Anketa

Využije vaše obec opatření obecné povahy
(zákon o hmotné nouzi – ustanovení § 33d)?

 

ano ano 119
ne ne 34

Zajímavosti ze Svazu

Členská základna
Členská základna

Svaz sdružuje 2 698 obcí, tj. 43,14 % z celkového počtu obcí v České republice. Členské obce Svazu zastupují 8 307 365 obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 78,71 %.

Členem Svazu měst a obcí ČR je také Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková
Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková

Seznamte se s výsledky třetího ročníku soutěže, jejímž smyslem je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií. Svaz je jedním ze spolupořadatelů akce.

Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017
Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017

Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí. Mezi vítěze patří: Vrchoslavice, Vacenovice, Krásná Lípa, Svitavy a Olomouc. Za Svaz měst a obcí ČR předal ocenění a šeky vítězům výkonný ředitel Pavel Drahovzal. Svaz je totiž spolupořadatele soutěže.

S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb
S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb

Centra společných služeb (CSS) a postavení dobrovolných svazků obcí (DSO) ve veřejné správě. Témata zářijového jednání zástupců samospráv zapojených do projektu CSS, které se uskutečnilo v Praze. Víc než tři desítky lidí se zabývaly výkonem veřejné správy DSO, jejich financováním či organizační strukturou. Shoda panuje v tom, že dobrovolné svazky obcí včetně toho, co dělají, by měly být - stejně jako je to v zahraničí – ukotveny v legislativě. A v kombinaci s Centry společných služeb by mohly pomáhat s ochranou osobních údajů podle nové evropské legislativy (GDPR).

 

Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017
Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017

Oranžovou stuhu ČR roku 2017 získala jihočeská obec Čejetice. Na druhém místě se umístila obec Žlutava ze Zlínského kraje a třetí místo získala obec Vrbátky z Olomouckého kraje. Zelenou stuhu ČR roku 2017 získala obec Poříčí u Litomyšle. Druhé místo obsadil Drásov z Jihomoravského kraje a třetí místo získala obec Libina z Olomouckého kraje.

Jednoduchá osvětlovací příručka pro obce

Řešíte, jak šetrně svítit v obcích? Dokument poskytuje jednoduché vodítko pro výběr veřejného osvětlení šetrného k nočnímu prostředí a respektujícího soukromí a zdraví obyvatel. Tento stručný návod na venkovní osvětlení vznikl na základě současných znalostí. Byl vydán Ministerstvem životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí České republiky, členy meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.

Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“
Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“

Pokračování série společných seminářů Senátu a Svazu zaměřených na probíhající změny v území. Tentokrát zaměřený na nedostatek zdravotnických služeb (lékaři, lékárny).

Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017
Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy. Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce
Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce

Ministerstvo financí připravilo jednoduchou modelaci, kde si můžete ověřit, zda vaše obec nepřekročila pravidlo rozpočtové odpovědnost. Ministerstvo tak vstřícně zareagovalo na náš požadavek, který jsme v souvislosti s přijetím zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vznesli.

Debata o budoucnosti kohezní politiky
Debata o budoucnosti kohezní politiky

Debata o budoucnosti politiky soudržnosti se konala v příhodné době. EU si právě připomíná 60. výročí uzavření Římských smluv a své úspěchy v posledních 60 letech Můžeme to proto považovat za správný okamžik k zamyšlení nad budoucností EU a kohezní politikou po roce 2020. Vystoupil také místopředseda CEMRu a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek.

Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR
Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR

Kde a jak mohou samosprávy čerpat finanční prostředky z tuzemských programů v gesci ministerstev a dalších organizací? Na tyto a další otázky odpovídá nová publikace Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva pro místní rozvoj. Jmenuje se "Národní dotační zdroje - Příležitosti a možnosti pro města a obce" a formou souhrnných informací a přehledných tabulek čtenáře provádí dotačními příležitostmi a možnostmi pro města a obce.

Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů
Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů

Shromáždění více než 90 volených představitelů místních a regionálních samospráv z celé Evropy volilo vedení této evropské střešní organizace, která sdružuje národní organizace místních a regionálních samospráv ze 41 evropských zemí. Místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Petr Kulhánek byl zvolen místopředsedou této asociace reprezentujícím země střední Evropy pro funkční období 2017 - 2019. Další člen delegace Svazu a dlouhodobý výkonný prezident CEMR Oldřich Vlasák byl znovu jmenován do této pozice i na další funkční období.

Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi
Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi

Na XIX. celostátní finanční konferenci byla ve čtvrtek 10. listopadu 2016 uzavřena Rámcová dohoda o spolupráci mezi Svazem a Národní asociací obcí Bulharska. Podepsali ji předseda Svazu František Lukl a místopředsedkyně bulharské asociace Donka Mihaylova.

Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí
Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí

Průvodce finanční podporou z programů Evropské unie v letech 2014-2020 vydal - díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj - Svaz měst a obcí ČR. Publikace je dostupná zdarma, stáhnout si ji můžete zde.

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Sociální oblast

21.06.2005 15:17

Připomínky Svazu měst a obcí České republiky k návrhu zákona o sociálních službách

Obecně:

 

1) K legislativnímu procesu

Upozorňujeme, že do vnějšího připomínkového řízení byl rozeslán věcný záměr zákona o sociálních službách, který se standardy kvality sociálních služeb počítal (např. strana 13, 40, 43 věcného záměru). Jak vyplývá z legislativních pravidel vlády, obsah věcného záměru musí být omezen na základní okruhy budoucí právní úpravy (čl. 4 odst. 4). Nyní předkládaný návrh se od věcného záměru výrazně liší. Z toho lze usuzovat, že v mezičase došlo k podstatné změně obsahu věcného záměru, o kterém ovšem připomínková místa nebyla informována. Pokud k této změně došlo na základě výsledků připomínkového řízení, měl být připomínkovým místům rozeslán věcný záměr zákona znovu k připomínkám v rámci dodržení článku 5 odst. 10 legislativních pravidel vlády. Důrazně protestujeme proti podobnému postupu ministerstva, protože v zásadě popírá smysl připomínkového řízení.

Tato připomínka je zásadní.

2) Standardy kvality sociálních služeb

Legislativní rámec poskytování sociálních služeb by měl garantovat především ochranu práv a zájmů osob v nepříznivé sociální situaci s cílem zabránit jejich sociálnímu vyloučení či napomoci jejich sociálnímu začleňování. Je nesporné, že pomoc klientům by měla být poskytována s určitou kvalitou. Kvalita, bezpečnost, hospodárnost ani efektivita poskytování sociálních služeb však nejsou v ustanoveních navrhovaného zákona zabezpečeny. Systém dohledu, který vede k vyloučení postupů a jevů vedoucích k poškozování práv uživatelů je dobrovolný. Státní dotaci, stejně jako úhradu od občanů (jejíž částí je příspěvek na péči vyplácený ze státních peněz), tak podle návrhu zákona může dostat každý poskytovatel. Ne pouze ten, který poskytuje bezpečné, hospodárné, efektivní a kvalitní služby. Takovou situaci považujeme za ohrožení zranitelných obyvatel a mrhání veřejnými zdroji. Svaz měst a obcí České republiky zastupuje významnou skupinu poskytovatelů sociálních služeb a lze s jistotou tvrdit, že obce povinné standardy kvality sociálních služeb očekávají a staví se k jejich zavedení vstřícně.

Tato připomínka je zásadní.

3) Financování

Navrhované řešení financování sociálních služeb považujeme za naprosto nedostatečné. Příspěvek na péči je stanoven v míře tak nízké, že nebude moci posílit kupní sílu uživatelů. Poskytovatelé by byly dále limitováni předpisy týkající se úhrady za služby, které stanoví MPSV. Obce, kraje i ostatní subjekty jsou tak závislé na dotaci od MPSV, na kterou není právní nárok, a jejíž administrace je dle důvodové zprávy nesmyslně byrokratická a složitá (několika stupňové rozdělování dotací viz důvodová zpráva). Vůbec tedy není jasné, kolik obec ze svého rozpočtu vynaloží a kolik na služby do svého rozpočtu získá. Je tu reálné nebezpečí, že obce na poskytování sociálních služeb bude přispívat značné částky z vlastního rozpočtu. Část prostředků navíc půjde zdravotnickým zařízením viz § 17 a 60. Zákon zavádí pro obce zejména III typu celou řadu povinností, které budou vyžadovat zvýšení administrativy i další finanční zdroje.

Lze jen velmi těžko odhadnout, jak výrazný dopad do rozpočtů bude navrhovaná úprava mít. Jsme názoru, že 120 tis. žádostí v rámci ČR, jak odhaduje ministerstvo, je značně podhodnocené číslo. Příspěvek na péči je totiž obdoba např. mimořádných výhod - požádat může v podstatě každý, kdo si myslí, že by mohl mít na nějaký příspěvek nárok. Asi jen menší část jej dostane, ale zadministrovat se musí všechny. Navíc každý může žádat opakovaně, pokud si bude myslet, že se jeho zdravotní stav zhoršil a tím potřeba služby vznikla nebo se zvýšila.

