodické i finanční) ze strany státu pro koncepty rozvoje informační společnosti na úrovni samospráv, a to i s ohledem na celou šíři otázek územní samosprávy. Na základě širší analýzy pak stanovit strategii a plán dalšího postupu.

·        Nalezení dalších možných zdrojů financování i pro individuální projekty měst a obcí. Včasné rozpoznání a eliminace rizik z hlediska dopadů některých aktivit státu na samosprávy a jejich rozpočty (pětiletá udržitelnost provozu projektů podpořených ze strukturálních fondů).

·        Posílit přenos informací a zkušeností zahraničních samospráv a jejich asociací v dané problematice, zejména v rámci EU. Včetně inspirativních námětů, modelů spolupráce se státem, financování apod. (např. Rakousko, Nizozemsko, skandinávské země apod.). Využít koncepty uplatňované ve městech a obcích (Digital Local Agenda, Smart Cities, Intelligent Communities).