Anketa

Využije vaše obec opatření obecné povahy
(zákon o hmotné nouzi – ustanovení § 33d)?

 

ano ano 118
ne ne 32

Zajímavosti ze Svazu

Členská základna
Členská základna

Svaz sdružuje 2 698 obcí, tj. 43,14 % z celkového počtu obcí v České republice. Členské obce Svazu zastupují 8 307 365 obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 78,71 %.

Členem Svazu měst a obcí ČR je také Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková
Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková

Seznamte se s výsledky třetího ročníku soutěže, jejímž smyslem je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií. Svaz je jedním ze spolupořadatelů akce.

Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017
Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017

Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí. Mezi vítěze patří: Vrchoslavice, Vacenovice, Krásná Lípa, Svitavy a Olomouc. Za Svaz měst a obcí ČR předal ocenění a šeky vítězům výkonný ředitel Pavel Drahovzal. Svaz je totiž spolupořadatele soutěže.

S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb
S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb

Centra společných služeb (CSS) a postavení dobrovolných svazků obcí (DSO) ve veřejné správě. Témata zářijového jednání zástupců samospráv zapojených do projektu CSS, které se uskutečnilo v Praze. Víc než tři desítky lidí se zabývaly výkonem veřejné správy DSO, jejich financováním či organizační strukturou. Shoda panuje v tom, že dobrovolné svazky obcí včetně toho, co dělají, by měly být - stejně jako je to v zahraničí – ukotveny v legislativě. A v kombinaci s Centry společných služeb by mohly pomáhat s ochranou osobních údajů podle nové evropské legislativy (GDPR).

 

Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017
Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017

Oranžovou stuhu ČR roku 2017 získala jihočeská obec Čejetice. Na druhém místě se umístila obec Žlutava ze Zlínského kraje a třetí místo získala obec Vrbátky z Olomouckého kraje. Zelenou stuhu ČR roku 2017 získala obec Poříčí u Litomyšle. Druhé místo obsadil Drásov z Jihomoravského kraje a třetí místo získala obec Libina z Olomouckého kraje.

Jednoduchá osvětlovací příručka pro obce

Řešíte, jak šetrně svítit v obcích? Dokument poskytuje jednoduché vodítko pro výběr veřejného osvětlení šetrného k nočnímu prostředí a respektujícího soukromí a zdraví obyvatel. Tento stručný návod na venkovní osvětlení vznikl na základě současných znalostí. Byl vydán Ministerstvem životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí České republiky, členy meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.

Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“
Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“

Pokračování série společných seminářů Senátu a Svazu zaměřených na probíhající změny v území. Tentokrát zaměřený na nedostatek zdravotnických služeb (lékaři, lékárny).

Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017
Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy. Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce
Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce

Ministerstvo financí připravilo jednoduchou modelaci, kde si můžete ověřit, zda vaše obec nepřekročila pravidlo rozpočtové odpovědnost. Ministerstvo tak vstřícně zareagovalo na náš požadavek, který jsme v souvislosti s přijetím zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vznesli.

Debata o budoucnosti kohezní politiky
Debata o budoucnosti kohezní politiky

Debata o budoucnosti politiky soudržnosti se konala v příhodné době. EU si právě připomíná 60. výročí uzavření Římských smluv a své úspěchy v posledních 60 letech Můžeme to proto považovat za správný okamžik k zamyšlení nad budoucností EU a kohezní politikou po roce 2020. Vystoupil také místopředseda CEMRu a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek.

Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR
Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR

Kde a jak mohou samosprávy čerpat finanční prostředky z tuzemských programů v gesci ministerstev a dalších organizací? Na tyto a další otázky odpovídá nová publikace Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva pro místní rozvoj. Jmenuje se "Národní dotační zdroje - Příležitosti a možnosti pro města a obce" a formou souhrnných informací a přehledných tabulek čtenáře provádí dotačními příležitostmi a možnostmi pro města a obce.

Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů
Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů

Shromáždění více než 90 volených představitelů místních a regionálních samospráv z celé Evropy volilo vedení této evropské střešní organizace, která sdružuje národní organizace místních a regionálních samospráv ze 41 evropských zemí. Místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Petr Kulhánek byl zvolen místopředsedou této asociace reprezentujícím země střední Evropy pro funkční období 2017 - 2019. Další člen delegace Svazu a dlouhodobý výkonný prezident CEMR Oldřich Vlasák byl znovu jmenován do této pozice i na další funkční období.

Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi
Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi

Na XIX. celostátní finanční konferenci byla ve čtvrtek 10. listopadu 2016 uzavřena Rámcová dohoda o spolupráci mezi Svazem a Národní asociací obcí Bulharska. Podepsali ji předseda Svazu František Lukl a místopředsedkyně bulharské asociace Donka Mihaylova.

Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí
Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí

Průvodce finanční podporou z programů Evropské unie v letech 2014-2020 vydal - díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj - Svaz měst a obcí ČR. Publikace je dostupná zdarma, stáhnout si ji můžete zde.

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Financování obcí

22.12.2016 11:19

EET: Zeptali jsme se za vás

Co pro obce a příspěvkové organizace znamená zavedení elektronické evidence tržeb? Zeptali jsme se zástupců Generálního finančního ředitelství. Přečtěte si sadu našich otázek a odpovědí, které zpracovali Ing. Jiří Fojtík, ředitel sekce metodiky a výkonu daní, a Mgr. Kateřina Ptáková, vedoucí oddělení závislé činnosti a evidence tržeb.

Soubor praktických otázek a odpovědí:

Otázka č. 1:  Obce jsou zákonem osvobozeny, existují nějaké výjimky, kde to neplatí? Uveďte na konkrétním „modelovém“ příkladu.

Příjmy obce jsou z evidence tržeb vyloučeny. Jedním z důvodů je mimo jiné i skutečnost, že s ohledem na režim daně z příjmů právnických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, jsou obce v situacích, kdy figurují jako poplatník daně z příjmů právnických osob, zároveň také příjemcem celé vybrané daně z příjmů právnických osob. Fakticky tak dochází k situaci, kterou lze přirovnat k „osvobození“ od daně, neboť obce daň odvádí de facto samy sobě. I to je důvod, proč není nutné zavádět mechanismus evidence tržeb, neboť zde nehrozí riziko nižšího odvodu daně z příjmů.

Co se týče výjimek z výše uvedeného pravidla, že tržby obce evidenci nepodléhají, zákon žádnou takovou výjimku nezakotvuje. Důležité je však upozornit na to, že mohou nastat situace, kdy obce mohou být v pozici osoby, která je povinna plnit evidenční povinnost. Jedná se však o případy, kdy obec přijímá tržby nikoli na svůj účet, nýbrž přijímá tržby jiného subjektu. Obec může např. uzavřít smluvní vztah s třetí osobou, kdy na základě přímého či nepřímého zastoupení bude přijímat tržby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby, obec tedy bude přijímat na účet této třetí osoby platby hrazené v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (platební kartou, šekem, stravenkou, voucherem apod.) a bude se jednat o příjem z podnikatelské činnosti této třetí osoby.

V takovém případě bude obec tyto tržby za třetí osobu evidovat, tedy bude nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby odesílat údaje o této evidované tržbě správci daně a bude vystavovat účtenku, tomu, od koho evidovaná tržba plyne. V závislosti na tom, o jaký druh zastoupení se bude v daném konkrétním případě jednat, bude třeba přizpůsobit hardwarové a softwarové vybavení a bude nutno zabezpečit vyzvednutí autentizačních údajů a vystavení certifikátu. Obec může evidovat na svém pokladním zařízení nebo jí může toto zařízení poskytnout třetí osoba. V případě přímého zastoupení bude obec evidovat tržby na DIČ této třetí osoby (v datové zprávě bude toto DIČ uvádět jako DIČ poplatníka) a k podpisu bude využívat certifikát této třetí osoby. V případě nepřímého zastoupení bude obec evidovat pod svým DIČ a k podpisu využije svůj certifikát. Zákon o evidenci tržeb umožňuje řešit vzájemné vztahy formou pověření, kdy třetí osoba může obec pověřit, aby za ni její tržby evidovala. V takovém případě bude obec tržby evidovat pod svým DIČ (v datové zprávě bude toto DIČ uvádět jako DIČ poplatníka), zároveň však bude uvádět také DIČ pověřujícího poplatníka, jemuž tržby plynou. V případě pověření bude obec používat svůj certifikát. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě nepřímého zastoupení a pověření bude nezbytné, aby obec požádala o autentizační údaje, které jí umožní přístup do webové aplikace EET. Požádat může dvěma způsoby, a to buď osobně u libovolného finančního úřadu na kterémkoli jeho územním pracovišti, nebo elektronicky na Daňovém portálu prostřednictvím přihlašovacích údajů do datové schránky. Po získání uživatelského jména a hesla je nutné oznámit na stránkách webové aplikace EET údaje o provozovnách, v nichž dochází k přijímání evidovaných tržeb, následně je třeba vygenerovat certifikát a tento certifikát je nutné nahrát do příslušného pokladního zařízení.