Nesouhlasíme s údajem uvedeným na str. 63 důvodové zprávy, kdy jsou vyčíslovány materiálně technické náklady na straně obcí jako nulové. Nová úprava bude znamenat v této oblasti minimálně náklady na nový hardware, poštovné, náklady spojené s platbou za složenky, cestovné, pohonné hmoty, pravděpodobně také nákup auta (pěšky a hromadnou dopravou nebude možné zajistit včas všechna požadovaná šetření).

Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu o odhad výše popsaných nákladů a adekvátně k tomu uvolnit do rozpočtů obcí jednorázově finanční prostředky z ministerstva na materiálně technické náklady.

Tato připomínka je zásadní.

4) Předpoklady pro výkon činnosti pracovníků

Dalším velice sporným bodem návrhu je úprava předpokladů pro výkon činností v sociálních službách. Jsme názoru, že požadavky kladené na vzdělání sociálního pracovníka jsou příliš vysoké. Podle našich poznatků je dostatečnou odbornou způsobilostí pro sociálního pracovníka i vzdělání dosažené na odborné střední školy (sociálně právní). Větší obce při přijímání zaměstnanců stejně preferují vysokoškolsky vzdělané uchazeče. Problém ovšem navrhovaná úprava může způsobit na obcích “druhého typu”, které budou orgány pomoci v hmotné nouzi. Nepovažujeme za šťastné řešení klást stejné nároky na zaměstnance v sociálních službách jako na zaměstnance v oblasti pomoci v hmotné nouzi. Zákon pomoci v hmotné nouzi navíc hovoří o dávkovém specialistovi, což je pozice, kterou návrh zákona o sociálních službách neupravuje. Institut dávkového specialisty by bylo vhodné včlenit i do systému sociálních služeb, protože lze předpokládat, že pro některé činnosti (např. samotná výplata dávky) není potřeba vysokoškolské vzdělání. Komplikace způsobí rovněž další vzdělávání sociálních pracovníků. Je nepřípustné, aby všechny náklady byly převáděny na obce s odůvodněním, že jde o zaměstnance obce. Vždyť tito pracovníci vykonávají službu, kterou po obcích vyžaduje stát. Stát by se tak měl podílet i na vzdělávání pracovníků.

Navrhujeme celou pasáž vypustit a zpracovat zvláštní předpis upravující výše uvedené problémy.

Tato připomínka je zásadní.

 

K jednotlivým ustanovením:

1) K § 1 odst. 2

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Požadujeme samostatný předpis upravující postavení sociálních pracovníků. Řešení profesních předpokladů v rámci zákona o soc. službách považujeme za nesystémové.

Tato připomínka je zásadní.

2) K § 2 odst. 1

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Pokud stát ukládá povinnost poskytování bezplatného sociálního poradenství, měl by také určit subjekt, který musí tuto povinnost zajistit a vyčlenit finanční prostředky k jejímu naplnění.

Odůvodnění, že nárok na bezplatné poradenství vyplývá z Evropské sociální charty považujeme za zavádějící. Evropská sociální charta (čl. 13 odst. 3) neukládá povinnost, aby služba byla bezplatná.

Čl. 13

“s cílem zajistit účinné uplatnění práva na sociální a lékařskou pomoc se smluvní strany zavazují:

……. stanovit, že každému se může prostřednictvím kompetentních veřejných nebo soukromých služeb dostat takového poradenství a osobní pomoci nezbytné k zabránění, odstranění nebo zmírnění stavu potřebnosti jednotlivce nebo rodiny,”

V kombinaci s § 59 návrhu by toto ustanovení znamenalo bezplatný provoz různých typů poraden (manželské, občanské, rodinné), což by mohlo vést k likvidaci této služby.

Tato připomínka je zásadní.

3) K § 3 písm. a)

Za slovo “osobám” se doplňují slova “za účelem sociálního začlenění či prevence sociálního vyloučení

Odůvodnění:

V ustanovení chybí účel, za jakým jsou sociální služby poskytovány.

Tato připomínka je doporučující.

4) K § 3 písm. d)

Navrhujeme nahradit slovo “základní” slovem “běžný” a doplnit ustanovení o demonstrativní výčet běžných aktivit.

Odůvodnění:

Zapojení do běžného života se děje skrze běžné aktivity. Máme za to, že znakem přirozeného prostředí je, že se v něm realizují aktivity, které jsou běžné vzhledem k věku (přístup k zboží, právům, službám, trávení volného času, vzdělávání atd.). Právě dostupnost běžných aktivit pro osoby znevýhodněné svojí sociální situací je základním předpokladem pro jejich sociální začlenění a působí proti sociálnímu vyloučení.

Tato připomínka je doporučující.

 

5) K § 3 písm. e)

Navrhujeme nahradit slova “plánem rozvoje sociálních služeb” slovy “komunitním plánem

Odůvodnění:

S vytvářením komunitních plánů mají již některé obce zkušenosti. Je tedy zbytečné zavádět jiný název, zvláště jedná-li se v podstatě o tu samou činnost a její výsledek.

Tato připomínka je zásadní.

6) K § 3

Navrhujeme doplnit definici pojmů sociální vyloučení a sociální začleňování.

Za písmeno f se vkládají písmena g) a h), která zní:

g) sociálním vyloučením vyčlenění jedince na okraj společnosti a nemožnost se do ní zapojit díky nedostatku prostředků, diskriminaci či nedostatku základních dovedností a příležitostí k vzdělávání během života."

"h) sociálním začleňováním proces zajišťující osobám ohroženým rizikem sociálního vyloučení příležitosti a zdroje umožňující se plně zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální začleňování zajišťuje osobám větší podíl na rozhodnutích, které ovlivňují jejich životy a zajišťuje jim přístup k jejich základním právům.”

Odůvodnění:

Česká republika se zavázala naplňovat prostřednictvím Národního akčního plánu o sociálním začleňování politiku sociálního začleňování. Cíl sociálních služeb, kterým je sociální začlenění je také zmiňován v důvodové zprávě. Legislativa by tedy měla obsahovat definice pojmů sociálního vyloučení a sociálního začlenění.

Tato připomínka je doporučující.

7) K § 5 odst. 3

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Navrhovaná formulace ukládá obcím a krajům blíže neurčený soubor povinností v samostatné působnosti bez jakékoliv finanční kompenzace. Jsme toho názoru, že obce a kraje z vlastních rozpočtových zdrojů už v současnosti vytvářejí podmínky pro poskytování sociálních služeb. Rozvoji sociálních služeb by více pomohlo podporovat dobrovolnou aktivitu samospráv a ne jim něco ukládat. Navíc v samostatné působnosti.

Tato připomínka je zásadní.

8) K § 6

Navrhujeme vytvořit termín zadavatel.

Odůvodnění:

V oblasti sociálních služeb (např. při komunitním plánování) se používají tři základní pojmy: zadavatel, uživatel a poskytovatel. Poskytovatele a oprávněnou osobu (uživatel) zákon rozeznává, zadavatele ne.

Tato připomínka je doporučující.

9) K § 7 odst. 1

Příspěvek na péči musí být koncipován mandatorní výdaj státního rozpočtu, který dostanou obce s rozšířenou působností do rozpočtu s účelovým znakem stejně jako v současné době dávky soc. péče

Tato připomínka je zásadní.

 

10) K § 10

Navrhujeme zvýšit příspěvek vyplácený ve všech stupních.

Odůvodnění:

Příspěvek u lehké závislosti (stupeň II) by měl být ve výši minimálně 3 500 Kč/měsíc pro osobu do 18 let věku a minimálně 3 000 Kč/měsíc pro osobu starší 18 let. V návaznosti na to, je třeba zvýšit i příspěvky poskytované ve III. a IV. stupni.

Tato připomínka je zásadní.

11) K § 17 odst. 2 písm. c), d)

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Ustanovení směřuje proti hlavním principům zákona popírá zásadu spolurozhodování uživatelů o možnostech řešení nepříznivé situace (rozhodování o využití příspěvku na péči). Rovněž narušuje rovnost poskytovatelů služeb zvýhodňováním poskytovatelů ústavní péče a zdravotnických zařízení. Podle našeho názoru se pobyt v zdravotnických zařízeních se má uskutečňovat za účelem léčení nikoliv za účelem poskytnutí sociální služby. Financování zdravotnických zařízení jako ústavů sociální péče by umožnilo konzervovat současný neuspokojivý stav přeléváním finančních prostředků do zdravotnických zařízení a neumožnilo by využít tyto prostředky k rozvoji sociálních služeb.

Tato připomínka je zásadní.

12) K § 17 odst. 3 věta druhá

Věta druhá zní “Souhlas oprávněné osoby nebo jejího zákonného zástupce, byl-li ustanoven, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje vždy.”

Odůvodnění:

Klient musí mít možnost do této věci zasáhnout. Návrh nepřiměřeně zvýhodňuje pobytové služby a ve svém důsledku popírá principy zákona.

Tato připomínka je zásadní.

