19.12.2011 15:05
Veřejná služba po 1. lednu 2012 - právní rozbor
Právní institut veřejné služby je upraven v zákoně o hmotné nouzi. Je prokázáno, že mnohé města a obce mají s veřejnou službou pozitivní zkušenosti. Od 1. ledna 2012 však dochází k podstatné změně pojetí veřejné služby, které obce budou muset čelit.
Nové pojetí veřejné služby
Od 1. ledna 2012 se pod pojmem veřejná služba rozumí „pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče“. Oproti stávající definici veřejné služby došlo k obsahovému rozšíření tohoto pojmu. Veřejná služba se již netýká jen „záležitostí, které jsou v zájmu obce“, nýbrž rovněž záležitostí dalších subjektů s veřejnoprávním prvkem, např. orgánů státní správy, školských institucí, nemocnic, knihoven, veřejných ústavů atd.
Se změnou definice veřejné služby souvisí i změna cílové skupiny, která od ledna bude veřejnou službu vykonávat. Kromě osob v hmotné nouzi, které vykonávaly veřejnou službu i doposud, budou veřejnou službu vykonávat především „osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než dva měsíce“. Novela veřejné služby přinesla podstatné rozšíření jejího rozsahu na „maximálně 20 hodin týdně“ oproti 20 hodinám měsíčně dnes. Navíc, pokud osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu veřejnou podporu odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti.
Smlouvu o výkonu veřejné služby neuzavírá podle zákona obec jako doposud, nýbrž krajská pobočka Úřadu práce. Vzhledem k účelu a charakteru veřejné služby má být smlouva o výkonu veřejné službu uzavřena krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí.
Kdo hradí náklady spojené s veřejnou službou?
Zákon jasně stanoví povinnost krajské pobočky Úřadu práce uzavřít „pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí, nebo jí bude způsobena“. Dále zákon stanoví, že krajská pobočka Úřadu práce „poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní pomůcky“.
Na první pohled se zdá, že zákonodárce konečně vyslyšel náměty územní samosprávy a zavázal stát, aby hradil dodatečné náklady spojené s výkonem veřejné služby. Bohužel jde jen o první dojem.
Zákon totiž umožňuje, aby se jednotlivé obce na základě smlouvy dohodly s Úřadem práce a realizovaly veřejnou službu samy. V tom případě je možné smluvně dohodnout rovněž změnu v otázce úhrady nákladů spojených s veřejnou službou. Zákon sice obecně konstatuje výše uvedenou povinnost Úřadu práce nést náklady na pojištění a ochranné, resp. pracovní pomůcky, avšak rovněž lakonicky konstatuje, že vše platí, „pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak“.
Některé krajské pobočky již začaly jednat a chtějí se „dohodnout jinak“. Městům a obcím byly rozeslány návrhy smluv, kde jsou náklady spojené s veřejnou službou opět převedeny na obce jako doposud. Co s tím? Zákon stanoví možnost dohody mezi obcemi a Úřadem práce. K dohodě (či smlouvě) jsou nutné dvě strany, které s návrhem souhlasí. Města a obce by se měly pokusit s Úřadem práce sjednat takové podmínky pro výkon veřejné služby, které nejlépe odpovídají jejich místním podmínkám.
Dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce se netýkají jen úhrady nákladů, nýbrž například povinnosti „přijmout všechny klienty, kteří budou k výkonu veřejné služby poslány“. Tato povinnost není upravena zákonem a jde tedy čistě o konkrétní dohodu mezi obcí a Úřadem práce, která tuto otázku může, nebo nemusí upravovat. Dohody krajských poboček Úřadů práce jsou jen návrhy, přijetí předmětného návrhu je v působnosti jednotlivé obce.
Závěrem
Povinnost realizovat výkon veřejné služby svěřuje zákonodárce Úřadu práce, včetně úhrady veškerých nákladů, které jsou s tímto institutem spojeny. Zároveň zákon umožňuje, aby se stát (Úřad práce) dohodl s jednotlivými obcemi, za jakých podmínek budou realizovat výkon veřejné služby ony. Svaz vyzývá především k tomu, aby města a obce využily možnosti, které jim zákon dává a s Úřadem práce vyjednávaly o konkrétní podobě výkonu veřejné služby.
V případě, kdy by jednotlivé krajské pobočky neustoupily ze svých požadavků, využije Svaz svého vlivu a bude intervenovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla zaručena rovnost obou smluvních stran.
Závěrem bychom Vás chtěli požádat, abyste nám průběžně zasílali Vaše zkušenosti s jednáním s krajskými pobočkami Úřadu práce o veřejné službě na adresu schlesinger@smocr.cz.