16.02.2010 12:01
Návrh změny Ústavy ohrožuje samosprávu aneb hádej, kdo dnes přijde na kontrolu
Praha, 16. února 2010 - Svaz měst a obcí České republiky nesouhlasí s navrhovaným rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Hodnocení účelnosti považuje za faktický útok na podstatu samosprávnosti obcí a měst.
Novela článku 97 Ústavy České republiky by měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat zákonnosti hospodaření s majetkem samosprávných celků.
V důvodové zprávě předkladatelé ujišťují, že cílem kontroly nebude posuzování hospodaření obcí a měst z hledisek vhodnosti, účelnosti či hospodárnosti. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) však s ohledem na aktuální legislativní úpravu činnosti NKÚ spatřuje v novele Ústavy reálné ohrožení výkonu samosprávy či dokonce zpochybnění jejího demokratického fungování.
Již dnes NKÚ posuzuje nejen soulad s českým právním řádem (tj. zákonnost), ale také účelnost a hospodárnost vynakládání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, viz § 4 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený paragraf je ovšem formulován obecně, nikoliv pouze ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Prosté rozšíření působnosti NKÚ logicky vede nejen k možnosti posuzovat, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, ale také k hodnocení jejich účelnosti a hospodárnosti.
„Nezpochybňujeme význam kontroly nakládání s veřejnými prostředky, posouzení účelnosti však přísluší pouze obyvatelům obce, tedy voličům. Jak může kontrolor posoudit, zda je účelné vydávat prostředky na opravu budovy malotřídní školy, když si obyvatelé přejí její zachování? A bude posuzovat, zda rozhodnutí zastupitelstva vybudovat z vlastního rozpočtu cyklostezku bylo účelné či nikoliv? Jak posoudí, že chodník měl být namísto na pravé straně vystaven na straně levé? Takové otázky je třeba si v souvislosti s navrhovanou novelou pokládat,“ upozorňuje Oldřich Vlasák, předseda SMO ČR.
Je-li důvodem k předložení návrhu obava ze špatného hospodaření obcí a měst, pak jde o obavu neopodstatněnou. Jejich dluh podle posledních dostupných údajů zůstává stabilní a tvoří zhruba 2,5 % HDP. Samospráva navíc nemůže na rozdíl od státu navrhnout a schválit schodkový rozpočet bez předem zajištěného způsobu financování. V letech významných meziročních přírůstků inkasa daňových příjmů vykázala samospráva jako celek přebytkové hospodaření. Odpovědné chování drtivé většiny zastupitelů by mohlo sloužit jako příklad nejen v rámci České republiky.
Z důvodové zprávy i rozpravy v Parlamentu se zdá, jako by obce a města hospodařily bez jakékoliv kontroly. Opak je pravdou. Rozpočet, jeho plnění, účetnictví, nakládání s dotacemi, stejně jako vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení podléhají dozoru, kontrole, přezkoumání, auditu a dohledu. „Vycházíme-li z deklarovaného záměru předkladatelů, vzniká další stupeň existujícího systému kontroly. Půjde patrně opět o orgán s jiným přístupem ke kontrole, s jinou metodikou a obvykle nezohledňující již provedenou kontrolu. Starostové a zaměstnanci obecních úřadů stráví opět o něco více hodin dohledáváním již kontrolovaných faktur a jiných dokladů,“ doplňuje Oldřich Vlasák.
Zástupci SMO ČR upozornili na rizika související s návrhem také poslance a zítra chtějí své obavy prezentovat v rámci jednání Rozpočtového a Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.