13) K § 18 odst. 3, písm. c)

Upozorňujeme, že není řešeno, kdo bude kontrolovat příjemce příspěvku. Bez specifikace kontrolního subjektu a jeho pravomocí je ustanovení bezzubé.

Tato připomínka je doporučující.

14) K § 18 odst. 5

Není jasné, kdo bude vymáhat neprávem vyplacené příspěvky. Navrhujeme, aby tak činily finanční úřady na podnět obecních úřadů. Navíc musí být určen předpis, podle kterého se má postupovat (pravděpodobně zákon o správě daní a poplatků).

Tato připomínka je doporučující.

15) K § 20 odst. 2

Navrhujeme, aby byla ze zákona povinnost ustanovit kolizního opatrovníka pro případy, kdy je zákonným zástupcem oprávněného zaměstnanec zařízení, ve kterém osoba pobývá či od kterého odebírá služby.

Odůvodnění:

Upozorňujeme na možný konflikt zájmů zastupuje-li osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, ústavní zařízení, zvláště je-li pak přímým příjemcem příspěvku! Takové ustanovení nutně popírá možnost vybrat si službu.

Tato připomínka je doporučující.

16) K § 21 odst. 1

Navrhujeme doplnit poslední větu ve znění: “Žadatel je povinen umožnit sociálnímu pracovníku vstup do domácnosti za účelem sociálního šetření.”

Odůvodnění:

Je třeba ošetřit situace, kdy žadatel nespolupracuje. Sankcí by mělo být zastavení řízení o poskytnutí příspěvku.

Tato připomínka je doporučující.

17) K § 21 odst. 3

Navrhujeme doplnit metodiku posuzování.

Odůvodnění:

Není jasné, co se stane v případě, kdy posudek posuzujícího lékaře bude v protikladu k ostatním podkladům pro rozhodnutí. Znamená takto stručné ustanovení, že bude skutečně záležet na úsudku úředníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností? Upozorňujeme na častá odvolací řízení, která z tohoto vyplynou.

Tato připomínka je zásadní.

18) K § 26 odst. 5

Navrhujeme nahradit číslovku “20” číslovkou “21”.

Odůvodnění:

Kriteria bodovacího systému jsou těžce posouditelná (především možnost pracovního uplatnění na území České republiky). Určitě kvůli ním vzniknou spory (správní, soudní) a je zbytečné, aby spory vznikaly i kvůli tomu, že byl obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dán prostor ke správnímu uvážení.

V souvislosti s posuzováním neodůvodněné zátěže očekáváme od MPSV podrobnou metodiku na posuzování jednotlivých kriterií.

Tato připomínka je zásadní.

 

19) K § 26 odst. 6

Navrhujeme vypustit první větu.

Navrhujeme z věty druhé vypustit slova “které pobývají v České republice”.

Odůvodnění:

Vypuštění první věty navazuje na naší připomínku uvedenou k předcházejícímu bodu. K vypuštění slov lze uvést, že jsou-li osoby blízké v jiném státě schopny danou osobu finančně podporovat, pak by k této skutečnosti mělo být též přihlédnuto, pokud se o tom správní orgán dozví. Aktuální to může být především u příbuzenského vztahu k zeti/snaše.

Tato připomínka je doporučující.

20) K § 26 odst. 8

Za slovo “působností” se vkládá slovo “do 30 dnů

Slovo “sděluje” se nahrazuje slovem “sdělí

Odůvodnění:

Je vhodné doplnit do ustanovení lhůtu.

Tato připomínka je doporučující.

21) K § 28, odst. 2, písm. g)

§ 28 písm. g) nově zní: “chráněné bydlení a podporované bydlení”

Odůvodnění:

Existuje obava, že pokud tato forma nebude jmenována v zákoně, nebude tato žádaná služba poskytována.

Tato připomínka je doporučující.

22) K § 28 odst. 2

Navrhujeme doplnit písm. p), které zní:

p) kluby pro seniory a zdravotně postižené

Odůvodnění:

Existuje obava, že pokud tato forma nebude jmenována v zákoně, nebude tato žádaná služba poskytována.

Tato připomínka je doporučující.

23) K § 29 odst. 1

Navrhujeme doplnit písmeno l), které zní:

trénink soběstačnosti v běžných denních činnostech, pracovních a sociálních dovednostech”.

Odůvodnění:

Existuje obava, že pokud tato forma nebude jmenována v zákoně, nebude tato žádaná služba poskytována.

Tato připomínka je doporučující.

24) K § 30 odst. 1

§ 30 odst. 1 nově zní:

Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni zajistit dostupnost zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami uvedených v § 28 odst. 2 písm. c) až g) . Zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.”

Odůvodnění:

Námi navrhovaná formulace dává žádoucí možnost zajistit lékařskou péči i dodavatelsky. Je nutné si uvědomit, že platit stálý zdravotnický personál může být pro poskytovatele zbytečná finanční zátěž. Potřeba zdravotnických výkonů se mění s tím, jak se mění klientela zařízení.

Dále navrhujeme povinnost vztáhnout i na chráněné bydlení a podporované bydlení.

Tato připomínka je zásadní.

25) K § 60

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Zdravotnická zařízení mají za úkol poskytovat zdravotnické služby, nikoliv služby sociální. Financování zdravotnických zařízení z příspěvku na péči může velmi výrazně ohrozit rozvoj sociálních služeb.

Tato připomínka je zásadní.

26) K § 62 odst. 2

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Navrhované ustanovení ohrožuje dostupnost služeb. Za takových podmínek se najde jen velice málo provozovatelů. Jsme názoru, že je rozumnější nechat na uvážení provozovatele zda a jakou částku si bude účtovat za poskytnutí služby.

Tato připomínka je zásadní.

27) K § 62 odst. 4

Navrhujeme rozšířit okruh osob, se kterými je možné uzavřít smlouvu o spoluúčasti na úhradě nákladů.

Odůvodnění:

Ve výčtu chybí minimálně druh/družka, případně ostatní příbuzní. Nejvhodnější by pravděpodobně bylo neomezovat okruh osob nějakým výčtem a ponechat generální klauzuli umožňující uzavřít smlouvu o spoluúčasti s kýmkoliv, kdo projeví zájem.

Tato připomínka je doporučující.

28) K § 63 odst. 2, 3

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Není nám jasné, proč chce ministerstvo regulovat prováděcím právním předpisem maximální ceny za ubytování, stravu a služby. Může se stát, že tabulková cena nebude odpovídat realitě a povede k zániku některých poskytovatelů a zvýší riziko poskytování nekvalitních služeb a tím i porušení práv uživatelů.

Tato připomínka je zásadní.

29) K § 64 odst. 3, první věta a k § 64 odst. 4

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Není nám jasné, proč chce ministerstvo regulovat prováděcím právním předpisem maximální ceny za ubytování, stravu a služby. Může se stát, že tabulková cena nebude odpovídat realitě a povede k zániku některých poskytovatelů a zvýší riziko poskytování nekvalitních služeb a tím i porušení práv uživatelů.

Tato připomínka je zásadní.

30) K § 65 odst. 1, druhá věta

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Není nám jasné, proč chce ministerstvo regulovat prováděcím právním předpisem maximální ceny za ubytování, stravu a služby. Může se stát, že tabulková cena nebude odpovídat realitě a povede k zániku některých poskytovatelů a zvýší riziko poskytování nekvalitních služeb a tím i porušení práv uživatelů.

Tato připomínka je zásadní.

31) K § 66 odst. 1, druhá věta

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Není nám jasné, proč chce ministerstvo regulovat prováděcím právním předpisem maximální ceny za ubytování, stravu a služby. Může se stát, že tabulková cena nebude odpovídat realitě a povede k zániku některých poskytovatelů a zvýší riziko poskytování nekvalitních služeb a tím i porušení práv uživatelů.

Tato připomínka je zásadní.

32) K § 67 odst. 1

Navrhujeme sledující znění:

Sociální služby lze poskytovat jen na základě registrace.”

Odůvodnění:

Stávající dikce může být vykládána i tak, že k poskytování sociálních služeb jsou zapotřebí dva dokumenty: oprávnění a registrace. Doufáme, že tomu tak není.

Navrhujeme zrušit výjimku v § 67 odst. 3. Podle našeho názoru pouze způsobí zbytečné komplikace.

Tato připomínka je doporučující.

 

33) K § 68 odst. 1

Navrhujeme doplnit bod g), který zní:

g) požádat o inspekci kvality 1 měsíce od zahájení provozu

Odůvodnění:

Viz obecné bod 1. Do přechodných ustanovení musí být doplněna stejná povinnost pro stávající poskytovatele.

Tato připomínka je zásadní.

34) K § 68 odst. 5

Navrhujeme doplnit písm. h), které zní:

h) doklad, že žadatel požádal o provedení inspekce kvality a že mu byl sdělen termín vykonání inspekce

Odůvodnění:

Viz obecné bod 1. Do přechodných ustanovení musí být doplněna stejná povinnost pro stávající poskytovatele.

Tato připomínka je zásadní.