Otázka č. 2:  Obchodní společnosti zřizované obcemi nejsou od EET osvobozeny. Jaké povinnosti budou mít obchodní společnosti zřizované obcemi podle zákona o evidenci tržeb? Co to pro ně znamená? Mají v této souvislosti nějaké povinnosti i obce jakožto zřizovatelé? Uveďte na konkrétním „modelovém“ příkladu.

Za tržby územního samosprávného celku se pro účely evidence tržeb nepovažují tržby obchodních společností zřízených tímto územním samosprávným celkem dle § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv územní samosprávný celek může v souladu s touto právní úpravou založit kapitálovou obchodní společnost (s. r. o., a. s.) nebo se stát spolu s jinými osobami účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, a na jejich činnosti se podílet svým majetkem včetně finančních prostředků, bude důvodem, proč tyto obchodní společnosti budou podléhat režimu evidence tržeb, skutečnost, že tyto společnosti jednají v právních vztazích nezávisle na územním samosprávném celku.

Tyto obchodní společnosti tedy budou za předpokladu, že přijímají tržby ze své podnikatelské činnosti v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (platební kartou, šekem, stravenkou, voucherem apod.), povinny takové tržby evidovat. Evidenční povinnost zahrnuje dva základní úkony. Nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby bude společnost odesílat údaje o této evidované tržbě správci daně a bude vystavovat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Vznik povinnosti evidovat tržby se odvíjí od zařazení dané činnosti podle Klasifikace ekonomických činností NACE do jednotlivých fází postupného náběhu evidence tržeb. Pokud obchodní společnost provádí více činností, musí určit okamžik vzniku evidenční povinnosti u každé činnosti zvlášť. Poplatníkovi však nic nebrání začít evidovat tržby dříve než v okamžiku stanoveném v zákoně.

Pokud by poplatník provozoval ve své provozovně kromě své hlavní činnosti i činnosti malého rozsahu (tzv. minoritní činnosti) a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, lze povinnost evidovat tržby z této minoritní činnosti odsunout až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní. Za minoritní činnost lze považovat činnost, u níž platby tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč. Má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají. Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok. Poplatník, který začíná podnikat a nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z minoritní činnosti evidovat.

Otázka č. 3:  Bude se týkat EET příjmů obce za vodné a stočné v případě, že obec provozuje vodovod a kanalizaci svými zaměstnanci? A jak, když má zřízenou vlastní provozní společnost, které vodohospodářskou infrastrukturu pronajímá a od této společnosti získává nájemné?

V prvním z uvedených případů, kdy vodovod a kanalizaci provozuje obec prostřednictvím svých zaměstnanců a vodné a stočné je příjmem obce, se jedná o tržby, které jsou z evidence vyloučeny. V situaci, kdy obec zřídí k provozování této činnosti obchodní společnost a příjmy z této činnosti jsou příjmem této společnosti, bude třeba posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení dle § 12 odst. 1 písm. j) ZoET. V případě, kdy společnost disponuje povolením krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, jsou tržby z podnikání na základě tohoto povolení vyloučeny. Co se týče platby za nájem vodohospodářské infrastruktury, která je příjmem obce, opět se bude jednat o tržbu vyloučenou z evidence.

Závěrem lze poznamenat, že úhrada vodného a stočného bude pravděpodobně prováděna platbami z účtu na účet či formou inkasa, které evidenci tržeb nepodléhají.

Otázka č. 4:  Jak máme řešit prodej v informačním centru, které spadá pod město, je to jedna z jeho organizačních složek. Obec je jako ÚSC dle § 12 odst. 1 vyloučena z EET. EET tedy nepodléhají žádné tržby obce (ani v hlavní, ani v hospodářské činnosti, bez ohledu na DPH), ale pokud prodává např. pohledy, knihy či keramiku třetí osobě, se kterou má sjednanou smlouvu (subjektem ve smlouvě je město), zda se na město nevztahuje § 8 o tzv. nepřímé zastoupení? Město, zákonem od EET jinak osvobozené, by pak bylo nuceno zřizovat EET kvůli pár pohledům či keramickým hrnečkům, anebo by případně od zprostředkování prodeje ustoupilo. Po posouzení tohoto dotazu se domníváme,  že město jedná svým jménem na účet komitenta např. keramika – tedy zachycuje tržby, které jsou v hotovosti, kartou (jiné způsoby asi nepadají do úvahy) a vzájemné platby mezi komitentem a komisionářem probíhají na bázi fakturace (fakturace pod EET nespadá). Podle § 8 ZoET  je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.  Pokud, ale § 12 ZoET  vylučuje z evidence tržeb územní samosprávný celek, pak dle našeho názoru, by tyto tržby neměly pod EET spadat. Zákon nestanoví u vyloučených tržeb výjimky spadající pod EET – pokud budeme vycházet z doslovného i jazykového výkladu.

V rámci tohoto dotazu je nastíněna situace, kdy dochází k tzv. komisnímu prodeji. Komisní prodej funguje na bázi nepřímého zastoupení. To vyplývá z obsahu závazkového vztahu, který vzniká uzavřením komisionářské smlouvy upravené v § 2455 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. V daném případě je komisionářem informační centrum (organizační složka obce) a komitentem třetí osoba, jejíž zboží je v infocentru prodáváno.

Zákon o evidenci tržeb obsahuje zvláštní ustanovení, které upravuje tento aspekt právního vztahu nepřímého zastoupení ve vztahu k povinnosti evidovat tržby, konkrétně se jedná o ustanovení § 8 ZoET, které stanoví: „Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.“ Je tedy zřejmé, že povinnost evidovat tržby je na straně komisionáře, a to jak ve vztahu k plnění, které je příjmem na straně komisionáře, tak plnění, které je příjmem na straně komitenta. Specifikem úpravy evidence tržeb v režimu nepřímého zastoupení je skutečnost, že komisionář je povinen evidovat i takovou tržbu, která představuje plnění, jež je kompletně příjmem na straně komitenta (neobsahuje tedy marži komisionáře), ledaže tato platba nezakládá komitentovi rozhodný příjem ve smyslu § 6 ZoET nebo se jedná o platbu, která je z evidence tržeb zcela vyloučena na základě § 12 ZoET.

Vzhledem k tomu, že evidovaná tržba v daném konkrétním případě není příjmem obce (komisionáře), ale příjmem třetí osoby (komitenta), není možné aplikovat § 12 ZoET a nejedná se o tržbu vyloučenou z evidence. Takový charakter by měla pouze případná marže obce, pokud by byla součástí celkové ceny zboží.

Výše uvedenému postupu musí odpovídat i samotná realizace evidenční povinnosti. Komisionář je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. V datové zprávě bude komisionář uvádět své DIČ jako DIČ poplatníka (položka DIČ pověřujícího poplatníka zůstane nevyplněna), svou provozovnu, v níž byla tržba uskutečněna, a k podpisu datové zprávy použije svůj certifikát.

Následný převod tržeb z obce na třetí osobu by evidenci tržeb podléhal pouze za předpokladu, že jsou splněny formální a materiální znaky evidované tržby a nejedná se o tržby vyloučené z evidence tržeb. V případě maloobchodu se jedná o tržby dočasně vyloučené, neboť povinnost evidence tržeb z této činnosti, která spadá do 2. Fáze, vzniká poplatníkům až 1. 3. 2017.

 

 
 

Naše akce

Seminář "Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR" v Brně

11. ledna 2018
Brno
registrace uzavřena,
kapacita sálu je naplněna

Naši partneři

 

Kalendář

15. prosince 2017

Seminář "Senioři v dluzích a exekucích"

Ostrava
9. ledna 2018 10:00-12:00

Předsednictvo Komory obcí

Praha, Kancelář Svazu
 
11. ledna 2018

Seminář "Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR" v Brně

Brno
16. ledna 2018 09:30-11:30

Kontrolní výbor

Praha, Kancelář Svazu
 
22. ledna 2018 10:00-12:00

Předsednictvo Svazu

Brno, vila Tugendhat
 

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje