04.05.2010 09:55
Strategie EU 2020, rozvoj venkova a další témata na programu Pracovní skupiny pro politiku soudržnosti CEMR
Na programu se objevily všechny významné milníky budoucnosti v Evropské unii, které budou mít vliv i na obce v Česku: koncept místního rozvoje zavádějícího integrovaný přístup k přípravě projektů na místní úrovni, Strategie EU 2020, rozvoj venkova, vztah venkova a měst nebo makroregionální strategie.
Během setkání, které se uskutečnilo ve dnech 29. – 31. března 2010 v Bruselu v prostorách Rady evropských obcí a regionů (CEMR), se hovořilo o konceptu místního rozvoje (Local Development). Ten dnes Evropská komise vnímá jako jeden z možných přístupů k projektování v příštím programovacím období strukturálních fondů po roce 2013. Jeho snahou je řešit problémy v území integrovaným způsobem a jednotlivé akce propojovat. Svaz v této iniciativě vnímá určitý posun od sektorového přístupu, který je i v ČR velmi silný, k zaměření na výsledek, jenž evropské peníze přinášejí dole v obcích. Integrované propojování projektů (a nemusí se jednat pouze o integrované plány, které jsou pro menší obce zbytečné, ale např. o integrované projekty) je závislé zejména na nastavení operačních programů na úrovni členských států EU a na tom, do jaké míry mají při jejich tvorbě obce slovo.
Aby CEMR iniciativu Evropské komise podpořil, požádal členské asociace o předložení vlastních zkušeností s integrovaným přístupem k rozvoji v území. Na základě této akce CEMR vytvořil dokument Místní rozvoj v politice soudržnosti, který byl zaslán Evropské komisi a který by se měl stát jedním z podkladů pro přípravu 5. Kohezní zprávy. Svaz také zaslal svůj příspěvek vzniklý na základě ankety mezi zpracovateli IPRM, jenž shrnuje zkušenosti ČR s realizací Integrovaných plánů rozvoje měst. Na otázku, zda vnímají integrované plány jako pozitivní nebo negativní, respondenti odpověděli, že jde o dobrou věc, avšak problémy jsou s praktickou realizací IPRM, s metodikou Ministerstva pro místní rozvoj ČR nebo se složitou administrací, resp. nedostatečným propojením na sektorové operační programy jiných ministerstev. Dokument Místní rozvoj v politice soudržnosti je ke stažení níže.
Dalším důležitým tématem na programu pracovní skupiny byla Strategie EU 2020. Jak už jsme psali v předcházejících číslech INS, jedná se o nástupkyni Lisabonské strategie, jež měla ambice přispět k růstu a rozvoji EU, snížení nezaměstnanosti a celkovému zvýšení konkurenceschopnosti Unie. Strategie EU 2020 na tyto cíle navazuje a určitým způsobem je i rozšiřuje. Podoba Strategie EU 2020 se změnila po konzultaci, kterou k ní otevřela Evropská komise. Své připomínky zaslal CEMR i Svaz a dalších cca 1400 účastníků. Svaz připomínkoval nedostatečné zahrnutí místních a krajských samospráv do realizace Strategie EU 2020, nutnost reflektovat potřebu výstavby infrastrukturu v zemích, které nejsou v EU tak dlouho apod. Veškeré připomínky Svazu ke Strategii EU 2020 jsou ke stažení na webu Svazu v sekci Obce a Evropa.
V novém Sdělení Evropské komise Strategie EU 2020, kterou Evropská komise vydala 3. března 2010, už jsou regiony a obce a jejich role při realizaci strategie více zohledněny. Nyní se očekává reakce Evropského parlamentu a Evropské Rady a v červnu by měla být strategie jako zastřešující a rámcový dokument určující další směřování jiných politik EU (např. politiky soudržnosti, politiky zaměřené na podporu životního prostředí atp.) schválen. Svaz proces bedlivě sleduje a chystá se se svými náměty oslovit poslance Evropského parlamentu.
Dalším důležitým tématem, kterým se zabývají asociace napříč Evropskou unií, jsou demografické změny a jejich dopad na místní samosprávy. Již nyní se prodlužuje střední délka života občanů, Českou republiku nevyjímaje. Potřeby občanů ve stáří jsou klíčové pro podobu a objem veřejných služeb, které samosprávy poskytují a budou poskytovat, ať už v oblasti vzdělávání, sociální péče apod. S těmito změnami souvisí také migrace obyvatel a z ní vyplývající nedostatek pracovní síly.
V souvislosti s rozvojem měst (tzv. urbánní dimenzí rozvoje v politice soudržnosti) se na jednání hovořilo i o Referenčním rámci pro evropská udržitelná města. Jde o nástroj, jejž budou města moci využít jako pomůcku při vytváření strategií udržitelného rozvoje a podle nějž budou moci identifikovat problémové oblasti, ve kterých je třeba více zapracovat apod. Tento nástroj bude využitelný pro všechny velikostní kategorie obcí a měst a bude dostupný prostřednictvím webových stránek, jež budou přeloženy do jazyků všech členských zemí.
Rozvoj venkova podporovaný Evropskou unií a jeho problémy byly taktéž velmi diskutovaným tématem na programu jednání pracovní skupiny. V Česku se jedná o otázky související s Programem rozvoje venkova v gesci MZe. Řešení, kdy některé obce získávají evropskou podporu prostřednictvím MZe a jiné prostřednictvím krajů (z Regionálních operačních programů) nebo jiných ministerstev (z tématických operační programů) není z hlediska zajištění potřeb venkova v ČR adekvátní a účelné. Proto jak CEMR, tak Svaz dlouhodobě usilují o znovuzačlenění venkova do politiky soudržnosti, tj. do jednoho balíku, který by lépe zajistil, ať už finančně nebo administrativně, potřebný komplexní rozvoj venkovského území. Za tímto účelem také v CEMR vznikla nová pracovní skupina (Focus Group on Rural Development), která se tomuto tématu bude věnovat a jejíž aktivity Svaz sleduje.
Posledním důležitým probíraným tématem byly makroregiony. Makroregiony mají umožňovat další formy spolupráce mezi regiony, nezávisle na administrativních hranicích států nebo regionů. Spolupracující regiony z různých států mohou řešit společně problémy, které je spojují, a rozvíjet potenciál svých území. Na této bázi již spolupracují regiony kolem Baltského moře a připravují se další strategie, např. Dunajský makroregion. Významnou roli v této formě spolupráce budou mít rovněž města. Otázkou je, do jaké míry budou makroregiony zahrnuty do systému příprav operačních programů na národní úrovni. Více o makroregionech naleznete v minulém čísle INS nebo na webových stránkách Svazu v sekci Obce a Evropa.
Eva Srnová, Barbora Veselá