 

35) K § 68 odst. 4

Navrhujeme ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Souvisí s požadavkem na speciální zákon upravující pracovníky v sociálních službách.

Tato připomínka je doporučující.

K § 70 odst. 3

Navrhujeme doplnit písm. d), e) která zní:

d) jestliže nebyla do 1 měsíce od zahájení provozu provedena inspekce kvality"

e) na podnět osoby, která prováděla inspekci, jestliže během inspekce byly zjištěny závažné nedostatky

Odůvodnění:

V zákoně musí být možnost odejmout registraci z důvodu nesplnění standardů kvality.

Tato připomínka je zásadní.

36) K § 74

Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb by neměly být stanoveny taxativním výčtem, navrhujeme použít výčet demonstrativní. Pokud by měl být použit výčet taxativní, navrhujeme doplnit následující povinnosti:

e) Zjišťovat potřeby uživatelů sociálních služeb a zjištěným potřebám přizpůsobovat poskytované služby a odbornost personálu.

f) Vytvářet při poskytování služeb takové podmínky, které umožní uživatelům sociálních služeb naplňovat jejich lidská i občanská práva a které zamezí střetům zájmů uživatelů a se zájmy pracovníků/organizace.

g) Veřejně deklarovat účel poskytování svých služeb, cíle poskytování služeb a cílovou skupinu lidí, pro které jsou služby zařízení určeny.

h) Informovat zájemce o službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly z dohody o poskytování služeb, o způsobu poskytování služeb a o ceně za poskytované služby a to takovým způsobem, který bude pro zájemce o službu srozumitelný.

i) Zveřejnit postup pro podávání a vyřizování stížností uživatelů služeb na úroveň služeb.

j) Zveřejnit pravidla pro přijímání darů ze strany uživatelů služeb a jejich blízkých.

Poskytování sociálních služeb musí vycházet z možností uživatelů a musí podporovat rozvoj jejich samostatnosti.

Tato připomínka je doporučující.

37) K § 75

Požadujeme dopracovat ustanovení týkající se opatření omezujících pohyb osob.

Odůvodnění:

Není dostatečně jasně vymezeno kritérium pro použití omezujícího opatření – absentuje kritérium existence (resp. známky existence) duševní poruchy či choroby, k tomu srov. ust. § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Z navrhovaného znění by tak dokonce bylo možno dovodit, že použít omezujícího opatření ve smyslu zákona o sociálním zabezpečení bude možné i u osoby, která sice ohrožuje své okolí, avšak nikoli v přímém důsledku duševní poruchy. Kritérium pro případné použití omezujících prostředků v zařízeních sociální péče by nepochybně mělo být shodné s obdobným kritériem užívaným ve zdravotnickém sektoru.

V návrhu absentuje vymezení pojmu “opatření omezující pohyb osob”, ačkoli ohledem na praxi (zatím v jednotlivých zařízeních velmi rozdílnou) panuje objektivní potřeba definovat, klasifikovat a tak sjednocovat používané omezující prostředky a metody (nejspíše cestou zákonné obecnější klasifikace spolu s výslovným zmocněním k vydání podrobného podzákonného právního předpisu - patrně pro MPSV v součinnosti s MZ).

Naprosto nedostatečně je upravena role lékaře při předpokládaných zásazích, a to především s ohledem na rozhodné kritérium pro použití omezujících opatření (tj. ohrožení života či zdraví). V praxi zařízení poskytující sociální péči lékaře nezaměstnávají, tito do zařízeních pouze dochází externě a často nikoli každý den. Obvykle nepůjde o specialisty, nýbrž “pouze” o praktické lékaře, kteří nemusí mít dostatečnou odbornost a zkušenost s řešením stavů agrese či neklidu a navíc nemusí být dostatečně obeznámeni s rozhodnými aspekty zdravotního stavu toho kterého klienta.

S ohledem na samotný proces aplikace omezujících opatření návrh sice obsahuje zásadu co možná nejkratšího užití omezení, avšak neartikuluje další neméně důležité zásady, a to zásadu používání co nejmírnějšího (nejméně restriktivního) opatření a zásadu prevence (tj. povinnost vytvářet takové ústavní prostředí a provozní režim, v němž budou příčiny agrese či neklidu minimalizovány). Dále návrh neobsahuje jakékoli bližší vytyčení podmínek provedení a trvání použití omezujících opatření, ani zmocnění pro příslušné ministerstva k vydání podzákonného prováděcího předpisu, který by tyto podmínky vytyčil v souladu s obecnou zákonnou úpravou. Tyto podmínky by měly především spočívat ve vymezení periodicity rozhodování o omezení (tj. stanovení jasných časových období, po jejichž uplynutí musí následovat přezkum trvání podmínek pro omezení ze strany personálu, a to zejm. v závislosti na jednotlivých druzích omezujících opatření, pohlaví a věku klientů), pravidla pro monitoring – dohled nad omezenými klienty (jak často, kdo provádí, jakým způsobem, jak se eviduje), jasně by měly být stanoveny pravidla pro maximální možné opakování toho kterého omezení, pro nemožnost kombinací (současného používání) některých druhů omezujících opatření, jasně by měla být stanovena pravidla pro oddělenost omezených klientů od ostatních

Naprosto nefunkční je ustanovení o informační povinnosti zařízení ve vztahu k zákonnému zástupci klienta, když ve většině případů jsou těmito zákonnými zástupci, jde-li o klienty zbavené způsobilosti k právním úkonům, právě péči poskytující (a omezující opatření používající) zařízení anebo dokonce jejich zaměstnanci jako fyzické osoby. Nepřijatelné křížení rolí a možný konflikt zájmů je evidentní. Např. opatrovnické soudy nejsou zmiňovány. Návrh mlčí ohledně osob, které zákonného zástupce nemají.

Tato připomínka je doporučující.

38) K § 76

Navrhujeme vypustit slova “ , o zprostředkování poskytnutí sociální služby anebo”.

Odůvodnění:

Máme za to, že zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb je dostatečná služba občanům. Mohlo by docházet ke zneužívání povinnosti zprostředkovat službu. Vypouštěnou povinnost jsme ochotni akceptovat pouze v případě, že dojde k ohrožení života (viz § 78).

Tato připomínka je zásadní.

39) K § 78

Nový § 78 zní:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zprostředkuje poskytnutí sociální služby osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život. Formu poskytované sociální služby vybere podle vlastního uvážení."

Odůvodnění:

Každé neposkytnutí služby ohrožuje zdraví, takto koncipovaná povinnost by byla příliš široká. Ustanovení rovněž potřebuje specifikovat v tom, jaká služba se má osobě poskytnout.

Tato připomínka je zásadní.

40) K § 83

Inspekce kvality sociálních služeb musí být povinná při registraci nového poskytovatele a pravděpodobně i v určitých časových intervalech po dobu fungování zařízení.

Požadujeme v tomto smyslu dopracovat § 83 - § 86.

Tato připomínka je doporučující.

41) K § 88 odst. 5

Navrhujeme nové znění:

(5) Na poskytnutí dotace podle odst. 1 a 3 je právní nárok

Odůvodnění:

Příspěvek na péči je stanoven v nízké míře a rozhodně nemůže pokrýt náklady poskytovatele sociální služby. V zájmu právní jistoty by alespoň některé dotace měly být nárokové, samozřejmě za splnění přinejmenším standardů kvality sociálních služeb.

Tato připomínka je zásadní.

42) K § 89

Za slova “sociálních služeb” se vkládá tečka a zbytek věty se ruší.

Odůvodnění:

Obec poskytuje dotace ze svých peněz, a proto by neměla být limitována zákonem komu je může poskytnout. Ustanovení pouze nabádá obce, aby jej obcházely a poskytovaly namísto dotací dary podle § 85 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Tato připomínka je zásadní.

43) K § 90 až § 98

Navrhujeme ustanovení vypustit a pro pracovníky v sociálních službách vytvořit zvláštní předpis.

Tato připomínka je zásadní.

44) K § 100 odst. 1, písm. b), c)

Upozorňujeme ministerstvo, že ustanovení způsobí problémy především u nízkoprahových služeb, které jsou založeny na maximální anonymitě klienta a maximálním zjednodušení evidencí.

Tato připomínka je doporučující.

 

Mgr. Jakub Pôbiš, legislativní oddělení Kanceláře SMO ČR

tel.: 241 733 589

 
 

Naše akce

Seminář "Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR" v Brně

11. ledna 2018
Brno
registrace uzavřena,
kapacita semináře je naplněna

Naši partneři

 

Kalendář

9. ledna 2018 10:00-12:00

Předsednictvo Komory obcí

Praha, Kancelář Svazu
 
11. ledna 2018

Seminář "Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR" v Brně

Brno
12. ledna 2018 10:00-12:00

Komise pro zahraniční spolupráci Předsednictva Svazu

Praha, Kancelář Svazu
 
16. ledna 2018 09:30-11:30

Kontrolní výbor

Praha, Kancelář Svazu
 
22. ledna 2018 10:00-12:00

Předsednictvo Svazu

Brno, vila Tugendhat
 

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje